Triky, kvůli kterým utratíte víc, než jste chtěli: Supermarkety je na vás zkouší každý den

Vlastně se ani nemůžeme zlobit, protože kdybychom vlastnili supermarkety, dělali bychom to také. Dává smysl, že když se snažíte něco prodat, tak to zkrátka potřebujete prodat co nejvíc a co nejčastěji. 

Jenže na druhé straně barikády na tom zase mohou trpět zákazníci, které obchod nenápadnými psychologickými triky manipuluje tak, aby nakoupili i věci, které například vlastně ani moc nepotřebují. A při pohledu do peněženky pak nezbývá než litovat.

Magazín

Dejte pozor a ušetříte tisíce. Největší neviditelní zloději elektřiny: Není to lednice ani televize

Cíl veškerých psychologických tanečků je přitom podle výzkumů vlastně úplně jednoduchý. Obchod potřebuje v zákazníkovi vyvolat pocit, že cena, kterou platí, neodpovídá skutečné hodnotě produktu. Že platí míň, než jakou má předmět opravdu cenu. Že zákazník "vyhrál", že "přechytračil" systém, že využil výjimečnou příležitost. Pravdou přitom zpravidla bývá pravý opak.

Metody, aby toho mohl obchod docílit, jsou různorodé: Různá zvýraznění "výhodných" cen, porovnávání s vyšší referenční cenou, časově omezené nabídky, přidávání produktu zdarma a podobně.

Starý trik, který funguje jak hodinky: 99 korun

Tenhle psychologický trik je starší než drtivá většina z nás. Už před více než sto lety ho totiž používal například Baťa, který místo za 10 korun začal prodávat věci za 9,90.

A byť samozřejmě všichni moc dobře víme, že když něco stojí 19,99, stojí prostě a dobře dvacku, mozek má stejně tendenci se zaměřovat spíš na levou stranu číslice a podvědomě dává signál, že je číslo bližší 19 korunám namísto 20. 

Obchodnický postup psychologického nacenění lze sledovat i v datech: Například průzkum trhu z roku 1997 zjistil, že více než 60 % všech cen na trhu končí devítkou. Což samozřejmě není náhoda.

Porovnání s původní cenou

Trik, který fungoval tak dobře, až s ním konečně začalo být nezákonné čachrovat. Ale to neznamená, že to obchody stále nebudou zkoušet.

Zákazník uvidí vysokou "původní" cenu, vedle ní o poznání nižší "současnou" a najednou má pocit extrémně výhodného nákupu.

Když totiž vedle sebe máte napsáno dejme tomu: Původní – 200 Kč, akční – 129 Kč, mozek se víc soustředí na to, že "ušetříte" 70 korun a daleko méně na to, zda je 129 korun opravdu dobrá cena, vysvětlují psychologové.

V současné době už si obchodník nemůže původní cenu vycucat z prstu a přehnaně ji nadsadit, aby vytvořil falešný dojem ještě výhodnějšího nákupu, což kdysi bývala běžná praxe. Samotný princip psychologického triku ale zůstává.

1 + 1 funguje lépe než sleva, ačkoliv je to to samé

Druhý produkt zdarma či akce typu "2 + 1" bývají (nejen) v supermarketech k vidění úplně běžně. Když se ale zamyslíte a použijete matematiku, zjistíte, že koupit tři produkty za cenu dvou je naprosto to samé jako 33% sleva na produktu.

Zákazníci ale mají tendenci reagovat daleko silněji na bonusový produkt, protože si ho mohou fyzicky osahat, vidí ho, drží ho v ruce a svírají tedy svou přidanou hodnotu, mohou se dotknout svého výhodného vítězství nad obchodním řetězcem a to je daleko silnější emoční stimul než jen nějaká suchá procenta.

A řetězec taková zákaznická "vítězství" samozřejmě vidí velmi rád.

Jen dnes!

Další oblíbený trik je element časového tlaku. Obchod přidává výkřiky typu "Jen dnes!" či "Poslední kusy!" nebo třeba "Omezená nabídka" a podobně, aby v zákazníkovi vytvořil pocit naléhavosti.

Honem, kupte teď, jinak už nebude! Zákazník se pak má v podobném presu tendenci rozhodovat rychleji a s menším rozmyslem.

Nebavíme se o teorii

Jedná se o příklady z praxe, žádné plané plácání do větru. A porušování pravidel označování slev je stále velmi, velmi běžný úkaz: Renomovaná advokátní firma Randl Partners například hlásí, že v roce 2024 dostali čeští obchodníci celkem 158 pokut za falešné slevy. A některé z pokut nebyly úplně zanedbatelné: Sahalo se i po částkách okolo 800 tisíc korun.

Postup, jak se nenechat nachytat, je přitom velmi jednoduchý: Nedejte na city a emoční tlaky, spolehněte se čistě na logiku a matematiku. Sledujte měrnou cenu za kilogram nebo litr, sledujte její vývoj a porovnejte ji mezi obchodníky.

Jen tak nakoupíte opravdu výhodně. Nedávejte do košíku věci automaticky jen proto, že jsou "v akci".