Každý den chodíme ulicemi s pocitem, že jsme v bezpečí. Ale stačí jeden okamžik, nevyžádaný komentář, dotek, krok za zády a cítíme, jak se bezpečný svět bortí.

Výmluvy používáme všichni. Někdy vědomě, jindy zcela automaticky. Pomáhají nám zahladit chyby, chránit sebevědomí nebo se vyhnout konfliktu. Jenže tahle malá úleva může mít velké důsledky. Z výmluv se totiž snadno stane návyk, který nás brzdí, podrývá důvěru okolí a komplikuje vztahy. Proč se jich vyplatí zbavit a jak to udělat?

Zdá se vám někdy, že jste se v lásce ocitla ve stejném příběhu, jen s jiným jménem? Že nový partner je jako vystřižený z minulé kapitoly, a i hádky mají známou příchuť? Nejste sama. Tenhle zvláštní efekt, kdy stále opakujeme stejný milostný scénář, má hlubší kořeny, než se na první pohled zdá.

Dokáže lidské srdce milovat víc než jednoho člověka najednou? Opravdově, hluboce, s respektem? A jak vypadá vztah, kde si partneři dávají volnost místo výhradního práva? Polyamorie, tedy možnost mít více láskyplných vztahů současně, s vědomím a souhlasem všech zúčastněných, se pomalu vynořilo ze stínu tabu. Jenže co všechno s sebou nese?

Sexismus není jen o vtipech, co se nehodí na poradu. Je to síť malých i velkých útoků, které formují každodenní realitu žen, od rádoby galantních poznámek přes ponižující vysvětlování až po otevřené násilí. A čím nenápadnější forma, tím hůř se poznává. V tom je jeho síla. A naše zodpovědnost ho vidět. Pojmenovat. A nedovolit mu dál růst ve stínu „to se přehání“ nebo „vždyť to myslel dobře“.

Křik, slzy, roztřesené ruce. Člověk, kterého milujete, právě prožívá hysterický záchvat a vy nevíte, co dělat. „Uklidni se!“ nezabírá. Máte pocit bezmoci. Vysvětlíme, co se v takové chvíli odehrává v psychice člověka a jak ho navrátit zpátky do reality, klidně i přes telefon.

Přestali jsme děti vychovávat a začali je uspokojovat. V době, kdy se očekává, že dítě dostane všechno dřív, než si o to řekne, přichází otázka: Opravdu to pomáhá? Zní to jako důkaz lásky, zajistit potomkovi zázemí, aby jednou nemusel „řešit bydlení“. Ale co když tím dítěti spíše bereme, než dáváme?

I když už jste se oklepala, doma znovu zpívá pračka a víno pijete jen s kamarádkami, někdy to přijde. Zákeřné nutkání napsat mu. Zavolat. Poslat meme. Anebo- Bože chraň- znovu se sejít. Ale vy nejste Bridget Jonesová, co se vrací k Danielovi. Vy jste žena, která přežila vztah, kde něco nefungovalo. A tahle krize má řešení. I s úsměvem.