psycholog

Každý to zná. Snažíte se dokončit myšlenku, vysvětlit svůj názor nebo se konečně prosadit v pracovní poradě a vtom vám někdo bez varování skočí do řeči. Jednou, podruhé, potřetí. Výsledkem bývá frustrace, pocit přehlížení a často i vnitřní vztek.

Přátelství často poznáme ve chvílích smíchu, podpory nebo společných zážitků. Jenže podle srbského psychiatra, psychoterapeuta a filozofa Vladety Jerotiće se skutečný charakter vztahu neukazuje tehdy, když je vše snadné. Pravda přichází až ve chvíli, kdy někdo riskuje nepohodlí.

Slavná dcera se rozpovídala o dětství a přiznala, že se nejednalo o nijak šťastné období.

Stačí pár videí na sociálních sítích a najednou se v nich poznáváte. Zapomínání, chaos, prokrastinace. Máte pocit, že je to přesně o vás. Jenže právě tady začíná problém.

Řeknete si nahlas, co máte udělat. Okřiknete se. Nebo si naopak dodáte odvahu větou „to zvládneš“. Pro někoho zvláštní zvyk, pro jiného každodenní realita.

Co vlastně rozhoduje o tom, jestli vztah vydrží roky, nebo se postupně rozpadne? Nový výzkum naznačuje, že odpověď může být překvapivě jednoduchá. Nejde jen o velká gesta nebo zásadní životní rozhodnutí, ale o schopnost zastavit se a opravdu si užít společné okamžiky.

Rodiče často promítají do svých dětí vlastní problémy, což může vést až k psychickým problémům. Stejnou zkušenost má Adéla, která postupně přestala rozlišovat, co je správné a co ne. Teprve odhalení tajemství spojeného s jejím narozením jí přineslo nečekané vysvětlení.

„Život se z 10 % skládá z toho, co se vám stane, a z 90 % z toho, jak na to reagujete.“ Tuhle větu zná mnoho lidí, ale málokdo se nad ní opravdu zastaví. Jejím autorem je spisovatel a pedagog Charles R. Swindoll, který dlouhodobě upozorňuje na jednu zásadní věc – kvalitu našeho života neurčují okolnosti, ale náš postoj k nim.