V neděli 25. červa uplynulo přesně 67 let od okamžiku, kdy vojenské jednotky komunistické Korejské lidově demokratické republiky s požehnáním Josifa Stalina a čínského vůdce Mao Ce-tunga zahájily masivní útok přes 38. rovnoběžku, dosavadní hranici s Jižní Koreou. Začala krvavá korejská válka. Byl to první horký konflikt studené války. 

Je to týden, co dotlouklo srdce Helmuta Kohla, jednoho z nejvýraznějších evropských poválečných státníků, kancléře sjednotitele a spolutvůrce společné Evropy. Na tom se shodovaly prakticky všechny komentáře médií a politiků, které mu odpustily i skvrnu v podobě skandálu kolem utajených sponzorů jeho Křesťanskodemokratické unie (CDU), který byl smutnou tečkou za jinak velkolepou politickou kariérou. Mezitím se ale kolem Kohla rozhořela další bitva, do níž už nemůže zasáhnout: souboj o jeho dědictví, zatím jen o to politické.

Aby nedošlo k omylu, řeč nebude o rozverném renesančním šlechtici v podání Miloše Kopeckého, milovníku chutného moku, který nenechá na pokoji žádnou ženskou sukni. Oproti panu Petru Vokovi z Rožmberka se jeho předek zapsal do všeobecného povědomí o mnoho méně. Neprávem. Ovlivnil totiž osudy Českého království podstatně víc.

Jednou z příčin růstu nerovnosti mezd v USA za poslední čtyři desetiletí je to, že pracovní trh ve stále větší míře přál vzdělaným. Od roku 1963 se reálné mzdy vysokoškoláků zvýšily o více než třetinu, zatímco u těch, kdo vysokoškolský diplom nemají, naopak klesaly. Současně s tím, jak se šíří automatizace a robotizace, se pesimisté obávají, že tato propast se bude ještě dále prohlubovat. Historie nás však učí, že to tak být nemusí, píše magazín The Economist.

I zcela banální, na počátku nepatrné porušení zdánlivě byrokratických služebních předpisů může vést k další, řetězové sérii přestupků, která ve finále skončí tragédií. A právě to se stalo v březnu 1926 přímo v centru Prahy.

Do vesmíru se první americká astronautka Sally Rideová podívala až dvacet let a dva dny po Valentině Těreškovové, i tak však po sobě zanechala nesmazatelnou stopu. Vědkyně a astronautka navíc za svůj život posbírala hned několik prvenství a zapsala se do historie NASA nejen tím, že byla žena. Od její smrti uplyne v červenci pět let.

Grafik, překladatel a básník, který měl být zapomenut. To byl Bohuslav Reynek, jedna z nejvýraznějších osobností české katolické kultury dvacátého století. Vydání svého vrcholného díla se přitom už nedočkal.

Během druhé světové války nacisté nakradli podle nedávných zjištění odhadem na 200 milionů knih. Na rozdíl od krádeží uměleckých děl to ovšem nebylo prvotně z důvodů zisku. Vzácné knihy a rukopisy samozřejmě hodnotu mají, většina literárních děl uloupená nacisty ji ale neměla. Nacistické zloděje knih vedly úplně jiné důvody, především ideologické.