Lepší vzdělání znamená víc peněz? Historie ukazuje něco jiného

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Jednou z příčin růstu nerovnosti mezd v USA za poslední čtyři desetiletí je to, že pracovní trh ve stále větší míře přál vzdělaným. Od roku 1963 se reálné mzdy vysokoškoláků zvýšily o více než třetinu, zatímco u těch, kdo vysokoškolský diplom nemají, naopak klesaly. Současně s tím, jak se šíří automatizace a robotizace, se pesimisté obávají, že tato propast se bude ještě dále prohlubovat. Historie nás však učí, že to tak být nemusí, píše magazín The Economist.

Uvedený růst mezd kvalifikovaných pracovníků je totiž vzácný historický fenomén. Ekonom na Kalifornské univerzitě Gregory Clark analyzoval obsáhlé údaje o mzdách v Anglii od 13. století. Dospěl k závěru, že rozdíl mezi platy kvalifikovaných řemeslníků, jako byli tesaři nebo zedníci, a nekvalifikovaných sil byl v podstatě stabilní – až na dvě výjimky.

První změna nastala ve 14. století a neměla nic společného s technologickým pokrokem. Průměrná délka života ve středověké Anglii nebyla velká a úroková míra poměrně vysoká, takže jít do sedmiletého učení znamenalo v té době značnou nejistotu. Pak ale začaly klesat úrokové míry ze zhruba deseti procent v roce 1290 na 7,5 procenta v roce 1340.

Když Anglii zasáhla v roce 1348 morová rána a vyhladila třetinu populace, úroková míra dále klesla na pět procent a učení se stalo atraktivnějším. Nárůst počtu kvalifikovaných řemeslníků v poměru k těm nekvalifikovaným rozdíl v mzdách snížil a nejinak tomu bylo i v Belgii, Francii nebo Nizozemsku.

Druhé velké snížení rozdílu mezd následovalo po průmyslové revoluci. Vynálezy typu mechanického tkalcovského stavu vytlačily řemeslníky a zvýšily relativní poptávku po nekvalifikované práci. Řemeslníci, kteří své mistrovství pilovali celá léta, byli najednou nahrazeni stroji, jejichž obsluha se zvládla zaškolit za pár měsíců. Však také luddité na situaci reagovali rozbíjením strojů.

Podíl nekvalifikovaných dělníků na celkovém počtu pracovních sil v Anglii se z 20 procent v roce 1700 zvýšil na 39 procent v roce 1850. Rozdíl mezd mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky se začal počátkem 19. století snižovat, což trvalo v podstatě až do roku 1960.

Nastane nové "rozbíjení strojů"?

Mezi průmyslovou revolucí a počítačovým věkem je ovšem jeden zásadní rozdíl: Počítače totiž upřednostňují kvalifikované pracovníky.

Vysokoškolské diplomy proto byly zatím spolehlivým kritériem, to se ovšem může změnit, protože umělá inteligence začíná brát práci bílým límečkům. Americké statistiky hovoří o tom, že čtyři z pěti nejrychleji rostoucích povolání v zemi vyžadují přítomnost lidského faktoru a není pro ně potřeba vysokoškolské vzdělání.

Předpokládat, že současné ekonomické trendy budou pokračovat, znamená počítat s neefektivním trhem práce. Ekonom z Harvardovy univerzity Ken Rogoff se domnívá, že nárůst mezd určité skupiny pracovníků bude naopak firmy motivovat k tomu, aby za ně našly náhradu. 

Tagy: USA zahraničí platy Spojené státy pracovní trh dějiny a fakta vzdělání a výchova zaměstnanost navýšení mzdy práce a odbory

Zdroje: The Economist