Je to téměř zapomenutá kapitola ze života nezapomenutelného génia: Albert Einstein dostal nabídku, o které se říká, že se neodmítá. Přesto ji odmítl, vysvětlil proč a mohl dál na celý svět vyplazovat jazyk.

Je lepší margarín, anebo máslo? Ani odborníci v tom stále nejsou zajedno, obojí má své výhody i nevýhody. Jisté je jen to, že získat levnou náhražku másla byl nápad samotného císaře.

Zažitý módní genderový stereotyp, kdy je růžová pro holčičky a modrá pro chlapečky, není nic, co by tu platilo odjakživa. Před 107 lety vyšel článek, který potvrzuje, že to dokonce bývalo obráceně.

Dlouhé, až čtrnáctihodinové pracovní směny a vysoká úrazovost za mizerné peníze. Podmínky v amerických továrnách v polovině 19. století byly všechno, jen ne vstřícné. Marné požadavky pracovníků na osmihodinovou pracovní dobu vedly 1. května 1886 ke generální stávce, která o tři dny později skončila masakrem.

Jmenoval se Leif Eriksson a v Evropě ho zná málokdo. Tento viking, od jehož smrti letos uplyne 1000 let, přitom jako první Evropan doplul do Ameriky, téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem.

Manželství arcivévody Josefa, pozdějšího císaře Josefa II., s Isabelou Parmskou patří mezi smutné příběhy habsburského rodu. Jejich životy poznamenala smrt dětí, deprese a Isabela bohužel zemřela i velmi mladá. Josef II. po její smrti už nikdy nenavázal hlubší citový vztah k jiné ženě. Od Isabelina narození uplynulo 280 let.

Přísloví "dopadnout jak sedláci u Chlumce" jistě dobře znáte. Událost, podle které vzniklo a která se odehrála před téměř 250 lety, však dnes už tak známá není. Pojďme si ji na její výročí připomenout. 

Známe je z filmů, obrázků či z obchodů se suvenýry: Pivní korbele mívaly dříve cínové víčko, které ale při popíjení přece jen krapet překáží. K čemu tam tedy vlastně bylo?