Umíte si představit Einsteina jako prezidenta státu? Mohl jím být!

GALERIE MAGAZÍN VIDEO - Magazín autor: Pavel Jégl

Je to téměř zapomenutá kapitola ze života nezapomenutelného génia: Albert Einstein dostal nabídku, o které se říká, že se neodmítá. Přesto ji odmítl, vysvětlil proč a mohl dál na celý svět vyplazovat jazyk.

Notoricky známá fotografie Alberta Einsteina. Můžeme v ní najít vysvětlení, proč génius odmítl prestižní politickou funkci

Notoricky známá fotografie Alberta Einsteina. Můžeme v ní najít vysvětlení, proč génius odmítl prestižní politickou funkci , zdroj: Profimedia.cz

Už jste někdy slyšeli o člověku, který je respektovanou osobností, uznávanou kapacitou v oboru, je mu 73, a přitom odmítne prezidentskou funkci s vysvětlením, že nemá dost zkušeností?

Právě to udělal v roce 1952 Albert Einstein, když odmítl nabídku, aby se stal prezidentem Izraele. Cestu k této funkci měl přitom otevřenou dokořán.

První vědecká popstar

Když v listopadu 1952 zemřel první izraelský prezident Chajim Weizmann a představitelé židovského státu hledali jeho nástupce, první volba padla právě na věhlasného profesora teoretické fyziky. 

65 let od smrti Alberta Einsteina

* 4. března 1879, Ulm, Německo
18. dubna 1955, New Jersey, USA

Důvod byl nasnadě. Izraeli byly v té době pouhé čtyři roky a jako mladý nezavedený stát potřeboval do svého čela světové uznávanou osobnost, která by mu zajistila pozornost i respekt. (Obdobné to ostatně bylo v polistopadovém Československu.)

Volba vcelku přirozeně padla na Einsteina, kterého historik Jürgen Neffe popsal jako první globální popstar vědy (Einstein, Argo, Praha 2006).Geniální, patrně nejgeniálnější člověk, jaký kdy chodil po této planetě, sestavil jednoduchou, a přitom nejslavnější rovnici světa E = mc² a svou teorií relativity změnil naše chápání času a prostoru.

Pravda Einstein byl podivín. Měl své vrtochy, odmítal třeba nosit ponožky. Také ale vždy zdůrazňoval, že je hrdý na svůj židovský původ, kvůli kterému prchl před Hitlerem do Ameriky. V "Novém světě" podporoval židovskou komunitu a v rozhovorech tento spoluzakladatel Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Židy často označoval za hybatele pokroku.

Samotný Chaim Weizmann, jeden z otců-zakladatelů židovského státu, Einsteina označil za "největšího žijícího Žida". Tím ho neformálně pasoval za svého zástupce.

Izraelská vláda proto Einsteinovi napsala dopis, ve kterém mu nabídla prezidentství. Přirozeně mu nemohla zaručit, že ho poslanci parlamentu (Knesetu) zvolí, ale sotva bylo možné očekávat, že se postaví proti vůli zesnulého Weizmanna.

O tom, jak moc stáli představitelé židovského státu o Einsteina-prezidenta, vypovídá zajímavá poznámka v dopise, která vědci dokonce nabízí možnost zastávat funkci prezidenta "na poloviční úvazek": "Vláda a lidé, kteří si jsou plně vědomi nejvyššího významu vaší práce, vám poskytnou svobodu vykonávat vaši velkou vědeckou práci."

Einstein přesto po krátkém přemýšlení nabídku zdvořile odmítl - s argumentem, že pro politickou funkci nemá předpoklady. "Celý svůj život jsem se zabýval exaktními vědeckými záležitostmi, proto mi přirozeně schází schopnost jednat s lidmi a zkušenosti s politickými funkcemi," napsal a upozornil, že toto rozhodnutí nic nemění na jeho vztahu k židovské komunitě, který nazval "tím nejsilnějším lidským poutem".

(Oba dopisy jsou na webu židovské knihovny – tady.)

Milí pitomci potomci!

Pozoruhodná sebekritika génia, pro kterého politika nebyla až tak cizí disciplínou a o kterém se nedá říct, že by neměl politické instinkty.

Vždyť před nástupem nacismu Einstein varoval už v roce 1922. Kritizoval mnohá rozhodnutí amerických prezidentů, která se později ukázala jako chybná. A v roce 1950 pozvedl hlas proti chystané popravě Milady Horákové.

Zmíněný historik Jürgen Neffe tvrdí, že Einstein byl v době, kdy mu Izraelci nabídli prezidentství, zatrpklým mužem, který na svět (i politiku) hleděl s despektem. Dokazuje to podle něj také ikonická fotografie s vyplazeným jazykem.

Nasnadě je tedy otázka: Nesvědčí odmítnutí funkce rovněž o Einsteinově neochotě podrobovat se společenským (i politickým) konvencím?

Tak, či onak, Einstein nikdy neztratil schopnost, kterou mnoho politiků zoufale postrádá – odhadnout své schopnosti a hledět na sebe kriticky.

Kriticky se Einstein díval i na svou generaci, což dokládá jeho písemný odkaz generacím příštím:

"Milí pitomci (škrtnuto a opraveno) potomci! Pokud nebudete spravedlivější, mírumilovnější a vůbec rozumnější, než jsme my, respektive, než jsme byli my, ať vás vezme čert. Vyjádřiv toto zbožné přání jsem se vší úctou váš (bývalý) Albert Einstein."

Slova, která by se měla tesat do kamene, nemyslíte?

Tagy: zahraničí Albert Einstein výročí Izrael izraelský prezident historie prezidentství

Zdroje: jewishvirtuallibrary.org