Přestože je 1. květen zprofanovaný komunisty a bývá vnímaný jako den politických protestů, jeho historie jako Svátku práce sahá 135 let do minulosti. Pracující ve Spojených státech požadovali, aby se do 1. května 1886 schválil zákon ustanovující osmihodinovou pracovní dobu bez krácení mzdy. Politici se však ke splnění požadavku nijak neměli, a tak na různých místech Spojených států začaly mohutné stávky dělníků.

Největší a nejznámější stávka se odehrála v Chicagu, kde se jí zúčastnilo asi 40 tisíc dělníků. Prvomájová stávka jako taková probíhala zcela pokojně, problémy nastaly o dva dny později. V pondělí 3. května se stávkující sešli před McCormickovou továrnou na žací stroje, kde na konci směny došlo ke konfrontaci dělníků se stávkokazy a vše vyvrcholilo policejní střelbou do davu, při níž zemřeli dva dělníci.

Masakr na Haymarketském náměstí

Anarchisté byli událostmi pobouřeni a naplánovali na další den demonstraci na Haymarketském náměstí, přičemž vyzývali k poklidné manifestaci. Když však policie začala vyzývat k rozpuštění demonstrace, někdo do davu směrem k policistům vhodil podomácku vyrobenou bombu. Zemřelo sedm policistů a neznámý počet civilistů, protože policie okamžitě spustila střelbu do davu.

Z útoku bylo obviněno osm anarchistů, přestože dodnes není jasné, kdo měl bombu na svědomí. Jednou z variant je, že šlo o policejní provokaci, která měla dát záminku k pronásledování chicagského anarchistického hnutí.

První máj byl vyhlášen Mezinárodním svátkem práce o tři roky později právě na památku chicagské demonstrace a následných krvavých událostí. České země byly jedněmi z prvních, kde se začal slavit, a to hned v roce 1890. Naplnění jeho myšlenek, tedy zkrácení pracovní doby na osm hodin, se však dočkaly až v prosinci 1918.

Mimochodem, přestože Svátek práce odkazuje na chicagskou stávku, Spojené státy paradoxně slaví svůj Svátek práce úplně jindy – první zářijové pondělí.