Na základní škole vás v hodinách dějepisu patrně učili, že Evropanem, který objevil Ameriku, byl roku 1492 janovský obchodník Kryštof Kolumbus.

Neříkali vám pravdu.

Nebyl to Kolumbus, ale Viking Leif Eriksson, který jako první Evropan přistál v Novém světě.

Kdyby starý kontinent o tomto počinu věděl dřív a vikingy ctil, mohla se Amerika dnes jmenovat třeba Erikssonie a indiánům jsme mohli říkat skraeligové.

Bez kompasu a map

Leif Eriksson, ve staré severštině Leifr Eiríksson, měl mořeplavecké a objevitelské geny. Jak jinak, vždyť byl synem slavného mořeplavce Erika Rudého, který kolonizoval Island a Grónsko. Narodil se v roce 970 na Islandu a zemřel před tisíci lety, v roce 1020, v Grónsku – přesné dny nejsou známy.

V severských ságách se píše, že Leif v roce 1000 koupil loď od obchodníka Bjarni Herjolfssona a vyplul směrem na západ. Jeho cílem bylo objevit rozlehlou zemi, o které mu Bjarni vyprávěl. Obchodník ji kdysi při svých plavbách zahlédl, ale nikdy u ní nepřistál. Leif Eriksson se vyloďuje na pobřeží Severní Ameriky | zdroj: Profimedia

Viking se bez mapy, kompasu a s hrstkou tří desítek bojovníků vypravil směrem, který mu Bjarni popsal. Nehnala ho pouze touha po nových objevech a dobrodružstvích, ale také vidina dřeva, kterého byl v Grónsku nedostatek. Bjarni vypověděl, že země, kterou na západě spatřil, oplývá lesy.

Leif ji koncem roku vskutku nalezl. Prozkoumal pobřeží a dal jména třem oblastem: Dnešní Baffinův ostrov nazval Zemí plochých kamenů, ve staré severštině Heluland. Poloostrov Labrador pojmenoval Země lesů, tedy Markland. Nakonec přistál na Newfounlandu, jemuž dal jméno podle sladkých hroznů Země vína, Vinland.

Popisují to severské ságy, jejichž věrohodnost kdekdo zpochybňuje, protože vycházejí z vyprávění, která přecházela z generace na generaci.

Historický objev

Po roce 1963 to je každopádně těžší. Manželé Ingstadovi tehdy během archeologických prací na Newfoundlandu, v místě pojmenovaném L'Anse aux Meadows, nalezli pozůstatky vikinské osady, která byla v jedné ze ság popsána jako Leifsbudir. Objevili základy staroseverských stavení, obytných dvorců, kovárny a stopy po tavení železa. 

V této osadě Vikingové přečkali zimu. Na jaře naložili vzácná dřeva, hrozny i klasy obilí na loď a vydali se zpátky do Grónska.

Historická mapa z vikingských ság z patnáctého století. Vlevo nahoře je část Severní Ameriky objevená Leifem Erikssonem | zdroj: Profimedia

Na další vikinskou plavbu do Vinlandu se vypravil Leifův bratr Thorvald. Se svými muži se však dostal do konfliktu s domorodými indiány a v boji ho indiáni zastřelili šípem.

Třetí vikinskou výpravu do Ameriky podnikl obchodník Karlsefni se sto šedesáti lidmi na pěti lodích. Vztahy s domorodci, kterým vikingové říkali skraeligové, však byly po Thorvaldově cestě natolik vyhrocené, že se raději záhy po vylodění vydal zpátky.

Další vikinské plavby do Ameriky ságy nezmiňují.

V zapomnění

Dnes už je zřejmé, že Kryštof Kolumbus nebyl první Evropan, který objevil Ameriku. Otevřel však cestu k její kolonizaci, která položila základy Západního světa, jak ho dnes známe.

Kolumbus žil do smrti v přesvědčení, že objevil západní cestu do Indie. Netušil, že doplul k novému kontinentu. Nevěděli to ke své smůle ani vikingové. Jejich výpravy, na rozdíl od těch Kolumbových, navíc neprávem a nadlouho upadly v zapomnění.

zdroj: YouTube