Sýrie, Irák a také často opomíjený Jemen jsou tři země na Blízkém východě v centru brutálních válečných konfliktů, kde spolu s obyvateli těchto zemí trpí i jejich nesmírné kulturní bohatství, datující se v mnoha případech do samých počátků lidské civilizace. Celý svět byl svědkem zničení antických perel jako Palmyra nebo Nimrúd doslova v přímém přenosu, když je skupina známá jako Islámský stát (IS) vyhazovala do povětří.

Libanon čelí v posledních letech enormnímu množství problémů. Zemi doslova zaplavili uprchlíci ze Sýrie, Libanonci navíc čelí hrozbě, že se válka v sousední zemi přelije do jejich země. Od konce jejich vlastní dlouhé a krvavé občanské války pod povrchem stále doutná hrozba náboženského konfliktu. Trápí je také časté politické krize, kvůli nimž kolabují i základní služby jako je odvoz odpadu a dodávka elektřiny. Libanon navíc přežil dlouhé období bez prezidenta, trvající 2,5 roku. Ukončilo ho až teprve minulý týden zvolení Michela Aouna.

Přecpané silnice a dusno, ve kterém se dají v rozžhavených ulicích města větší vzdálenosti ujít pěšky jen stěží, donutily země Blízkého východu k zavádění hromadné dopravy. Díky penězům z ropy jim k výstavbě desítek kilometrů dlouhých tras metra stačí pár let.

Rozpočet Saúdské Arábie skončil v uplynulém roce v minusu v přepočtu o téměř 2,45 bilionu korun, což je nejvíc v její historii. A i když si vláda předsevzala, že letos bude hospodárnější, pravděpodobně se jí schodek snížit nepovede. Cena ropy je na 12letém minimu a vojenské výdaje také stojí nezanedbatelnou částku.

Při vyslovení sousloví globální oteplování začnou jedni protáčet panenky a druzí se křižovat a doufat, že se nedožijí roztání všech ledovců. Jenže změny klimatu mají daleko rozsáhlejší důsledky, které život na Zemi ovlivňují nepřímo už nyní. Byly pravděpodobně jedním ze spouštěčů konfliktu v Sýrii a mají nepřímý vliv i na vznik terorismu. 

Dojem Libanonu jako oázy relativního klidu na Blízkém východě narušují v posledních týdnech eskalující nepokoje, původně vzešlé z krize svozu odpadu. Hnutí Smrdíš! ovšem upozorňuje na celé spektrum problémů, s nimiž se musí nábožensky pestrá společnost potýkat.

Devětadevadesát let od uzavření dohody mezi koloniálními velmocemi o rozdělení Blízkého východu se tato oblast dramaticky mění. Ze starých státních útvarů se stávají prázdné skořápky a na jejich troskách vznikají nové. Jaká by mohla být podoba Blízkého východu na základě současných událostí a procesů, započatých v době americké invaze do Iráku a takzvaného Arabského jara?

Před čtyřmi lety započalo takzvané arabské jaro, série masových demonstrací, povstání a revolucí, které vyústily v pády starých režimů a občanské války. Jaké hlavní důsledky tohoto procesu lze s odstupem času sledovat? A jak se projevuje současná "arabská zima"?