Nahrává sucho teroristům?

MAGAZÍN - Magazín autor: Hana Dubnová

Při vyslovení sousloví globální oteplování začnou jedni protáčet panenky a druzí se křižovat a doufat, že se nedožijí roztání všech ledovců. Jenže změny klimatu mají daleko rozsáhlejší důsledky, které život na Zemi ovlivňují nepřímo už nyní. Byly pravděpodobně jedním ze spouštěčů konfliktu v Sýrii a mají nepřímý vliv i na vznik terorismu. 

Sucho nutí zemědělce opustit neúrodnou půdu a odejít do měst, která už tak nezvládají sociální napětí (ilustrační snímek)

Sucho nutí zemědělce opustit neúrodnou půdu a odejít do měst, která už tak nezvládají sociální napětí (ilustrační snímek),zdroj: Profimedia.cz

První desetiletí 21. století patřilo historicky mezi nejteplejší. Kvůli suchu a nedostatečně propracovanému systému zavlažování se hroutí zemědělství i v oblastech, které byly díky své úrodnosti kolébkou starověkých civilizací.

Zhoršily se podmínky na polích a s nimi vzrůstá napětí v oblastech, ve kterých je mír už tak křehký jako skořápka vejce. Napětí eskaluje a ke stresu z nedostatku vody se připojují problémy, kterých si člověk, který se hrabal na svém políčku dosud nevšímal.

Typickým příkladem je Sýrie, která leží v takzvaném "úrodném půlměsíci" společně s Irákem. Zažila bezpočet období sucha, ale vždy si lidé dokázali poradit.

Na začátku tisíciletí ale zažila obzvlášť dlouhé suché období, které ve spojení s dalšími sociálními a politickým problémy vedlo k nepokojům. Ty později přešly v občanskou válku, jež v zemi zuří doteď.

Sucho vyhnalo syrské zemědělce do měst

Podle Francesca Femii z Centra pro klima a bezpečnost zasáhlo v letech 2006 až 2011, tedy před vypuknutím občanské války, silné sucho 60 procent území Sýrie.

To ve spojení s tím, že režim prezidenta Bašára Asada podporoval plodiny citlivé na nedostatek vody, jako pšenice nebo bavlna, a zemi chyběl propracovaný sytém zavlažování, vedlo k devastaci přírody.

"Podle aktuálních čísel vyhnalo sucho z domovů 1,5 milionu Syřanů. Zhruba 75 procent zemědělců se kvůli nedostatku úrody přesunulo do měst. Zemědělci na severovýchodě země přišli o zhruba 80 procent svých zvířat. Takže i oni museli opustit své domovy a hledat obživu jinde," uvádí Femia.

Všichni tito lidé z venkova se tak nahrnuli do měst, která už tak čelila ekonomickým problémům spojeným s množstvím iráckých a palestinských uprchlíků.

Když se spojí stres, napětí, chudoba, plýtvání vodními zdroji, množství uprchlíků z okolních zemí s celou škálou politických a sociálních problémů, je jen otázkou času, kdy tenhle sud střelného prachu vybuchne.  

"Nemůžeme říct, že změna klimatu přímo vyvolala občanskou válku," říká opatrně Femia s tím, že to ale skutečně byl jeden z nezanedbatelných faktorů.

Klimatické změny a sociální problémy? A máme tu problém

I proto se na pozadí ekologických problémů dostávají ke slovu bezpečnostní otázky – tedy silné riziko toho, že klimatické změny mohou ve spojení s dalšími uvedenými problémy přispět ke vzniku konfliktů a bezpečnostních krizí po celém světě.

"To jsou podmínky, které nahrávají teroristické činnosti a jiných forem násilí. Riziko střetu se zvyšuje," varuje Bílý dům.

A konflikty mohou vzniknout i na jiných místech na Zemi. Například oteplování oceánů má vliv na výskyt ryb v určitých oblastech.

Na nich je závislý rybolov, na něm ekonomika řady přímořských států, kvůli nedostatku ryb budou muset vlády řešit otázku zabezpečení potravin, vznikne sociální a politické napětí a opět sedíme na sudu se střelným prachem… 

Tagy: Sýrie zahraničí Irák globální oteplování Blízký východ Islámský stát (IS) zvířata a příroda terorismus a násilí

Zdroje: Vlastní,Vox