Dopravní revoluce na Blízkém východě: Zácpy donutily šejky přesednout na metro

MAGAZÍN - Magazín autor: Hana Dubnová

Přecpané silnice a dusno, ve kterém se dají v rozžhavených ulicích města větší vzdálenosti ujít pěšky jen stěží, donutily země Blízkého východu k zavádění hromadné dopravy. Díky penězům z ropy jim k výstavbě desítek kilometrů dlouhých tras metra stačí pár let.

Metro už odlehčilo dopravě v Dubaji

Metro už odlehčilo dopravě v Dubaji,zdroj: Profimedia.cz

V horkých zemích Blízkého východu pojem hromadná doprava téměř neznají. Mnoho zemí začalo do autobusového systému investovat teprve před zhruba deseti lety, když se situace stala neúnosná. I tak je ale nabídka autobusových spojení omezená a lidé se musí spoléhat na auta, taxíky a případně soukromé minibusy.

První metropolí, která v oblasti odstartovala éru městské hromadné dopravy, byla Dubaj, když v roce 2009 otevřela své metro. Protože se osvědčilo, začaly o něm uvažovat i sousední země. A jak jinak, než ve velkolepých plánech, z nichž už na první pohled září bohatství země.

Saúdská Arábie v roce 2013 oznámila, že mezi tři města – Mekka, Jeddah a metropoli Rijád – rozdělí 22,5 miliardy dolarů (570 miliard korun) na výstavbu metra. To rijádské se šesti linkami, 58 stanicemi a délkou tras 175 kilometrů má být největším světovým projektem metra.

Zlato a luxus i v MHD

První cestující se jím svezou už v roce 2018 a bude opravdu velkolepé – na linkách budou jezdit soupravy bez strojvůdců a nejdůležitější stanice vytvoří známí architekti v čele se Zahou Hadidovou.

Pro město a jeho obyvatele to bude revoluce, a to to hlavně pro chudší obyvatele a ženy. Ty sice budou muset jezdit v oddělených vagonech, ale dostanou mnohem větší šanci k pohybu po městě, auto totiž řídit nesmějí.

Stavět systémy veřejné dopravy je teď na východě téměř módou – v metropoli Kataru Doha se otevře metro jen o rok později než v Saúdské Arábii a Omán buduje železnici.

Trend se ale netýká jen Golfského zálivu – Alžírsko také staví železnice, Maroko si libuje v tramvajích a Libanon plánuje systém veřejné dopravy pro okolí Bejrútu.

Zpráva Světové banka ale hodnotí veřejnou dopravu v regionu jako "opravdu velmi špatnou". Kapacitně totiž nestíhají ani ty již funkční – například systém metra v Teheránu a Káhiře kapacitně nestačí. Politici zaspali a nestihli držet krok s rozšiřováním města a rostoucím počtem obyvatel.

Zácpy nutí města zlepšovat veřejné služby

Podle americké výzkumné společnosti Pew má v Libanonu auto 81 procent domácností. A podle inzertního serveru s automobily Carmudi bude růst počtu aut v regionu mezi lety 2012 a 2022 výraznější než kdekoli jinde na světě.

Jenže to s sebou nese i všudypřítomní kolony. Studie Světové banky odhaduje, že Egypt kvůli času strávenému v dopravních zácpách v Káhiře ročně přichází až o čtyři procenta hrubého domácího produktu. Takže lidé nechtějí ztrácet čas v kolonách a stěhují se do měst. To přispívá k tlaku na města, aby zajistila svým obyvatelům lepší služby, tedy i kvalitní dopravu.

Nabízená kvalita hromadné dopravy je v zemích Blízkého východu hodně důležitá. Lidé totiž musí mít dostatek motivace k tomu, aby vylezli z klimatizovaných aut a pro cestu do práce zvolili "socku".

A aby pozlacené tratě za miliardy dolarů nezely prázdnotou, je potřeba o něco znepříjemnit i cestu autem. Třeba zrušením dotací na paliva a zvýšením mýtného či parkovného, k čemuž už některé státy přistoupily.

Tagy: zahraničí Blízký východ zajímavosti a kuriozity světová ekonomika městská hromadná doprava

Zdroje: The Economist