Blízký východ

Při vyslovení sousloví globální oteplování začnou jedni protáčet panenky a druzí se křižovat a doufat, že se nedožijí roztání všech ledovců. Jenže změny klimatu mají daleko rozsáhlejší důsledky, které život na Zemi ovlivňují nepřímo už nyní. Byly pravděpodobně jedním ze spouštěčů konfliktu v Sýrii a mají nepřímý vliv i na vznik terorismu. 

Dojem Libanonu jako oázy relativního klidu na Blízkém východě narušují v posledních týdnech eskalující nepokoje, původně vzešlé z krize svozu odpadu. Hnutí Smrdíš! ovšem upozorňuje na celé spektrum problémů, s nimiž se musí nábožensky pestrá společnost potýkat.

Devětadevadesát let od uzavření dohody mezi koloniálními velmocemi o rozdělení Blízkého východu se tato oblast dramaticky mění. Ze starých státních útvarů se stávají prázdné skořápky a na jejich troskách vznikají nové. Jaká by mohla být podoba Blízkého východu na základě současných událostí a procesů, započatých v době americké invaze do Iráku a takzvaného Arabského jara?

Nedávno uzavřená dohoda mezi Západem a Íránem může pomoci k větší spolupráci na Blízkém východě a v mezinárodním prostředí. V pátečním prohlášení k muslimským zemím to uvedl íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. 

Před čtyřmi lety započalo takzvané arabské jaro, série masových demonstrací, povstání a revolucí, které vyústily v pády starých režimů a občanské války. Jaké hlavní důsledky tohoto procesu lze s odstupem času sledovat? A jak se projevuje současná "arabská zima"?

Server WikiLeaks zveřejnil 60 tisíc diplomatických depeší Saúdské Arábie. Kromě toho, že odhalují přepychový životní styl vládnoucích elit, odhalují zahraničněpolitické intriky. Mimo jiné to, že za propuštění svrženého prezidenta Husního Mubaraka nabízela země Egyptu 10 miliard dolarů. Rijád se k pravosti dokumentů zatím oficiálně nevyjádřil, vyzval ale občany, aby je dál nešířili, protože "mohou být zfalšované".

Rozklad arabského světa, chaos v Severní Africe, destrukce a statisíce zmařených lidských životů v Levantě a na Arabském poloostrově jsou konečným stádiem toho, co známe pod pojmem imperialismus. A přitom právě aktuální kritická situace v regionu vyžaduje, aby se stará dobrá instituce impéria vrátila na scénu.

Izraelská okupace Libanonu je v obou zemích stále horkým tématem, i když byla ukončena 24. května 2000 a trvala přesně 18 let. Klid zbraní to do oblasti rozhodně nepřineslo a v létě 2006 zde došlo k válce mezi Izraelem a radikálním hnutím Hizballáh.