Tichý zloděj energie: 5 mikrostresů, které vás vyčerpají víc než hádka s šéfem
13. 3. 2026 – 8:00 | Magazín | Jana Strážníková
Největší zářez do síly a energie nemusí nutně způsobit nějaká pompézní, hlasitá hádka nebo jeden jasný zlomový bod. Daleko častěji se prostě jen nasčítají malí, nenápadní, ale o to záludnější zloději.
Velký stres se, ruku na srdce, identifikuje velmi snadno a nejspíš nikdo by neměl problém říct, co ho vytočilo, když má za sebou právě monumentální hádku s šéfem nebo partnerem, průšvih v práci, zprávu o nemoci někoho blízkého a podobně.
Malé stresy ale dokážou být horší. Člověk si jich totiž nevšimne až tak snadno, jenže ony jen tak nemizí a dlouhodobě, setrvale a velmi záludně ukusují energii. Psychologie se jim věnuje už nějaký ten pátek a již dlouho existující studie tvrdí, že drobné, ale neustávající stresy mohou vést k psychickým potížím a všeobecně dlouhodobě horšímu zdraví.
1. Nit neustále zpřetrhaná upozorněními
Představte si, že sednete k důležitému úkolu. Za pět minut pípne notifikace, za dalších pět zpráva, pak vám někdo napíše na Slacku, pak kolega něco chce, za půl hodiny mail, na který je potřeba reagovat, za hodinu zase telefon.
Po čtyřech hodinách podobné práce jste ale reálně neodpracovali čtyři hodiny – místo toho jste se dvacetkrát rozjížděli znova od nuly, protože vám něco nabouralo soustředění. A vlastně nikdy jste neměli čas se rozjet na plný výkon.
Jedná se o vědecky popsaný jev: Je dokázané, že notifikace a přerušení práce zvyšují zátěž na mozek a snižují celkový výkon. Místo jasného tahu na branku a soustředění se na úkol totiž probíhá psychologický ohňostroj. Pořád něco vybuchuje, praská všude kolem, k zemi se snáší jiskry a člověk zapomíná, co vlastně vůbec byla jeho hlavní práce.
2. Práce v domu
Nejspíš nikdo se nedokáže ubránit přístupu, kdy si práci přinese domů. A nemusí se jednat zrovna něco hmatatelného jako kufřík dokumentů, práci si můžete přinést především v hlavě.
Je těžké se tomu ubránit. A obzvlášť pro lidi, kteří například pracují home office, tedy z domu, a z práce tak vlastně nikdy pořádně neodejdou. Přesto by se o to ale měl každý pokusit: Jak má padla, práce zkrátka končí a mizí z mozku.
Tedy například pro jistotu nekontrolovat pracovní e-maily mimo pracovní dobu, protože tím už se mentálně zase přesouváte do práce, ačkoliv máte mít čas pro sebe. Výzkumy ukazují, že člověk, který cítí tlak být dostupný a kontrolovat zprávy z práce, mívá daleko vyšší stres.
Nevyčerpá vás pak práce jako taková, ale skutečnost, že v hlavně vůbec nikdy nekončí.
3. Moc rozhodování leze na mozek
Psychologové už delší dobu popisují jev, kterému se říká rozhodovací únava. Opakované a neustálé volby snižují kvalitu dalších rozhodnutí a vůbec chuť věnovat energii dalšímu vybírání či vůbec jakékoliv mozkové aktivitě.
Jedno či dvě důležitá rozhodnutí vás nerozhodí. Tisíc malých voleb denně už ale ano.
4. Domácí chaos
Na stole hromada papírů, tři hrnky, oblečení na židli, vedle něj pár talířků, na pultě hora krabiček s čajem, na pračce sloup dóz jedna na druhé, na kuchyňské lince vyndané spotřebiče, pohozené chňapky a vedle už dva týdny nový hrnec, který pořád tak nějak nemá vybrané místo, kde vlastně bude.
Nic se vlastně neděje, byt je uklizený dost na to, aby člověk nepanikařil... Ale zas ne dost na to, aby mohl přijít úplný klid.
Výzkumy v té situaci hovoří velmi jasně: Zahlcené a chaotické domácí prostředí přímo souvisí s nižším pocitem štěstí, stresem a vyšší šancí vzniku negativních emocí.
5. Nedokončené drobnosti
Úkol, o kterém víte, že potrvá maximálně pět minut. Zvládnout jeden takový není vůbec problém. Ani dva ani tři. Ale když jich máte patnáct, najednou se vám nechce tak moc, že když si na konci dne uděláte mentální přehled, zjistíte, že v imaginárním seznamu věcí do udělání by svítily jen samé rudé křížky.
Nedokončené úkoly mají obrovský vliv na náladu a stres, tvrdí studie. Frustrace strmě roste, duševní pohoda se řítí do propasti. A to klidně i hned ten samý den. Pět nedokončených drobností vás totiž sevře překvapivě tvrdě.
Co s tím
Mikrostresy jsou, jak už napovídá jméno, malé. Dá se s nimi zatočit, jen je potřeba o nich nejdřív vědět, uvědomit si je, a cíleně se na ně zaměřit.
Notifikace, které opravdu kriticky nepotřebujete k práci, prostě a dobře vypnout. Zakázat si kontrolovat pracovní zprávy mimo pracovní dobu. Zjednodušit si rutinu a rozhodnout si věci předem, abyste pak nemuseli řešit tisíc otázek najednou. Uklidit alespoň jedno vizuálně úporné místo v domu a vytvořit si minimalistickou oázu bez zahlcení. Dokončovat úkoly a když to nejde, ty nehotové si alespoň vypsat na papír a tím je dostat z hlavy.
Až tedy budete mít pocit, že jste hrozně unavení a vlastně vůbec nevíte proč, zamyslete se, jestli vás náhodou něco nedrží pod krkem a nesaje energii. A takový upír nemívá kravatu a nesedí v kanceláři. Mívá podobu stého upozornění, e-mailu nebo rozházeného obýváku.