Někdo spí jako dřevo, jiný jen lehce a k tomu sní. Andrej Babiš patří do druhé kategorie (aspoň to o sobě tvrdí). V brožuře, kterou jako svou prvotinu dopsal po odchodu z ministerstva financí, se mu zdá třeba o superrychlém internetu do každé domácnosti zdarma a také o rychlovlacích.

Kromě toho si však favorit říjnových voleb do sněmovny nechává zdát o vládě jedné strany, vlastně jedné (politické) firmy – ANO, bude líp.

Svou vizi politického systému země načrtl Babiš před dvěma lety v rozhovoru pro (své) rádio Impuls. Vyložil v něm, že vláda koalice je neefektivní a brzdí ho v rozletu. "Měla by vládnout jedna strana, potom by jí to občané spočítali a v příštích volbách rozhodli," navrhl tehdejší ministr financí a vyslovil myšlenku, že ministři by měli být "řízeni natvrdo" (což v koaličním uspořádání možné není).

Tento svůj sen si Babiš už brzy může splnit.

Rozhodnou propadlíci?

Česko nebude mít většinový systém voleb do sněmovny, který je pro vznik většinové vlády příhodný. Ponechává si systém poměrný. Přesto by mohlo mít už koncem roku poprvé většinovou vládu jedné strany. Upozorňují na to průzkumy, ze kterých vychází jako jasný lídr značka ANO, bude líp.

Nejnovější volební modely agentur STEM (zde) a CVVM (tady) ukazují propastný náskok hnutí Andreje Babiše. ANO v nich bere přes třicet procent hlasů, další v pořadí, komunisté, sociální a občanští demokraté kolem deseti.

Babiš jako předpokládaný vítěz voleb a příští premiér by tak po sněmovních volbách (20. a 21. října) mohl upéct nějakou koblihovou koalici – třeba se sociálními demokraty, lidovci a Starosty s nezávislými. Anebo jen se sociální demokracií.

Možné je však i to, že Babiš ve dvousetčlenné sněmovně získá většinu křesel, tedy 101 nebo víc. Potom by se obešel bez koaličního partnera.

Jeho hnutí přitom nemusí dostat většinu hlasů. Stačí, když propadne dostatečný počet hlasů pro strany, které nepřekročí limit pro vstup do sněmovny. Tyto bezprizorní hlasy se přepočítají ve prospěch partají, které do sněmovny postoupily, a vítěz si z nich ukrojí největší díl.

Zemanova čtyřletka

Vládu jedné strany už Česko jednou mělo – na přelomu tisíciletí v letech 1998 až 2002. Byla to však vláda menšinová.

Kabinet sociální demokracie vedený tehdejším šéfem ČSSD Milošem Zemanem vznikl po volbách, které sociální demokraté vyhráli se ziskem 74 křesel. Mezi dalšími stranami – občanskými demokraty, Unií svobody, komunisty a lidovci však nenašli partnery do většinové koalice. Dost hlasů na koalici neměly ani pravicové strany.

ČSSD tedy vytvořila menšinovou jednobarevnou (tehdy ještě červenou, nikoli oranžovou) vládu, kterou ODS nechala žít. Na základě opoziční smlouvy (dohodnuté mezi Milošem Zemanem a Václavem Klausem) před hlasováním o důvěře sociálnědemokratické vládě odešlo všech 63 poslanců občanských demokratů ze sálu. Tím získali poslanci za ČSSD většinu a jejich vláda důvěru.

Menšinová Zemanova vláda, na rozdíl od většiny koaličních slepenců, byla pozoruhodná tím, že vydržela celé volební období.

Riskantní podnik

Babiš na takový toleranční patent sotva může pomýšlet. Ačkoli – v politice nelze nic vyloučit. (Vsuvka pro pamětníky: Před volbami v roce 1998 občanští a sociální demokraté jakoukoli dohodu o vládě nepřipouštěli. Po volbách bylo vše jinak.)

Ministr financí ve výslužbě nicméně ještě letos může zhmotnit sen o většině pro ANO. Když propadne koalice lidovců a Starostů s nezávislými, bude mít většinovou vládu na dosah. Tandem dvou potřebuje ke vstupu do sněmovny deset procent. Spojenectví KDU-ČSL a STAN je proto riskantní podnik, snadno může zkrachovat.

Z volebních modelů STEM i CVVM vyplývá, že riziko je vskutku vysoké. Ani v jednom průzkumu koalice zmíněných stran na desetiprocentní kvalifikační limit nedosáhla.

Pokud by její hlasy propadly, stejně jako hlasy pro "vlastenecký" spolek Tomia Okamury, Piráty a Stranu zelených, přerozdělovala by se ve prospěch úspěšnějších stran téměř čtvrtina hlasů. To je pořádná porce. A kdyby Babiš a spol. získali ještě pár procent navíc oproti červnu, měli by většinu v kapse. Tím spíš, že pravicová opozice neposiluje a sociální demokracie ztrácí.

Takový scénář nemusí v zemi s poměrným systémem voleb zůstat jen snem. Dokazuje to Polsko. Před dvěma lety tam konzervativní strana Právo a spravedlnost získala většinu dokonce v obou komorách parlamentu – Sejmu i Senátu. (Poláci přitom ve volbách do Sejmu – dolní komory – počítají mandáty stejně jako Češi – D'Hondtovou metodou.)

Stát pro firmu

Vše ukazuje na to, že Češi si premiéra Babiše prostě přejí. A protože je dosud neodradily jeho opakované lži, velkouzenářův křik, hulvátství, Čapí hnízdo, korunové dluhopisy, ba ani nahrávky odhalující zásahy do obsahu médií z Mafry, budou ho patrně mít. Kdoví, třeba jako pána velkomožného, bez kverulantských koaličníků.

V takovém případě bude Andrej Babiš konečně moci stát řídit jako firmu a také pro firmu (Agrofert).