Pirátská strana tento týden zahájila předvolební kampaň a představila svůj program pro parlamentní volby. Přesněji řečeno jeho sedm zatím schválených kapitol: finance, informatiku, kulturu, průmysl a obchod, spravedlnost, vnitro a otevřený stát a zdravotnictví.

Některé zásadní části programu jako například zahraniční politika, vzdělání či sociální problematika ale prozatím chybí. Zbývající kapitoly Piráti zveřejní do konce června po schválení republikovým výborem.

Piráti by z Česka rádi udělali ekonomického tygra. Říkají, že se můžeme vrátit zpátky mezi technologické velmoci, protože mezi námi žije spousta chytrých a kvalifikovaných lidí. Chtějí, abychom byli moderní země, která bude bohatnout.

Celkem přesvědčivě ukazují směr, kterým se chtějí vydat. Nelze jim upřít upřímné úsilí přijít s něčím novým a posunout Česko dál, přesto jejich program vyvolává řadu otázek. Sporné momenty se objevují tam, kde se přesouváme od vágních sloganů o hájení svobody, ochraně před šikanou, moderním státu a kontrole mocných k některým konkrétním návrhům.

Rovná a skutečně rovná daň 

Piráti chtějí zjednodušit daňový systém a snížit zdanění práce, a tak slibují zavedení "skutečně rovné daně". Připomeňme, že rovnou daň prosadila v roce 2008 ODS, když zavedla 15procentní daň z příjmů všech fyzických osob. Vypočítává se z tzv. superhrubé mzdy, jejíž součástí jsou nejen odvody za sociální a zdravotní pojištění zaměstnance, ale také odvody, které platí zaměstnavatel.

Pirátská strana by celý systém zpřehlednila a zavedla "stejnou sazbu celkového zdanění práce (včetně odvodů) pro všechny příjmové skupiny". Takovou sazbu zdanění chce oproti dnešku snížit o 1,6 procenta.

Zaměstnanec s průměrnou mzdou podle Pirátů díky tomu ročně ušetří asi 7 500 korun a státní rozpočet to bude stát jednu až dvě miliardy korun. Piráti navíc chtějí dle možností usilovat o další snižování zdanění práce o jedno procento každý rok.

V kombinaci s dalšími návrhy (zavedení sektorové daně pro banky, telekomunikace či vodárny, podpora drobných inovativních podnikatelů či diskuze o změnách daňových sazeb v souvislosti s robotizací) je snižování daňového zatížení práce jistě jednou z cest, jak v Česku zvyšovat mzdy, které jsou u nás podle údajů Eurostatu a Českého statického úřadu hluboko pod průměrem Evropské unie. 

Asociální daň z hlavy

Házením všech daní a odvodů do jednoho pytle a návrhem rovné daně z práce ve výši 47 procent ale Piráti ignorují existenci systému sociálního a zdravotního pojištění, které fungují podle určitých předem nastavených pravidel a nejde o prostředky, se nimiž by stát mohl volně nakládat. Rovná daň tak, jak ji navrhují Piráti, by mohla ve skutečnosti tento systém podemlít a ohrozit. Zvlášť v případě, že by Piráti chtěli toto daňové zatížení dále snižovat, na což určitě bude tlak (47 procent je přece strašně moc, musíme ho snížit!). 

Pokud se dá všechno do jednoho balíku, není totiž jasné, kde přesně pak bude scházet ona jedna až dvě miliardy, a do budoucna ještě více. Budou peníze chybět v důchodovém systému, ve zdravotnictví nebo někde jinde?

Ve výsledku se tak může stát, že snižování daňového zatížení práce bude vyvolávat tlak na omezování například důchodového zabezpečení, čehož rádi využijí ti, kteří by nejraději průběžný důchodový systém osekali – daň z práce bude co nejnižší, ale každý si budu muset svůj důchod zajistit sám.

Něco podobného říká i nový ministr financí Ivan Pilný, který v rozhovoru pro deník Právo uvedl: "Penzijní systém samozřejmě dojede, dřív nebo později. Je třeba hledat cesty, jak z toho. Zatím se to nikomu nepodařilo. Moje děti nebudou dostávat důchod, z čeho by to proboha bylo? Musejí se o sebe postarat a šetřit si na stáří. Přemýšlet o tom, zda si koupit auto, jezdit na Seychely."

Piráti by proto měli svoji daňovou reformu ještě podrobněji vysvětlit, aby bylo jasné, nakolik se dotkne výběru prostředků na důchody či zdravotní péči. 

Dalším sporným bodem je zrušení koncesionářských poplatků. Příjem České televize a Českého rozhlasu chce Pirátská strana nahradit podílem z DPH. Piráti už dříve ve svém stanovisku k novele zákona o České televizi a Českém rozhlase, kterou navrhli poslanci pod vedením Martina Komárka z hnutí ANO, označili koncesionářské poplatky za "zcela asociální formu daně z hlavy".

Pevně stanovený podíl z DPH je sice lepší varianta, než kdyby o rozpočtu televize rozhodoval ministr kultury nebo financí, za kterým by každý rok musel chodit generální ředitel ČT. V čem je ale podíl z DPH lepší než koncesionářské poplatky? Piráti to nevysvětlují. Změnilo by se v podstatě jen to, že by Českou televizi a rozhlas neplatili jen majitelé přijímačů, ale úplně všichni spotřebitelé, tedy i ti, kteří televizi a rádio nevlastní.

Všude samá robotizace 

Podrobnější vysvětlení by si rovněž zasloužil programový bod týkající se držení zbraní. "Na zbraně nesahat. Platné zákony o držení zbraní považujeme za vyvážené," píše se ve volebním programu Pirátské strany.

Zřejmě se tak staví proti snaze Evropské unie zpřísnit pravidla pro držení zbraní. Znamená to však, že Piráti také souhlasí s návrhem ministra vnitra Milana Chovance, aby držení zbraní bylo ústavním právem?

Piráti ale zároveň přichází s celou řadou důležitých a podnětných návrhů. Nikoli náhodou se v kapitole "Průmysl a obchod" vyskytuje hned třikrát slovo "robotizace". Může znít až přehnaně, že by prosperita České republiky mohla být postavená na zvládnutí robotizace a drobných inovativních podnikatelích, jak říkají Piráti, ovšem vývoj a potenciál této oblasti nelze podcenit.

Sázka na robotizaci je zvlášť inspirativní v kombinaci se zmíněnou diskuzí o změnách daňových sazeb v souvislosti s robotizací. Užitečná je také snaha Pirátů nejen podporovat sdílenou ekonomiku, ale rovněž navrhnout taková pravidla pro digitální platformy, aby s tradičními firmami soutěžily za férových podmínek.

Sympatických bodů se ve volebním programu Pirátů vyskytuje více - chtějí si například došlápnout na farmaceutické firmy, které korumpují lékaře, zvednout platy zdravotnických pracovníků a prosadit rychlé řešení situace dlužníků s více exekucemi.

Piráti by rádi dokázali, že jsou připraveni na vstup do poslanecké sněmovny. Zatím si nevedou špatně, zároveň však stále nevíme, jaké mají představy v řadě klíčových oblastí jako je například sociální politika. Na vysvětlení a upřesnění ale stále ještě mají času dost.