Volební rok bývá v Česku štědrý. Nemusíte proto čekat na Štědrý den, nemusíte věřit na Ježíška. Postačí, když budete sdílet víru v nejsvětější trojici – ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

Socánci, babišovci a lidovci nosí dárky po celý volební rok. Jedno, zda praží slunce nebo padají trakaře. Od našince přitom čekají jen malou laskavost – že se jim poděkuje ve volbách.

Nepostradatelní

Koalice je rozklížená. Neshodne se téměř na ničem. V názoru na předčasné volby jsou však vládní strany zajedno. Všechny je nechtějí.

Máme toho ještě tolik na práci, upozorňují a šíří zvěst o tom, kolik škody by předčasný konec vlády napáchal, kolik dobrých záměrů by spadlo pod stůl.

Koaliční poselství se dá shrnout do dvou slov: Jsme nepostradatelní!

Dá se tomu věřit?

Dobrým indikátorem nepostradatelnosti vlády jsou trhy. Při pohledu na ně zjistíte, že přes poprask v nejvyšších patrech české politiky koruna posiluje a obchody na pražské burze vzkvétají. Index pražské burzy PX dokonce šplhá na nejvyšší úroveň od loňského léta.

Takže opravdu máme tak jedinečnou a nepostradatelnou vládu? Nebývá přece obvyklé, že vládní krize nechá trhy v klidu.

Štědrý rok

V něčem je duo sociálních demokratů s Andrejem Babišem a přísedícími lidovci přece jen nezastupitelné. Kdo jiný by tak velkoryse dokázal zvedat platy a rozličné dávky?

"Musím ještě v rozpočtu najít peníze na…," pravil v jedné z první reakcí na demisi Babiš, když upozorňoval, že má rozdělanou práci.

Roh hojnosti se otevřel. Od července dostanou přidáno celníci, hasiči, policisté. Větší částku na své výplatní pásce uvidí také pracovníci v kultuře a sociálních službách. A od příštího roku rovněž učitelé a zdravotníci. Rychleji porostou důchody.

Ministr obrany Martin Stropnický se chystá zvýšit platy vojákům. Chce to stihnout, jak jinak, do července – tedy do voleb. A na konec května si vláda naplánovala jednání s odbory o dalším růstu platů ve státním sektoru.

To není vše. Poté, co pro maminky připravili sociální demokraté zálohové výživné a tatíkům věnovaly otcovskou dovolenou, chystají se ještě na poslední chvílí zvýšit přídavky na děti, zatímco ANO a KDU-ČSL přemýšlejí, že rodiny dostanou slevy na dani.

Jak zatnout sekeru

Bohuslav Sobotka má s rozdáváním dárků bohaté zkušenosti. Patří k politikům, kteří jsou přesvědčeni, že stát je od toho, aby rozdával, potažmo utrácel a zadlužoval.

Byl ministrem financí ve vládě Jiřího Paroubka, která ve volebním roce 2006 z roku na rok zvýšila výdaje na sociální péči o šedesát miliard. Vláda zvyšovala porodné, mateřské, přídavky na děti a k tomu vymyslela pastelkovné (vládní příspěvek na školní pomůcky prvňáčků). Při růstu ekonomiky o 6,8 procenta dokázal správce pokladny Sobotka vykouzlit schodek 111,3 miliardy korun (!).

Tomu se dá říct sociální politika podle zásady "po nás potopa".

Eduard Janota, tehdejší náměstek na financích, pod návrhy Bohuslava Sobotky a dalších lidumilů z Lidového domu, psal hodnocení: Nedoporučuji, nesouhlasím, neufinancovatelné… Marná snaha.

Sobotka je zkrátka štědrý, a tedy nepostradatelný. Žádný div, že vedení sociální demokracie odmítá, aby z vlády odešel společně s Babišem.

A Babiš? Rychle se učí. Nejdřív obrací v ruce každou kačku, ale nakonec sociálním demokratům až na výjimky na všechny "sociální výdobytky" kývne. Vytáhne několik miliard a tváří se jako by to byl jeho nápad, anebo aspoň jeho zásluha, že na to "máme".

Všechna čest, takový zářez do rozpočtu jako Sobotka Babiš neudělal. Má se ale čím chlubit? Jistě, loňský rozpočet skončil s přebytkem 61,8 miliardy. Hlavní zásluhu na tom však nemá Babiš, ale unijní byrokraté, kteří do Česka poslali 158 miliard korun dotací. Tím rozpočet dostali do kladných čísel.

Dárky, které si zaplatíte

Na volební rok naplánovala vláda deficit 60 miliard. To je ve srovnání s loňským rokem propad víc než 120 miliard.

Důvod takového propadu je nabíledni:

1) Koalice musí zaplatit pluky státních zaměstnanců.

Během této vlády se zvyšoval počet státních zaměstnanců ročně v průměru o 7800. A zvyšovaly se jejich platy, rostly výrazně rychleji než v soukromém sektoru. Proti roku 2013 náklady na zaměstnance státu stouply téměř o 30 miliard.

2) Vládní strany chtějí uplácet voliče.

Kdy si Češi uvědomí, že by měli politiky klepnout přes prsty, omezit je v tom, aby za ně utráceli jejich peníze? Vždyť volební dárky, které jim nosí, dříve či později budou muset splácet.

Anebo si myslí, že dluhy za ně zatáhnou přátelé ze zadluženého Lidového domu, případně Babišův Agrofert?