Pozor na to! Ne, nejste feťák. A přesto můžete mít žloutenku C
24. 4. 2025 – 11:41 | Zpravodajství | Žanet Ka

Možná byste se divili, kolik lidí z běžné populace je nakažených, aniž by to tušili. Manželé Táňa a Petr. Oba padesátníci, žádné divoké mládí, žádné večírky s jehlami, žádná divoká jízda životem. Jenže pak přišlo rutinní předoperační vyšetření a následný šok- oba mají hepatitidu C. Kde se mohla vzít? Pravděpodobně transfuze krve z doby, kdy se o viru ještě nevědělo.
Žloutenka typu C má pověst „nemoci feťáků“. Ale realita je jiná. V Česku s ní žije až 50 000 lidí mimo rizikové skupiny- běžných lidí jako my. Většina z nich o tom nemá nejmenší tušení. A virus mezitím tiše, ale vytrvale ničí játra.
Nenápadný nepřítel
Virus hepatitidy C (HCV) je podlý. Dlouhé roky se neprojeví nijak nápadně- maximálně jako kolísavé jaterní testy, které často ani lékaři neřeší. Až když se játra začnou ozývat naplno, a to bývá někdy pozdě.
„Drtivá většina nakažených nemá žádné příznaky,“ vysvětluje doc. MUDr. Jan Šperl z IKEM, zástupce přednosty pro výzkum a výuku, Klinika hepatogastroenterologie. „Nemoc trvá klidně i dvacet let, aniž by se jakkoli projevila. A přesto během té doby může napáchat obrovské škody.“ Odhaduje se, že celosvětově trpí tímto onemocněním přibližně 71 milionů lidí. “Mezi cíle Světové zdravotnické organizace patří do roku 2030 snížit počet nově nakažených o 90% a počet zemřelých o 65 %. Bohužel ne vždy platí, že diagnostikovaný pacient je zároveň i léčený a vyléčený pacient,” pokračuje profesor.
V České republice se ročně odhalí zhruba 800-1000 nových případů. Jenže v roce 2023 jich bylo rekordních 1300- částečně i kvůli návratu pacientů k lékařům po pandemii covidu. A také kvůli vyšší míře reinfekcí ve vysoce rizikové populaci.
Nejen drogy. Ale i transfuze, tetování nebo promiskuita
„Nakažený může být kdokoliv, kdo někdy dostal transfuzi před rokem 1992,“ upozorňuje prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc., přednosta, Interní klinika 1. LF UK a ÚVN Praha, místopředseda České hepatologické společnosti ČLS JEP.. „Ale rizikem může být i jednorázové nitrožilní užití drog, tetování v garáži, nebo promiskuitní chování.“
A teď pozor- epidemiologické studie říkají, že nakažených z běžné populace je pětkrát více než mezi uživateli drog. Čili mnozí z nás žijí s infekcí, o které nemají ani tušení.
Kolísavé jaterní testy mohou naznačovat nákazu
Záludností onemocnění hepatitidou C je tedy fakt, že nemá žádné specifické symptomy. A co nebolí, toho si nevšímáme.
„Drtivá většina infikovaných žloutenkou typu C nemá o své nákaze ponětí, protože je bezpříznaková. Onemocnění trvá desítky let a projevuje se pouze kolísavými jaterními testy. Nicméně i ty mohou být mnoho let zcela normální,“ vysvětluje doc. MUDr. Jan Šperl, CSc. „Jestliže se onemocnění nebude léčit, může těžce poškodit játra. Proto doporučujeme všem, kteří dostali transfuzi krve před rokem 1992, nechat se otestovat. Nicméně otestovat by se měli i ti, kteří se v mládí dopustili nějakého rizikového chování s možností přenosu infekce.“
Očkování neexistuje. Ale léčba? Dnes téměř zázračná
Na hepatitidu C neexistuje vakcína. Ale kdo se otestuje a chytí ji včas, má vyhráno. Dnešní léčba je krátká, bez vedlejších účinků a úspěšnost vyléčení je téměř 100 %.
„Zatímco v roce 1991 jsme vyléčili jen šest procent pacientů, dnes je to téměř každý,“ říká prof. Urbánek. „Pomáhají antivirotika ve formě tablet,“ dodává.
Testování je jednoduché- krevní test na protilátky. Pokud vyjdou pozitivně, následují další vyšetření a léčba.
Měli byste se nechat otestovat?
Pokud jste dostali krevní transfúzi před rokem 1992, určitě ano. Pokud jste v mládí sáhli po něčem riskantním- taky. Nebo prostě jen tak. Prevence je totiž v tomhle případě klíčová. A čím dřív se nákaza odhalí, tím méně škod napáchá.
Pokud u vás existuje byť jen malé podezření na nákazu, na test můžete zajít do jednoho z 25 specializovaných center po celé republice. Stačí si najít to nejbližší na www.ces-hep.cz.