Mohlo by se zdát, že mimo Spojené státy je Donald Trump snad ještě nepopulárnější než v Americe. Jeho zvolení se obává řada světových státníků dokonce včetně papeže Františka a novináři většiny médií ho líčí jako potenciálně nebezpečného autokrata. Přesto, anebo možná právě proto, nachází příznivce na neobvyklých místech pro republikánského kandidáta. 

Na Kubě se budou dít nevídané věci. Příští týden v pátek tam zahrají Rolling Stones. Co víc, od neděle do úterka Stounům na komunistickém ostrově předskočí Barack Obama.

Evropská unie si koupila spolupráci Turecka. Dá se věřit tomu, že to je způsob, jak zastavit příval uprchlíků?

Saúdská Arábie usilovně pracuje na potopení maličkého Libanonu. Důvodem je širší konflikt s šíitským Íránem, který má v zemi vliv prostřednictvím radikálního hnutí Hizballáh. Trestná výprava však může mít ničivé následky pro celý Libanon a tím pádem i pro Evropu.

Společnost IKEA brzy otevře svůj první obchod v Maroku. Otevření pobočky v Casablance předcházela diplomatická roztržka se Švédskem kvůli Západní Sahaře. Aby švédské společnosti v čele s nábytkářským gigantem mohly působit na marockém trhu, vzdala se švédská diplomacie svého původního záměru podpořit nezávislost státu na sporném území. I Česko má zkušenost s diplomatickým vydíráním kvůli soukromé firmě.

Facebook nedávno patentoval algoritmus, který věřitelům umožňuje odmítnout žadatele o půjčku jen na základě toho, jak jsou "kredibilní" jeho přátelé. Algoritmy využívají i bezpečnostní složky, třeba k plánování vojenských akcí. A na chuť jim přicházejí i vlády a jejich diplomatické sbory. Co se ale stane, když o mezinárodní politice necháme rozhodovat stroje s jejich chladnou logikou?

Vesmírné výpravy byly až donedávna v režii jednotlivých států či misí s mezinárodní účastí. Možnosti se ale začínají otevírat i pro zájemce ze soukromého sektoru. Třeba takový satelit bude moci na oběžnou dráhu Země vyslat prakticky každý, kdo na něj bude mít peníze. Vesmírné právo na tento nový trend nepamatuje. To by však z hlediska bezpečnosti mohlo do budoucna znamenat větší než malé množství potíží. 

Čínský prezident Si Ťin-pching poprvé od svého zvolení vyrazil na Blízký východ. V rámci pětidenní cesty navštívil Egypt, Saudskou Arábii a Írán. Zvlášť v případě Íránu to byla cesta historického charakteru. Čínský prezident do něj totiž zavítal poprvé po 16 letech. Dalo by se říct, že příjezd početné čínské delegace v čele samotným prezidentem země je prozatímním vrcholem íránského návratu do mezinárodní scénu od zrušení sankcí, které izolovaly Teherán od zbytku světa.