Facebook nedávno patentoval algoritmus, který věřitelům umožňuje odmítnout žadatele o půjčku jen na základě toho, jak jsou "kredibilní" jeho přátelé. Algoritmy využívají i bezpečnostní složky, třeba k plánování vojenských akcí. A na chuť jim přicházejí i vlády a jejich diplomatické sbory. Co se ale stane, když o mezinárodní politice necháme rozhodovat stroje s jejich chladnou logikou?

Do Paříže se sjelo 150 hlav států a vlád, tu společně dokončily dlouhé roky připravovanou dohodu o boji proti klimatickým změnám. Přestože se konference účastní na 50 tisíc lidí a některá média ji označují za přelomovou, je více než pravděpodobné, že výsledný dokument půjde ve šlépějích jeho předchůdce – Kjótského protokolu. 

Indonésie je v plamenech. Města a obce zahalil štiplavý oranžový kouř, nemocnice hlásí stovky tisíc lidí s respiračními problémy. Požáry si vyžádaly už několik desítek obětí. Jihoasijský stát postihla největší přírodní katastrofa tohoto tisíciletí. Proč se o ní nepíše? 

V roce 1944 vydal Úřad pro strategické služby (OSS), předchůdce CIA, tajný dokument sloužící jako návod pro občany žijící v nepřátelských zemích, jak jednoduše a efektivně sabotovat produktivitu firem a organizací, v nichž pracují. Pikantní je, že některé rady jako by z oka vypadly tomu, jak dnes fungují někteří politici nebo úředníci. 

Které země a která města jsou nejlépe připravena na potencionální biologickou apokalypsu? Zvládly by autoritářské režimy lépe ochránit své obyvatele než demokratické státy? A v jakých oblastech světa by bylo nejlepší se schovat?

Historicky nejdražší americká stíhačka F-35 se stává noční můrou svých "otců". S nadsázkou lze říct, že je nebezpečnější pro vlastní posádku než pro své nepřátele. Proč se ji tedy Kongres snaží zuby nehty zachovat?

Čtvrtina všech domácností v indickém téměř 14milionovém hlavním městě Dillí je bez přístupu ke kohoutkové vodě. Zbytek si musí vystačit jen s několika málo hodinami vody denně. Nouze začala využívat "vodní mafie" – obchodníci, kteří nelegálně čerpají vodu z hlubokých vrtů a tu pak se značným ziskem přeprodávají mezi chudé obyvatele.

Islámská republika Pákistán nedávno změnila bezpečnostní politiku ze strategie "minimálního odstrašení" k takzvanému "širokospektrálnímu odstrašení". Tato transformace může znamenat významný výkyv na citlivých vahách jihoasijské jaderné stability. Situace by mohla v budoucnu využít Čína, která hledá všemožné způsoby, jak nastolit "nový světový pořádek" a stát se světovým hegemonem.