Úspěch krajně pravicového a proruského kandidáta v prvním kole prezidentských voleb v Rumunsku je předzvěstí velkých obtíží pro Evropskou unii a NATO, píše dnes bruselský server Politico. Vítězství nacionalisty Calina Georgeska zažehlo obavy, že by se devatenáctimilionové Rumunsko mohlo přidat ke stále se zvětšujícímu promoskevskému táboru, dodává server.

Gruzie, Moldavsko a teď možná i Rumunsko? V Bruselu bijí na poplach poté, co první kolo prezidentských voleb v Rumunsku vyhrál proruský kandidát, který se objevil odnikud. Sílí tak obavy, že se Moskva snaží přetáhnout na svou stranu dosud spolehlivého člena EU a NATO stejně jako se to stalo po sporných a těsných volbách v Gruzii a Moldavsku, kde rovněž bodovali proruští kandidáti.

Reformistka Elena Lasconiová, která se s Georgeskem utká ve druhém kole voleb 8. prosince, přímo varuje, že Rumuni se nyní musí sjednotit, aby zabránili návratu země do područí Ruska, které ji po druhé světové válce okupovalo. Vyzvala dav v Bukurešti, aby nedopustil, aby se frustrace ze současného vedení země "proměnila ve slabost, kterou využije Rusko".

Výsledky nedělních voleb jsou šokem, protože Rumunsko bylo dosud považováno za spolehlivého člena EU i NATO, na rozdíl od menších zemí jako je Maďarsko, Slovensko a Bulharsko, kde mají obtíže s respektováním vlády práva a proruskými tendencemi. Pokud by se také Bukurešť přiklonila k více protiunijní a proruské cestě, vážně by to ohrozilo funkčnost EU a nalezení konsensu mezi členskými státy by bylo o to složitější.

Georgescu, který nepatří k žádné politické straně a má na TikToku asi 3,8 milionu lajků, v mnoha ohledech zapadá do podoby radikálního pravicového populisty z roku 2024: mluví otevřeně, vyhýbá se západní ortodoxii, mainstreamová média ho nenávidí a je skeptický vůči EU a NATO.

"Výsledek tohoto tichého, ale extremistického proruského kandidáta je součástí ruské hybridní války proti evropské demokracii," míní konzervativní rumunský zákonodárce v Evropském parlamentu Siegfried Murešan.

Rumunské volební překvapení je přesto v souladu s širšími pokusy Ruska přivést země uvnitř EU nebo v jejím sousedství do promoskevského tábora. Volební pozorovatelé varovali před snahami ovlivnit výsledky nedávných voleb v Moldavsku a Gruzii. K proruským postojům se již přiklonili představitelé Maďarska a Slovenska, členských zemí EU. Pokud by příští rok volby v Česku vyhrál expremiér Andrej Babiš, mohla by proruský tábor posílit i Praha, píše Politico.

"Pokud sledujete, co Rusové v tomto regionu dělají, víte, že Rumunsko je pro ně velmi důležité. Jejich plánem je odříznout Rumunsko od Černého moře... je to obvyklý ruský postup," říká analytik německé Rady pro zahraniční vztahy Milan Nič.

Až dosud hrálo Rumunsko, které sousedí s Ukrajinou na východním okraji unijního bloku, významnou roli při podpoře Kyjeva ze strany Západu. Konflikt na Ukrajině také zvýšil strategický význam letecké základny Mihail Kogalniceanu u Černého moře. To vše by však v případě Georgeskova vítězství mohlo skončit.

Obavy z možného, zatím neprokázaného vměšování do rumunských voleb vyvolává skutečnost, že Georgescu zvítězil se ziskem 22,9 procenta hlasů, přestože neměl podporu žádné strany. Průzkumy vůbec nezaznamenaly jeho popularitu, které se těší na síti TikTok, kde měl rozsáhlou kampaň.

"Je produktem vakua (v rumunské politice) a pravděpodobně ruských peněz. Pokud můžete najednou utratit tolik peněz za TikTok, vyvolává to otázky," říká Nič.

Murešan, vysoce postavený představitel konzervativní Evropské lidové strany, poukázal na podobnost mezi Rumunskem a Moldavskem, kde proevropská prezidentka Maia Sanduová opakovaně varovala před silnými snahami Ruska ovlivnit volby v její zemi ve prospěch promoskevských kandidátů. Sanduová nakonec volby těsně vyhrála.

"Moldavsko před třemi týdny takové ovlivňování odmítlo a zvolilo si proevropského prezidenta. Nyní musí totéž udělat Rumuni," dodal Murešan.

Po svém nedělním vítězství získal Georgescu podporu krajně pravicového politika George Simiona. Pokud by ve druhém kole získal všechny Simionovy hlasy, měl by Georgescu 36,82 procenta. To je o něco méně než součet postupující liberální reformistky Lasconiové a středolevicového premiéra Marcela Ciolaka, který skončil třetí. Pro výsledek druhého kola bude zásadní, zda se příznivci tradičního středního proudu rozhodnou podpořit nečekaného vítěze prvního kola.