Merkelová a spol. nakupovali v tureckém bazaru. Za miliardy

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Evropská unie si koupila spolupráci Turecka. Dá se věřit tomu, že to je způsob, jak zastavit příval uprchlíků?

Leckterý Němec má určitě pocit, že Turci vysají z Evropy krev

Leckterý Němec má určitě pocit, že Turci vysají z Evropy krev,zdroj: Profimedia.cz

Pokud jste někdy nakupovali v tureckém bazaru (bezistanu), víte jak snadno tam může nezkušený Evropan naletět.

Nenaletěli Turkům také německá kancléřka Angela Merkelová a unijní prezident Donald Tusk, kteří za osmadvacítku připravovali dohodu s Tureckem?

Turci se v ní v pátek zavázali, že přijmou zpět všechny uprchlíky a migranty (nejen ze Sýrie), kteří připlují na řecké ostrovy ze země půlměsíce. Za každého vráceného Syřana převezme unie "na oplátku" jednoho Syřana z uprchlických táborů v Turecku. (Nanejvýš by však EU měla přijmout 72 tisíc syrských uprchlíků.)

K tomu dostane Turecko "bonus" ve výši tří miliard eur (81 miliard korun). Poté, co ho vyčerpá "ve prospěch uprchlíků", unie mu (do roku 2018) poskytne další tři miliardy. Navíc s ním osmadvacítka obnoví rozhovory o vstupu do EU (otevře kapitolu o finanční a rozpočtové politice) a začne vyjednávat o uvolnění vízového styku pro jeho občany.

Je to dobrý obchod? Nebo Merkelová a spol. koupili za miliardy zajíce v pytli?

Kdo ví, evropským lídrům každopádně není co závidět. S Turky není snadné pořízení, smlouvají v politice stejně jako na trhu. Žádná omezení (kritéria), žádné pevné ceny jako v maloobchodu, licituje se o všem. Politické dohody (kompromisy) proto zaberou hodně času.

Pro politické vyjednávání platí v Turecku, podobně jako jinde v Orientu, stejné zásady jako pro obchod – jako pro nákup karafy nebo vodní dýmky. Připomeňme si ty nejdůležitější:

1) Kupující nemá říkat cenu jako první. Měl by dotlačit obchodníka k tomu, aby vyslovil svůj požadavek ještě před jeho nabídkou.

– O začátku licitací s Turky není dostatek detailních informací.

2) Nabídka kupujícího by neměla být vyšší než padesát procent ceny, kterou požaduje obchodník.

– Nebyla. Unie patrně na začátku slíbila tři miliardy. Turci žádali šest. Dostanou je, ne však hned. Slevili také z požadavků na vyšší tempo rozhovorů o vstupu do unie a rychlé uvolnění vízového režimu.

3) Kupující má vyslovit cenu, která je zhruba poloviční než ta, kterou je v krajním případě ochoten zaplatit.

– Splněno. Bohatá Evropská unie nepochybně může platit mnohem víc.

4) Na vyjednávání by si kupující měl vyhradit dostatek času, jinak bude v časové tísni, tedy v nevýhodě.

– Evropská unie byla v časové tísni a sotva s tím něco mohla dělat. Potřebuje co nejrychleji proud uprchlíků na starý kontinent zastavit. Turkům odchod Syřanů a dalších migrantů do Evropy pochopitelně nevadí.

5) Kupující se nemůže nechat ukolébat lichotkami prodejce. Pokud od něj uslyší, že je "skvělý obchodník", nesmí tomu podlehnout, naopak by měl v jednání přitvrdit. Když lichotkám uvěří a poleví, koupí předražené zboží a obchodník na něj bude vděčně vzpomínat jako na užitečného troubu.

– Detaily ze smlouvání s Turky (zatím) nejsou známy.

6) Konečnou cenu ovlivní, jak "draze" kupující vypadá. Proto je lepší sundat si zlaté hodinky a drahé šperky, kabelku od Louise Vuittona nechat v hotelovém pokoji a nejnovější typ iPhonu v kapse. Jinak je prodejce neústupný, případně vám vnucuje (a dost možná i vnutí) další zboží, které nechcete.

– Tato rada byla Evropanům k ničemu. Angela Merkelová, která vyjednávání podnítila, nemohla mystifikovat. Zastupuje blok vyspělých států, nemohla přijít do prezidentského paláce v Ankaře v plátěných sandálech, odrbaných džínách, v ruce mobil s tlačítky a anténkou a tvrdit, že je chudá studentka, případně, že má nízkou penzi.

Evropu čeká další smlouvání s Turky

Dohoda s Tureckem, které pro uprchlíky představuje bránu do Evropy, je nepochybně pro unii důležitá (pro Merkelovou a Německo dvojnásob).

Německá kancléřka ji pokládá za úspěch, byť vyvolává otazníky. Bude vůbec fungovat? Jak Řekové přimějí uprchlíky, aby se vraceli do Turecka?

Jedno je ale patrné už teď. Dohoda není konečná. Kvóta 72 tisíc syrských uprchlíků pro přesídlení do Evropy bude patrně za několik měsíců vyčerpána. Co dál? Stěží lze věřit tvrzení některých státníků, že unie sama zajistí schengenskou hranici a nebude muset nakupovat další pomoc u Turků.

Nejspíš tedy bude následovat další jednání a další summit unie s Tureckem. Evropští lídři budou brzy zpátky na tureckém bazaru. Ať se jim to líbí, nebo ne.

Tagy: Turecko Evropská unie mezinárodní vztahy mezinárodní politika geopolitika evropská politika uprchlická krize turecká politika

Zdroje: Vlastní