Říká se, že jediný způsob, jak si za peníze koupit lásku, je pořídit si psa. A zároveň se také říká, že láska prochází žaludkem. Ve východní Asii, především pak v Číně, tato dvě rčení tak nějak spojili. Navzdory protestům světové veřejnosti tam jsou psi stále ještě součástí jídelníčku, v poslední době je ale tento trend přece jen poněkud na ústupu. Za to mohou hafani poděkovat nejen čínským a mezinárodním aktivistům, ale i skutečnosti, že si je stále více Číňanů pořizuje jako domácí mazlíčky.

Tolikrát zatracovaná globalizace je zřejmě historicky nejúspěšnějším programem boje proti chudobě. Rozšíření ekonomické svobody a kapitalismus vytáhly za posledních 35 let téměř miliardu lidí z bídy. Ekonomická svoboda, nebo chcete-li kapitalismus či tržní hospodářství, jsou ale vždy logicky spojeny s materiální nerovností. Přesto se většině obyčejných lidí na Západě ještě nikdy nedařilo tak dobře jako nyní. Žijí si v podstatě tak, jako kdysi králové, jen s tím rozdílem, že nemají moc. Ta totiž patří výhradně takzvaným elitám. Z toho pramenící nevole občanů pak s úspěchem využívají populisté.

Světem obchází strašidlo, strašidlo Putinismu. Celý svět se obává všemocného ruského cara, který dokáže ovlivnit volby kdekoliv a kdykoliv si vzpomene. Ale jsou obavy z dezinformací a kyberútoků opodstatněné? Je ruský vládce opravdu tak všemocný? Anebo stále platí slova Otto von Bismarcka, že Rusko nikdy není tak silné ani tak slabé, jak se zdá?

Před 33 lety byla přijata mezinárodní úmluva proti mučení, přesto se ve světě mučí dál. Pachatelé na to ale jdou jinak: zatímco ve středověku se mučilo veřejně, dnes se to děje tajně a ve vší tichosti. Oběti mlčí, a tak musí nastoupit experti.

Začíná to jako v pohádce, ale tahle je spíš pro dospělé, protože má smutný konec. Bylo nebylo. Za sedmero skalami, sedmero ledovci a sedmero závějemi v jedné vesničce na Aljašce měli tuze hodného starostu. Ale tenhle starosta nebyl jako ostatní starostové. Moc toho nenamluvil… vlastně v životě neřekl ani slovo. Byl to takový tichošlápek. Rád si pospal… vlastně spal skoro pořád. Říkali mu Stubbs. Nikdo nikdy nevěděl, jestli to bylo jméno, příjmení nebo přezdívka. Prostě Stubbs. Teď po dvaceti letech věrné služby zemřel a vesničany to zarmoutilo natolik, že se rozhodli už nikdy nepostavit žádného nového kandidáta na starostu. Stejně by nemohl být lepší než pan Stubbs.

Medicínská škatulata jsou v plném proudu. Na Západ míří stále více lékařů z Česka nebo Polska, k nám zase třeba z Ukrajiny nebo z Afriky a Asie. Na tom by nebylo nic divného: lidské tělo je všude stejné a není nejmenší důvod pochybovat o odborné způsobilosti pánů doktorů z ciziny. Ale jak je to s jejich jazykovými znalostmi? Nehrozí kvůli nedorozumění těžké přehmaty, které mohou v krajním případě skončit i smrtí pacienta?

Demokracie je tím nejméně špatným ze všech špatných způsobů vládnutí. To je jen jeden z mnoha citátů na adresu systému, který chce vyjádřit, že demokracie sice není v žádném případě dokonalá, ale nic lepšího prostě nemáme. Ale co když ano? Co když přece jen existuje způsob, jak zastupitelskou demokracii vylepšit ke spokojenosti lidí? Například tím, že se poslanci nebudou volit, ale náhodně vybírat.

Kolik toho budou muset hospodští a provozovatele restaurací a stánků s občerstvením ještě snášet? Už museli skousnout protikuřácký zákon, puntičkářské hygienické a pracovní předpisy, označování alergenů i registrační pokladny. Teď se na ně možná řítí další šikana: Místo aby v Bruselu řešili uprchlickou krizi a další palčivé problémy, lámou si tam hlavu nad tím, že jsou smažené hranolky až moc hnědé, a připravili podrobné pokyny, jak správně fritovat, péct, opékat a smažit.