Anna Slováčková, talentovaná zpěvačka a herečka, se v posledních letech potýká s velmi těžkou životní zkouškou – bojem s rakovinou. Poprvé se s touto zákeřnou nemocí setkala, když jí lékaři diagnostikovali nádor v prsu. Po roce intenzivní léčby se jí podařilo nemoc překonat a opět se postavit na nohy. Bohužel, radost z uzdravení netrvala dlouho. Po dvou letech, kdy začala trpět nočním kašlem, jí byla diagnostikována rakovina plic. V otevřeném rozhovoru v podcastu Bellis Pink Talks se Anna rozhodla podělit o svůj příběh, aby ukázala, jak náročné je čelit takovému osudu, a zároveň inspirovala ostatní, kteří se nacházejí v podobné situaci.

Dcera známých osobností Dády Patrasové a Felixe Slováčka se v rozhovoru svěřila s tím, jaké pocity ji provázely během první diagnózy a jak se její život změnil. Popsala, že ještě před tím, než se dozvěděla o své nemoci, byla velmi citlivá a často nervózní. „Byla jsem uzlíček nervů. Rozklepala jsem se, když na mě někdo zatroubil na červené. Už od patnácti let jsem chodila na terapie a měla jsem problémy s jídlem – chvíli jsem nejedla, pak jsem se přejídala,“ vzpomíná Anna. Situace doma nebyla ideální, a tak se snažila utéct do práce, která se stala jejím útočištěm. Pracovala až na hranici svých sil, zpívala i během nemoci, protože ji to drželo nad vodou. Přestože si kolem sebe vytvořila okruh blízkých přátel, často dávala přednost druhým před sebou.

Po úspěšném překonání první nemoci se však začaly objevovat nové zdravotní problémy. Noční kašel ji přiměl hledat příčinu, ale lékaři si ji dlouho „přehazovali“ a nedokázali určit diagnózu. Až díky náhodě, kdy se obávala o zdraví svého otce, se dostala k lékařce, která jí provedla důkladné vyšetření. „Z CT vyšetření vyšlo najevo, že mám metastázy na plicích,“ popsala Anna moment, kdy se dozvěděla o návratu nemoci. Zpočátku léčbu nebrala příliš vážně, protože nerozuměla termínům, které se objevovaly v jejích lékařských zprávách.

Například pojem „paliativní chemoterapie“ jí zpočátku nic neříkal, dokud jí lékařka nevysvětlila, že bez léčby by jí zbývalo jen několik měsíců života.

Tento rozhovor s lékařkou byl pro Annu zlomový. Uvědomila si, jak vážná je její situace, a rozhodla se bojovat. „Hrozně mi pomohlo to vědět,“ přiznala. Od té chvíle se snaží využít každý den naplno a žít tak, aby byla šťastná a spokojená. „Když tady prožiju rok a půl více než dosavadních devětadvacet let, budu strašně vděčná,“ řekla Anna v jednom z nejsilnějších momentů rozhovoru.

Její příběh je nejen svědectvím o odvaze a odhodlání, ale také inspirací pro všechny, kteří se potýkají s těžkými životními zkouškami. Anna Slováčková ukazuje, že i v nejtěžších chvílích je možné najít sílu a smysl života.