Může Bůh nějakým způsobem vyjadřovat svá politická stanoviska? Podle několika spikleneckých teoretiků a náboženských fanatiků ano. A dělá to prostřednictvím přírodních katastrof. Vždyť už se to koneckonců osvědčilo za biblických časů při potopě světa, tak proč ne teď? Třeba zrovna pomocí hurikánů. Populární američtí televizní kazatelé to přece musí vědět nejlépe.

I když jde ve své podstatě o vážnou věc, protiteroristická opatření pro vídeňskou vládní čtvrť se zvrhla v politickou frašku. Původně měla před kancléřským úřadem na náměstí Ballhausplatz vyrůst 80 centimetrů vysoká a metr široká téměř sedmdesátimetrová zeď. Protesty proti kontroverzní stavbě ale nakonec zřejmě zabraly a na příkaz sociálnědemokratického kancléře Christiana Kerna se stavební práce zastavily.

Po 31. srpnu 1997 se zdálo, že se celý svět spojil v zármutku nad smrtí princezny Diany. Byl to zároveň zásadní zlom v kultuře společného a masového truchlení. Ne že by tento fenomén dřív neexistoval, ale po Dianině smrti nabyl dosud nevídaných dimenzí, kdy na několik dní ochromil nejen celý národ, ale zasáhl v podstatě celý svět.

Přes 1500 lidí zahynulo v těchto dnech při monzunových záplavách v Bangladéši, Nepálu a především v Indii. Katastrofa zasáhla více než 40 milionů tamních obyvatel, přesto jsou média plná zpráv, analýz, fotek, videí a lidských příběhů z Texasu, kde si hurikán Harvey vyžádal desítky mrtvých. Jsou snad američtí nešťastníci důležitější, než ti asijští?

'Cizinec není našinec' a 'host do domu, hůl do ruky'. Tak nějak by se daly shrnout protituristické nálady, které se letos šíří v nejpopulárnějších evropských prázdninových a dovolenkových destinacích. Místním už zkrátka ruply nervy, usvědčují se ale vlastně z pokrytectví – stejně jako ti turisté, kteří jsou skálopevně přesvědčení, že jsou lepšími návštěvníky než ti druzí.

V souvislosti s africkými uprchlíky se stále opakuje, že by bohaté země měly pomáhat přímo v místě konfliktů a potírat především příčiny krize. Finanční pomoc prý Africe pomůže, posílí tamní ekonomiku a zabrání novým migračním vlnám. Pravda je, že černý kontinent je na tom bídně. V mnoha státech tam vládne teror, občanská válka, chudoba a nulová perspektiva. Navzdory tomu je ale naivní se domnívat, že se podaří vyřešit problémy krizemi zmítaného regionu prostřednictvím rozvojové pomoci.

Magazín Stern na titulní straně svého posledního čísla vyobrazil hajlujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa zahaleného do americké vlajky. Je to samozřejmě nadsázka a záměrná provokace, nicméně německý týdeník není jediný, kdo přišel s podobným přirovnáním. Média se předháněla v tom, kdo amerického prezidenta Donalda Trumpa dříve a lépe zobrazí jako Adolfa Hitlera.

Hájit morální principy je sice věc chvályhodná, setrvávat na nich ale tvrdošíjně a za každou cenu i tehdy, když vedou do slepé uličky, nikomu neprospěje. To platí především v zahraniční politice. Něco podobného se pokusil naznačit šéf německých liberálu ze Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner, když navrhl, aby se konflikt kolem anektovaného Krymu "zmrazil" a začalo se s Moskvou zase normálně mluvit. Za to, že se pokusil prolomit tabu, to pořádně schytal, což je podle deníku Die Welt ukázkou toho, jak maximalistické lpění na morálních pozicích znemožňuje jakoukoliv cestu vpřed.