Upřímně řečeno: ne že by smutná kukadla telat, selat, jehňat, kuřat a dalších "jedlých" zvířátek byla méně srdcervoucí než u pejsků. Rozdíl je pouze v tom, že se prostě chovají na jídlo, zatímco pes je v první řadě hlídač, kamarád a pomocník - společně s knihou a diamanty prostě nejlepší přítel člověka.

Vždyť také místní experti rozhodně popírají obecně vžitou tezi, že konzumace psů je prastará čínská tradice. Je to podle nich spíš tradice zdejších etnických Korejců žijících na severu země, od nichž se postupně rozšířila. V Číně původně bývalo pojídání psího masa na venkově naopak spíše výjimkou, protože bylo jednak drahé, a hlavně se tam psi nechovali k jídlu, ale právě jako hlídači.

V čínských domácnostech přibývá mazlíčků

Ať je to tak či onak, Číně už asi nikdo neodpáře image země, kde se prostě odpradávna jedí psi a kočky. Ponechme teď stranou městské legendy o tom, jak si jeden náš známý dal za rohem u Číňana klasických "osm pokladů v pálivé omáčce" nebo "M42 po sečuánsku" a našel v jídle kočičí dráp nebo psí chlup.

Skutečných hrůzných příběhů a obrázků z čínských psích jatek, kuchyní a restaurací už jsme četli, viděli a slyšeli bezpočet. Ale od té doby, co do čínských měst přišel blahobyt, přece jen se leccos změnilo k lepšímu. Číňané si stále častěji pořizují domácí mazlíčky (oficiálně chová pejska 30 milionů čínských domácností) a milují psy i kočky. Ne jako jeden z chodů, ale jako kamarády.

To samozřejmě neznamená, že by zmíněné zvířectvo nekončilo na talíři. Konzumace psího masa je v Číně stále ještě legální a pořádná flákota z hafana se v některých oblastech na jihu a severu země považuje za delikatesu. Ve většině oblastí ale konzumace psů běžná není.

V jihočínském Jü-linu se sice nadále koná neblaze proslulý festival psího masa, ale díky akcím ochránců zvířat a jejich drastickým videím se z něj přece jen stala kontroverzní záležitost. Loni už podepsalo petici proti jeho pořádání na 11 milionů Číňanů.

Festival psího masa v Jü-linu už přece jen není takovou atrakcí

Letos dokonce vlna kritiky přinutila městské úřady v Jü-linu k tomu, že desetidenní festival už jako takový alespoň nepropagují. Psí maso se sice prodává, ale nabízí se ve stáncích a v restauracích poněkud diskrétněji. Původně se dokonce uvažovalo o úplném zákazu prodeje syrového psího masa, prodavači se nakonec s úřady dohodli na kompromisu, že na jednom stánku nebudou vystaveni více než dva zabití psi.

Už loni se také zakázala běžná praxe, kdy kuchaři zabíjeli psy přímo na místě pod širým nebem, aby byl produkt co nejčerstvější. Červnový festival byl navíc letos rozsahem menší než loni a někteří prodejci také méně nápadně své zboží prezentovali. U některých stánků byl například místo nápisu "psí maso" poutač na "chutné maso".

Donedávna bývalo kvůli festivalu usmrceno na deset tisíc psů, po protestech v posledních letech tento počet klesl. Ochránci zvířat slavili malé vítězství a obránci psí kuchyně zuřili. Tvrdí totiž, že psí maso je pro lidi zdravé a v letních měsících zmírňuje účinky vedra. Jedení psů se podle nich nijak neliší od konzumace jiných živočišných druhů.

Kromě syrového či vařeného psího masa jsou na festivalu k dostání i jiné dobroty, jako například vepřové koleno, hovězí jazyk, drůbež, ryby, zelenina a ovoce, především pak liči, které se k psímu masu prý hodí. Městské úřady se nicméně od festivalu distancují s tím, že se jedná o soukromou akci. Změny v postoji se připisují Mo Kung-mingovi, novému šéfovi komunistické strany v Jü-linu, který prý chce vylepšit pověst města. Ani zde totiž není tradicí konzumovat psy. Festival jako turistickou atrakci tu vymysleli teprve před několika lety, aby nalákali návštěvníky.

Psi na talířích bývají většinou kradení

Ročně se v Číně na maso zabije kolem deseti milionů psů. Odkud vlastně zvířata pocházejí? Ochránci zjistili, že bandy lovců psů je kradou na venkově a v menších městech. Uspí je, odvezou a pak prodají. Mnozí psi mají stále na krku obojky, což jasně svědčí o tom, že byli ukradeni svým majitelům. To je totiž pro obchodníky podstatně levnější než se živit chovem psů na maso.

Kritici navíc poukazují na to, že psi jsou před utracením vystaveni velmi krutému zacházení. Jsou drženi v malých klecích, kde jich je často několik pohromadě. Sváženi jsou ze všech koutů země, takže do Jü-linu obvykle dorazí v zuboženém stavu, hladoví, dehydrovaní, zmlácení a vyčerpaní. Řada z nich cestou pojde.

Čínští ochránci zvířat se snaží upozornit veřejnost na problém pomocí osvětových kampaní a mediálně efektních akcí na osvobození psů a koček. Před měsícem v jihočínské provincii Kuang-tung zastavili kamion, v němž se vezla na porážku tisícovka pejsků a kočiček. Zvířata se aktivistům podařilo osvobodit a hrálo jim do karet, že řidič neměl k dispozici potřebné papíry.

Aktivisté upozorňují, že konzumace pejsků a kočiček představuje také zdravotní nebezpečí, říká aktivistka Mary Pchengová z Mezinárodního centra veterinární medicíny v Pekingu. Zabíjačky se totiž většinou odehrávají bez veterinární kontroly a mimo jatka. Kromě toho je maso zvířat nezřídka otrávené, protože zloději psů je často zneškodňují otrávenými šípy.

Některá zvířata mívají i vzteklinu, jíž se mohou řezníci nakazit. Vzteklina je totiž v Číně poměrně rozšířená a podle Světové zdravotnické organizace WHO tu na ni ročně umírají tři tisíce lidí, Pchengová dokonce počet obětí odhaduje až na trojnásobek. V 95 procentech případů infekci přenášejí právě psi.

Záběry od psích řezníků narušují image Číny

Teoreticky by měli všichni psi ve městě být registrováni. Po zaplacení registračního poplatku mají nárok na očkování zdarma. Před 15 lety bylo v Pekingu registrováno 140 tisíc psů, před pěti lety už to bylo 1,2 milionu. Odhaduje se, že ve 22milionové metropoli jsou asi dva miliony psů, z čehož zhruba polovina registrována není. Na venkově je situace ještě mnohem horší, tam jsou registrována jen asi tři procenta psů. Jejich majitelé to totiž považují za vyhozené peníze.

V Číně se o ochranu zvířat zasazuje na 200 nevládních organizací. Jejich práce ale nezřídka naráží na odpor ze strany politiků. Odhalování případů týrání zvířat totiž velmi poškozuje pracně vylepšovanou image Říše středu. Vláda v Pekingu nerada vidí, když se s podobný kauzami moc chodí na veřejnost, místní úřady se je proto snaží co nejvíce ututlat.

Některé organizace do svých kampaní zapojují celebrity. Basketbalová hvězda Jao Ming brojí proti pojídání žraločích ploutví a bojuje za ochranu slonů, herečka a zpěvačka Fan Bingbing se pustila do tažení proti konzumaci nosorožčích rohů a akční hrdina Jackie Chan odsuzuje aplikaci tygřích kostí v čínské medicíně. A zjevně to funguje: Žraločích ploutví se jí méně a čínská vláda loni nařídila konec obchodování se slonovinou a zakázala její zpracování, což by mělo vstoupit v platnost do konce roku.

Ochránci zvířat nicméně připouštějí, že není snadné získat celebrity pro podporu boje proti pojídání psů. Stále je totiž v zemi příliš rozšířené a slavní lidé si to nechtějí rozházet s těmi, kdo si rádi na hafanovi smlsnou. Navíc je mnohem jednodušší pranýřovat pojídání žraločích ploutví, protože to je delikatesa bohatých. Naproti tomu psí maso je stála ještě speciality pro chudé.

zdroj: Profimedia