Bureš, erárníci, Rudá Marta… Tak už jste si vybrali?

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Pavel Jégl

Jste z nabídky stran v úřední obálce zoufalí? Nevíte, koho volit? Tak zkuste třeba ty, kteří nejméně slibují. Budete nejmíň zklamáni.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Jistě, tohle byl jen bonmot. Odpovědný volič na to jde jinak – odpovědně.

Mnohdy si ale zoufá: "Není koho volit."

Je na tom česká politika opravdu tak špatně, že si miliony voličů nemohou vybrat?

Zkusme si stručně probrat strany, které ve volebních sondách překračují pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Poslanecké sněmovny:

Babiš, skvrn a špíny se nezbavíš

Nepřemýšlejte o ANO, nedává to smysl. Přemýšlejte o Andreji Babišovi, protože sám šéf  ANO v rozhovoru pro Financial Times pravil: "Strana jsem já."

Babiš je Jekyll a Hyde české politiky. Na jedné straně zlepšil výběr daní, na straně druhé "jeho" daňová správa klekla na konkurenci a stát to nejspíš přijde na miliardy. Na jedné straně se rodák z Bratislavy jako ministr financí chlubil přebytkovým rozpočtem, na straně druhé rozpočet do kladných čísel poslaly na poslední chvíli vyplácené evropské dotace. Jinak by zůstal v mínusu.

Babiš se pasoval za bojovníka proti korupci a prohnilým politikům. S jeho profilem to však nezní věrohodně: člen normalizační KSČ vedený ve svazcích komunistické StB jako agent s krycím jménem Bureš. Byznysmen obviněný z dotačního podvodu, daňový šíbr, lhář…

Dá se volit? Třeba ano, ale vyžaduje to hroší kůži.

Erárníci všech krajů, spojte se

Když jsem pohlédl na pražskou kandidátku sociálních demokratů, na první pohled mi ta sestava byla něčím podezřelá. Teprve po chvíli mi došlo, čím: Na žádném z volitelných míst není někdo, kdo žije jinak, než z peněz daňových poplatníků. Samí profesionální politici, jejich profesionální poradci, státní zaměstnanci…

To je obrázek současné sociální demokracie. Tahle strana by se neměla ohánět přívlastkem sociální, ale erární.

Za čtyři roky vlády Bohuslava Sobotky přibylo v zemi přes 30 tisíc státních zaměstnanců. Pravda, výrazně k tomu přispěli také koaliční partneři – babišovci a lidovci – ale hlavní "zásluha" patří ČSSD.

Pokud by sociální demokraté ve své krasojízdě pokračovali, neměl by stát kdo živit. Ledaže bychom přestěhovali do Česka kus Ukrajiny.

S rudou Martou na výlet do padesátek

"Svět byl fajn, svět byl náš," pěl božský Karel ve šlágru ze sedmdesátek. Stejně to vidí komunisté. Jinak by do čela pražské kandidátky nepostavili Martu Semelovou. Soudružka učitelka přezdívaná "Rudá Marta" tvrdí, že v padesátých letech si Češi užívali svobody a spravedlnosti, že Klement Gottwald udělal mnoho dobrého, že Sověty vedená invaze Varšavské smlouvy do Československa byla internacionální pomocí a proces s Miladou Horákovou nebyl zinscenovaný.

Zastánci starých pořádků nejsou v čele komunistických kandidátek výjimkou, Semelová tam není sirota. Například té královéhradecké vévodí Zdeněk Ondráček, člen pohotovostního pluku SNB, známý jako "Mlátička".

Hlasovat pro partaj, jejíž lídři překrucují historii a plácají nesmysly o komunistickém ráji, tak na to musí mít člověk kůži ještě tlustší než hroch.

S Japoncem za ostnatým drátem

Když kritizujete Tomia Okamuru, můžete mu říkat Pitomio, rozhodl letos vrchní soud. Správnost verdiktu potvrzuje volební kampaň Okamurovy Strany za přímou demokracii.

Islamobijec se prezentuje jako ochránce "demokracie a lidských práv" na plakátech s ostnatým drátem. Pro mnohé Čechy, kteří pamatují časy ostnatým drátem obehnané země, patrně nepochopitelný úlet. Pro rodáka z Tokia normálka. V tom si může s komunisty podat ruku.

Nízké daně s recyklovanou ódéeskou?

ODS slibuje nízké a jednoduché daně. Kdo by je nechtěl? Jenže kdo má takovému slibu věřit?

Kdo by nepamatoval bývalého šéfa ódéesky Petra Nečase, který ujišťoval, že strana ani za krize daně nezvýší? A zvýšila. Dokonce nejvíc ze všech polistopadových vlád. Je tahle ODS jiná, nebo jen recyklovaná?

Piráti bez kompasu

Kdepak nože, bambitky a opička na rameni, ale bitcoiny, torrenty a tráva. Tihle piráti nevykrádají a nepotápí lodě, zato jsou dobří v IT. Jak jinak, internet je jejich moře. Potud vše v pořádku.

Pirátský program však psal pejsek s kočičkou a dopadl jako jejich dort (tady). Někde se v něm pirátská galéra naklání na pravobok jindy na levobok. Jednou pluje na západ, podruhé na východ – tímto směrem ji kormidluje zlínský kapitán Pirátů Giuseppe Maiello, který řečnil na akcích putinovců svolávaných na podporu anexe Krymu. (Že by Putinův korzár?) Ani Jack Sparrow by se v téhle partě nevyznal. Nechybí jí snad kompas?

Strana, kde chcípnul pes

O lidovcích se říká, že to jsou socialisté, kteří v neděli chodí do kostela. Něco na tom bude. Pokud přelezou pětiprocentní laťku, zpravidla se dokážou procpat do vlád. Bývají v nich ale jen do počtu.

V zemi, která je nejateističtější v Evropě, sotva někdy mohou vyhrát volby a mít premiéra. Letos budou rádi, když se ve Sněmovně udrží. Jejich šéf Pavel Bělobrádek není lídr ani ideolog, ale veterinář, který poučuje pejskaře, že pes nemůže umřít, protože chcípne. A k tomu nezištně radí ženám-samoživitelkám ohroženým chudobou, aby si našly chlapa.

Předpokládám, že leckterý věřící volič lidovců se modlí, aby jim tenhle křesťan konečně přestal dělat ostudu.

Knížecí punk byl cool.  Kalousek je nuda

TOP 09 vděčila za své počáteční úspěchy kouzlu osobnosti Karla Schwarzenberga. Kníže-pankáč byl cool, málem se dostal na Hrad. Jenže biologické hodiny nezastavíte a čestný předseda topky se vytrácí.

Miroslav Kalousek sice neuhne, je s ním však nuda. Je jako gramodeska zaseklá na EET a kontrolních hlášeních – "zrušíme, zrušíme, zrušíme…" Utápí se v hádkách s Babišem a nedokáže se posunout dál. Liberálním a proevropským voličům nejspíš nezbude než počkat na někoho z generace Y – třeba radního Dominika Feriho nebo poslankyni Markétu Pekarovou Adamovou.

-------

Mohli bychom pokračovat dál, pod pěti procenty preferencí. Ale to už nechávám na vás.

A kdybyste snad zjistili, že si nemůžete vybrat, snižte náročnost svých kritérií – jednou, dvakrát… Nehledejte premianty, jedničkáře, berte i trojkaře a třeba čtyřkaře.

Můžete zkusit i některou z volebních kalkulaček. Před nimi ale varuji. Vycházejí z programů stran, berou většinou v potaz jen to, co strany slibují, ne to, co dělají a za čím si jejich vůdci opravdu stojí.

Každopádně hodně štěstí při výběru!

Tagy: Česko domácí Parlamentní volby česká politika

Zdroje: Vlastní