Je to největší problém české ekonomiky: Nejsou lidi. Ještěže můžeme sáhnout po Ukrajincích.

Poptávka po nich roste. Proto ministerstvo zahraničí od února zvýšilo měsíční kvótu na pracovní povolení pro Ukrajince z 320 na 400 měsíčně. Především však začalo posilovat generální konzulát ve Lvově, aby se kvóta mohla posunout až na 800. Kromě toho jsou revidovány byrokratické procedury, aby vyřízení povolení nebylo tak zdlouhavé. (Teď čeká Ukrajinec na povolení až osm měsíců.)

Stát to vše vyjde bratru na 12 milionů korun. Tahle investice se ale vyplatí. Pomůže českému průmyslu, kterému chybí více než 100 tisíc pracovníků.

Zaměstnavatelé prahnou po montérech, obráběčích, pomocných dělnících, programátorech, svářečích, skladnících, technicích, zámečnících... Postrádají také řidiče, pekaře, tiskaře, švadleny… no prostě kdekoho.

Řekni, kde ty lidi jsou

Česko dosáhlo plné zaměstnanosti, přesněji přirozenou míru nezaměstnanosti, která leží u hranice pěti procent. Na stoprocentní míru se v tržní ekonomice nedostanete – někteří lidé hledají lepší zaměstnání, jiní hledají práci jen naoko, studenti hledají první místo, některé firmy se rozšiřují, jiné zanikají…

Volných míst přibývá. Je nicméně nutné, aby podnikatelé hledali pracovníky v zahraničí? Opravdu doma už lidské zdroje nejsou?

Ale jsou. Jenže je krade stát. Dá se to ukázat na několika číslech:

Rozpočet na rok 2017 (zde) kalkuluje s tím, že letos přibude 7500 státních zaměstnanců. Na konci roku jich bude 445 tisíc, z toho 70 tisíc úředníků.

Není to snad desetimilionovou populaci příliš?

Ještě v roce 2013 patřilo do kategorie státní zaměstnanec "jen" 413 600 lidí. Jenže v posledních letech se počet zaměstnanců státu ročně zvyšoval v průměru o 7800. Stát jich ve skutečnosti rok co rok "nasával" víc – až osm tisíc, protože současně nahrazoval ty, kteří odcházeli do penze.

Tohle číslo se rovná zmíněnému počtu Ukrajinců, kteří by měli ročně dostat povolení pro práci v Česku. Stát tedy nasává pracovníky, kteří potom chybí v produktivní sféře a které musí dovážet.

Vyvezené peníze

Proti tomu, že stát odčerpává pracovníky z produktivní sféry, odbory hlas nikdy nepozvedly. Vůči dovozu zahraniční pracovníků ale protestují. Namítají, že zaměstnanci z Ukrajiny pomáhají zaměstnavatelům udržovat nízké mzdy.

Stěží. Časy se mění a Ukrajinci si už mohou vybírat, je po nich velká poptávka i v Polsku – zejména proto, že miliony polských dělníků se přesunuly do Anglie.

Zaměstnání pracovníků uvolněných ze státní správy v soukromém sektoru by přirozeně jednoduché nebylo. V mnoha případech by bylo podmíněno rekvalifikací, což by zabralo čas a stálo peníze. Jenže administrativa kolem dovozu pracovníků trvá měsíce, také něco stojí a navíc je zatížena nechutným kupčením s vízy (zde).

A pokud by se část poptávky po (produktivních) pracovních silách podařilo uspokojit z domácího zdroje (z eráru), bylo by to pro ekonomiku dvojnásob prospěšné. Čech, na rozdíl od pracovníka ze zahraničí, peníze až na výjimky neposílá přes hranice, ale nakupuje za ně doma. Podporuje tak domácí produkci a stát má větší příjem z daní (z DPH a i ze spotřební daně).

Přežraný stát

Kvalifikované úředníky a další pracovníky stát potřebuje. Potřebuje ale všechny ty, které zaměstnává a které se teprve chystá zaměstnat?

Mám za to, že odpověď na tuto otázku je záporná. Lze to doložit dvěma čísly: V roce 2015 (za loňský rok Český statistický úřad ještě údaje nemá) v Česku přibylo 15 600 obyvatel. Ve stejném roce se počet státních zaměstnanců zvýšil o 7900. Copak je tohle udržitelný rozvoj státu?

Kdyby česká vláda hospodařila šetrně a byla ochotna ve státních zaměstnancích škrtat – doba je na to ideální – mohly by ji následovat kraje a třeba i radnice. Pracovních sil by rázem přibylo, byť i tak by poptávku beze zbytku nepokryly.

Taková dieta by státu prospěla, byl by levnější. Jeho nynější vykrmování stojí majlant. Posuďte sami:  Mezi lety 2013 až 2016 se celková částka na mzdy státních zaměstnanců zvýšila o víc než o dvacet procent – ze 132 miliard na 162 miliard korun.

Štíhlý stát by zkrátka pomohl zaměstnavatelům i ekonomice – potažmo všem. Vláda však stát vykrmuje – z vašich peněz. A až k prasknutí.