Senátor a hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek se stále ještě nerozhodl, zda bude v květnu kandidovat na předsedu KDU-ČSL. Pokud by se o tento post ucházel, jeho šance nebudou velké. Pavel Bělobrádek se v křesle předsedy drží pevně, žádná významnější kritika zevnitř strany na jeho adresu nezaznívá a stejně tak nedává smysl měnit předsedu necelý půlrok před volbami.

Jestliže se Čunek o místo v čele lidovců utká, především tím deklaruje své odhodlání posouvat KDU-ČSL směrem, který je mu vlastní. Kromě toho si v praxi ověří, jak silnou má ve straně pozici a jak velká část KDU-ČSL se ztotožňuje s hodnotami, které prezentuje a které například na úrovni Vsetína, kde dlouhá léta dělal starostu, i realizoval.

Proto však nemusí kandidovat na předsedu - stačí, když svede souboj o místo prvního či řadového místopředsedy. Zlínský hejtman má dobrou výchozí pozici, je politikem s výraznými názory, poukazuje na svůj úspěch z krajských voleb, ve kterých lidovci ve Zlínském kraji pod jeho vedením s necelými 23 procenty vyhráli. Čunek navíc hlásá, jak to učinil v rozhovoru pro Info.cz, že kdyby KDU-ČSL dělala stejnou politiku jako on ve Zlínském kraji, překročila by deset procent i ve sněmovních volbách, a to bez hnutí STAN.

Hejtman na hranici vulgárnosti

Čunkem prosazovaná politika se váže ke dvěma tématům, které jdou u něj ruku v ruce. Jedním je klasická rodina složená z muže, ženy a dětí, druhým pak odpovědnost, k níž mají být občané vedeni, aby měli správné návyky a nebyli závislí na státu. Nejvýraznějším příkladem, kde se u něj tato témata spojují, je aktuální debata o samoživitelkách a zálohovaném výživném, na níž se ukazuje konzervativní charakter nejen Jiřího Čunka, ale i dalších lidoveckých politiků.

Na debatě o zálohovaném výživném, jež na konci března schválila vláda, je pozoruhodné, jak snadno se z matek samoživitelek, které se nacházejí v obtížné situaci a patří k nejzranitelnějším skupinám obyvatel, stal cíl útoků a snah je poškodit a udělat z nich nezodpovědné osoby. Největší zásluhy má v tomto směru právě Čunek, který si nebere servítky a používá jazyk na hranici vulgarity.

Před časem tak v týdeníku Echo k zálohovanému výživnému uvedl: "Copak ten stát těm ženám říkal, s kým mají spát? Tímhle lidi stále více vychováváme k nezodpovědnosti. Pokud se žena špatně rozhodla, s kým mít dítě, musí nést následky." Čunek mohl ještě dodat, že dala přednost soukromým rozkoším před zodpovědným přístupem ke svému životu. Do logiky jeho výroku by to zcela zapadalo.

Závislost na "chlapovi" jako řešení 

Po zlínském hejtmanovi se do matek samoživitelek obul i předseda lidovců Pavel Bělobrádek, který v rozhovoru pro web The Student Times na poznámku, že ženy samoživitelky patří k nejvíce ohroženým chudobou, reagoval: "No tak si musí najít jiného chlapa."

Bělobrádek se za svůj výrok omluvil. Šlo prý o "nemístně použitou nadsázku". Předseda KDU-ČSL také zopakoval, že pro lidovce je vždy principiálně důležitý zájem dítěte.

V případě Bělobrádka je to zřejmě ojedinělý lapsus na rozdíl od Čunka, kde jde o systematickou činnost a uchopení dané problematiky, přesto i na něm se ukazuje, s jakou lehkostí někteří politici, když je řeč o samoživitelkách, o nich mluví stylem, jako by byly kus hadru.

Bělobrádkova věta samozřejmě dráždí tím, že východiskem z chudoby samoživitelky má být jiný muž, na kterém se stane závislá, což plynule navazuje na Čunkův důraz na to, aby si hlavně vybrala zodpovědně takového, jenž ji neopustí. 

Na ženu je tak naložena veškerá odpovědnost, ale zároveň i závislost na "chlapovi", který je jejím jediným vysvobozením ze špatné sociální situace. A pak se lidovci diví, že část žen má děti až později či vůbec. Čunek hovoří přesně v tomto duchu. V jeho pojetí jsou samoživitelky těmi, kdo udělali chybu a mají za ni pykat.

Žena odvozená od muže 

Nezodpovědné chování se jim musí vymstít, protože jinak by nebyla šance, že se poučí. Také by sloužily jako špatný příklad pro ostatní, které by demotivovaly, aby se chovali zodpovědně. Nejvíc zaráží to, že se stále mluví jen o samoživitelkách a mnohem méně o otcích, kteří neplatí výživné, a o příčinách tohoto stavu, který může souviset mimo jiné i s úrovní mezd v České republice. Terčem jsou především ženy, které si špatně vybraly otce svého dítěte. 

Není náhoda, že výroky, které jdou tímto směrem, padají od lidovců. Jejich nositelem je sice až na výjimky Čunek, který se tímto stylem vyjadřuje běžně, ale věta Bělobrádka svědčí o tom, že jeho strana, co se týče rovnocenného postavení žen, pořád naráží na určité limity. Jako by stále platilo biblické, že žena je odvozená od muže, protože vznikla z Adamova žebra.

Pokud se do užšího vedení KDU-ČSL dostane Čunek, tyto limity se prohloubí. Navíc už teď je vidět, že lidovci nemají tendenci se od Čunkových konzervativně pravicových názorů nějak kategoricky distancovat. Po lidoveckém sjezdu možná naopak získají na váze - jak moc, se teprve ukáže. Nic to ovšem nemění na tom, že se jedná o politiku, která měří jinak mužům a ženám. Ty jsou na tom vždy hůře.