Dnes je pátek 26. dubna 2024., Svátek má Oto
Počasí dnes 13°C Polojasno

Proč (česká) čokoláda chutná po dětské práci

Proč (česká) čokoláda chutná po dětské práci
Záběr z dokumentárního firmu o dětské práci na několika čokoládových farmách | zdroj: YouTube.com

Češi čokoládu milují, vždyť jí ročně sníme 60 tisíc tun. V průměru tak každý z nás spořádá přes 5,5 kg tmavé pochoutky. Někoho pak trápí kalorický příjem, jiného cena, další řeší palmový olej. Málokoho ale napadne, že je tahle slast vykoupena prací milionů dětí. A čím víc čokolády sníme, tím víc dětí naženeme na kakaové plantáže.

Většinu čokoládové produkce na českých prodejních pultech dodává švýcarská společnost Nestlé, která v 90. letech zprivatizovala akciovou společnost Čokoládovny a určitě nelituje. Jen loni si u nás přilepšila čistým ziskem po zdanění ve výši 328 milionů korun.

Good food, Good Life, Child labor

Vydělané peníze ale nevoní jen po kakaových bobech, ale i potem afrických dětí. Giganti čokoládového průmyslu Nestlé, Mars, nebo Hershey's se sice dušují, že dětskou práci nevyužívají, nedávné rozhodnutí amerického soudu ale potvrdilo pravý opak.

Soud totiž uznal platnost žaloby právníků z Mali, kteří obvinili Nestlé, které se mimochodem pyšní podtitulem 'Good Food, Good Life' (Dobré jídlo, dobrý život), ze zneužívání dětské práce při pěstování, sběru a zpracování kakaových bobů.

Podle zprávy o dětské práci z července 2015 pracovalo v kakaovém průmyslu 2,12 milionu dětí v Pobřeží slonoviny a Ghaně. Právě z těchto dvou zemí pochází 70 procent celosvětové produkce kakaových bobů, která navíc v posledních pěti letech závratně narostla. A úměrně tomu narostl i počet pracujících dětí - jen v letech 2009 a 2014 o ohromujících 46 procent.

Dětská práce je prostě levná práce. Zajímavé je, že až 98 procent pracujících dětí jsou potomci pěstitelů bobů, kteří je ženou na své kakaové plantáže. V roce 2013 měl takový kakaový farmář v průměru šest dětí, za jejichž výpomoc pochopitelně nemusel platit.

Jenže zvýšením produktivity mimo jiné i díky bezplatné pracovní síle způsobil pokles cen kakaových bobů a ve výsledku si v současné době nevydělá za den víc než dva dolary.

Čím víc čokolády jíte, tím víc dětí zaměstnáte

Za zvýšenou produktivitu pěstitelé nevděčí jen vlastním dětem, ale také masivnímu nástupu hnojiv, pesticidů a herbicidů. Jenže čím víc stoupá cena, tím jsou na tom finančně hůř. 

I když v posledních letech rekordně stoupla produktivita pěstování, především díky masivnímu

"Kvůli nízkým výkupním cenám si nemohou dovolit najímat sezónní pracovníky a zbývají už jen děti. V kombinaci s nadměrným užíváním agro-chemikálií se situace pracujících dětí ještě zhoršuje," vysvětluje německá koordinátorka kampaně Make Chocolate Fair! Evelyn Bahnová.

Děti místo chození do školy pracují ve vysoce rizikovém prostředí. Nejde přitom jen o drobné úkony, jejich práci obnáší i kácení stromů, přenášení těžkých nákladů či manipulaci s chemikáliemi.

Možná kdyby děti kakaových farmářů měly možnost chodit do školy, tak by byla situace jiná. Jenže napříč celou západní Afrikou chybí učitelé a školy, které by místní děti mohly navštěvovat. A navíc náklady na vzdělání - školné, uniformy a učebnice - jsou pro místní příliš vysoké. 

Zodpovědnost za tragickou situaci pěstitelů a jejich rodin přitom velké čokoládové společnosti odmítají, jenže právě ony těží z levného výkupu bobů. A faktem je, že se také zavázaly k dodržování kodexu OSN o zákazu dětské práce.

"Pokud tedy výrobci čokolády myslí vážně svůj slib snížit dětskou práci o 70 procent do roku 2020, musejí přispět k tomu, aby se kakaoví pěstitelé dostali z nejhorší chudoby," připomíná Bahnová závazek z roku 2010. Pokud by to firmy dodržely, znamenalo by to, že by kakaové plantáže do čtyř let opustilo kolem 1,5 milionu dětí.

Čokoládové společnosti přitom v minulosti slibovaly, že s tragickou situací snaží něco dělat a investují třeba do výstavby škol nebo do dalších rozvojových projektů. Jenže podle studie americké Tulanské university se jejich "snahy" minuly účinkem až v 97 procentech případů.

Dánský filmař Miki Mistrati ve svém dokumentu Shady chocolate představil výsledky svého vlastního pátrání, jak slibované projekty reálně dopadly. Místo nových škol objevil jen zarůstající rozestavěné budovy a rozpadající se chatrče. "V Pobřeží slonoviny se nám nepodařilo narazit na jediný projekt, který by potvrzoval, že čokoládový průmysl plní své sliby," říká.

Ať už si za to můžou farmáři částečně sami a velké firmy je navíc tvrdě zneužívají, pravdou je, že kdyby na konci celého řetězce nestáli mlsní spotřebitelé, kteří se dožadují co nejnižší ceny a je jim jedno, co za ní stojí, africké děti by se nejspíš věnovaly nějaké jiné činnosti než práci na plantážích.

A tak až si příště budete vychutnávat svou oblíbenou pochoutku, koukněte se na přebal, jaká je vlastně její opravdová příchuť...

Zdroje:
Vlastní