Článek původně vyšel v říjnu 2015. Nyní ho vydáváme znovu k příležitosti skandálu Panama Papers. 

David Copperfield je famózní kouzelník. Nechal zmizet sochu Svobody, Orient Express a kdovíco ještě.

Jenže umění tohoto iluzionisty bledne v porovnání s triky právní firmy Conyers, Dill & Pearman. Tihle šíbři ze světa paragrafů nechávají před očima berních úředníků mizet miliardy dolarů. A přitom neporušují zákony!

Jsou špičkou v oboru a pracují pro největší korporace. Například pro Google.

Pro tuto technologickou firmu vymysleli trik, pro který se mezi daňaři vžil název 'holandský sendvič s dvojitou irskou (whisky)'.

Je to parádní číslo. Daňové úředníky vykazuje do role statických diváků, kteří s otevřenou pusou žasnou nad kouzly iluzionisty, jenž strčí miliardy do klobouku, pronese zaklínadlo a – světe div se – klobouk je prázdný.

Sendvič vycpaný penězi

Kouzlo je založeno na třech googlovských filiálkách, v nichž nikdo nepracuje – jsou to jen "schránky": Google Ireland Holdings, Google Netherlands Holdings a Google Bermuda Unlimited. Peníze do nich vkládá Google Ireland Limited.

Do Google Ireland Limited, společnosti s ručením omezeným, která zaměstnává dvě tisícovky lidí, posílají googlovské filiálky z Evropy (také z Česka), Afriky a Blízkého východu platby za služby a aplikace. Irské eseróčko je přeposílá Google Ireland Holdings. Nedejte se mýlit Ireland v názvu holdingu. Tento podnik má centrálu v daňovém ráji na Bermudách (v Irsku není přihlášen jako plátce daně).

Většina zmíněných transakcí je vykázána jako platba licenčních poplatků za aplikace, proto se na ně podle irských zákonů nevztahují daně a platí za uznatelné náklady. (V roce 2013 měl Google v Irsku provozní zisk 11,89 miliardy eur, to je 290 miliard korun. Z toho licenčními poplatky dokázal odříznout 11,74 miliardy eur.)

Pokud by však irské eseróčko poslalo peníze holdingu na Bermudy přímo, platilo by Irům transakční daň. A tak je zašle přes nizozemský holding, ve slangu daňařů – vloží ho do holandského sendviče. Z Holandska na Bermudy, souostroví v Atlantiku, se totiž peníze dostanou už bez srážky.

Nakonec kouzelníci z firmy Conyers, Dill & Pearman klepnou hůlkou do klobouku a peníze mizí v Google Bermuda Unlimited.

U této firmy, která je matkou Google Ireland Holdings, je důležité slovo Unlimited (s ručením neomezeným). To znamená, že nemusí poskytovat účetní výkazy.

Peníze tedy nejen zmizí, ale nikdo se nedozví, kolik jich přesně bylo.

Google se přitom s daňovou fintou netají. Naopak, chlubí se jí. "Jsme hrdí na daňovou strukturu, kterou jsme vytvořili. Říká se tomu kapitalismus a my jsme hrdí kapitalisté," řekl výkonný předseda Googlu Eric Schmidt v rozhovoru pro britský deník Independent.

Vymyslí nové triky?

Triku s 'dvojitou irskou' začaly po Googlu využívat další korporace, mezi nimi Apple. (Připomínám, že Apple a Google jsou dvě nejhodnotnější značky na světě. 'Nakousnuté jablko' má v akciích hodnotu 247 miliard dolarů, to je 5,9 téměř bilionu korun, a firma, která spravuje nejpoužívanější internetový prohlížeč, je oceněna na 174 miliard, v korunách 4,1 bilionu.)

Evropská unie a americká vláda však na Iry zatlačily a přiměly je, aby svou whisky s příchutí rašeliny korporacím zatrhli. Vláda v Dublinu slíbila, že každá společnost registrovaná v ostrovní republice bude muset být daňovým rezidentem. To znamená, že v Irsku bude platit korporátní daň (daň z příjmu právnických osob) jak z tamních příjmů, tak z příjmů v zahraničí.

Nic se ale nejí tak horké, jak se uvaří. Společnosti, které systém dvojité irské využívaly už v minulosti, budou mít až do konce roku 2020 z daňového rezidentství výjimku. To znamená, že koumáci z Conyers, Dill & Pearman dostali čtyři roky na to, aby vymysleli nějaký nový fígl.

Patrně to ale budou mít těžší než v minulosti, protože většině vyspělých států s daňovými triky korporací došla trpělivost. Přirozeně, vždyť jejich rozpočty jsou po finanční krizi až na výjimky chronicky schodkové, státní kasy vyprázdněné a dluhy závratné.

Podle odhadu Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) daňové úskoky korporací v globálním měřítku seříznou ročně příjmy států o 100 až 240 miliard dolarů, tedy 2,39 až 5,73 bilionu korun (zpráva OECD zde).

V daních je možné vše

Ministři financí států skupiny G20 počátkem října přijali plán OECD proti "Erozi daňové báze a přesouvání zisku"(Base Erosion and Profit Shifting – BEPS). Je založen na zásadě, že zisky mají být daněny tam, kde jsou vytvářeny.

Státy se dohodly, že upraví své smlouvy a legislativu, aby byly v souladu s tímto pravidlem. Co víc, jejich vládní úřady si budou o aktivitách nadnárodních korporací předávat informace.

Nejvyspělejší země světa sdružené v G20 počítají s tím, že k dohodě přistoupí další státy. Jenže než se zásady BEPS podaří uplatnit, uplyne mnoho let.

Britská vláda proto na nic nečekala a přitvrdila už letos v dubnu, kdy vůči internetovým korporacím (Google, Facebook, Yahoo, Amazon, Ebay…) zavedla 25procentní daň z obratu.

A Česko? Že by se tady korporace chovaly jinak a daním se nevyhýbaly? Tomu se nedá věřit. Stačí se podívat, kolik zahraničních matek (holdingů) českých dcer má filiálky v offshorových ostrovních státech, jinými slovy v daňových rájích. Co víc, své peníze tam parkují také mnohé české společnosti.

Na závěr se patří citovat jeden z Murphyho zákonů: V daních je možné všechno.