Z daní, které odvádíte státu, se platí kdeco a kdekdo – výdaje státu a také státní dluhy, státní zaměstnanci, politici, anebo příspěvky do rozpočtu Evropské unie.

Někteří úředníci, kteří z vašich daní žijí, se přitom drží zásady "z cizího krev neteče" a rozhazují peníze poplatníků plnými hrstmi. Patří mezi ně Němec Klaus Welle, generální tajemník Evropského parlamentu.

Tento nejvyšší úředník europarlamentu předložil pozoruhodný plán na parlamentní taxislužbu. Projekt počítá s tím, že europoslanci (a vysocí úředníci) budou mít limuzíny a stovku řidičů v livrejích jen pro sebe. A jak jinak než zdarma – náklady zaplatí daňoví poplatníci.

Dokument nazvaný Reform of the Members’ transport service in the current security situation (Reforma dopravní služby členů parlamentu v nynější bezpečnostní situaci). Verdikt o něm však vedení parlamentu (jeho předseda Němec Martin Schulz a čtrnáct místopředsedů) ve čtvrtek odložilo.

Plán, který nebyl na webových stránkách parlamentu a který vyštrachala Tara Palmeriová, bruselská zpravodajka evropské mutace magazínu Politico, se ve středu během několika hodin stal terčem kritiky. Propíraly ho, jako jinak, zejména britské deníky. A tak měsíce chystaný plán parlamentní administrativa uklidila zpátky do šuplíku.

Naservírovaní poslanci

Návrh, jak vyplývá z jeho názvu, je zdůvodněn starostí o bezpečí poslanců. Počítá s tím, že poslance a vysoké úředníky budou vozit pouze řidiči s bezpečnostní prověrkou, kteří absolvují speciální školení. Auta mají být vybavena poplašnými tlačítky, kterými bude možné přivolat policii.

Jenže byli by v takových vozech poslanci opravdu ve větším bezpečí? Pokud je budou vozit speciální taxíky s uniformovanými řidiči, každý je přece pozná. Zato v běžném bruselském taxíku jsou anonymní, sotva si jich někdo povšimne.

Dovtípila se toho také estonská liberální poslankyně Kaja Kallasová. "Zdá se mi, že pokud budeme mít exkluzivní auta, budeme dobře viditelnými terči," píše na svém blogu.

(Pro puntičkáře: Pátral jsem po záznamech o útocích na taxi s europoslancem v Bruselu či ve Štrasburku. Žádný jsem nenalezl.)

Nevoli, zejména v britských médiích, však vyvolal především rozpočet parlamentní taxislužby. Podle finanční přílohy dokumentu Reforma dopravní služby by chystaná inovace vyšla na 10,6 milionu eur ročně, tedy 280 milionů korun. Rozpočet počítá také se stejnokroji pro 110 šoférů, jejich cenu vyčíslil na 13 tisíc eur za rok (350 tisíc korun).

Zatím poslance z letiště nebo hotelu do parlamentu a zpátky vozily smluvní taxíky. Náklady hradil parlament. Ze zpráv parlamentní administrativy se dozvíte, že za rozvoz poslanců po Štrasburku a Bruselu smluvní taxislužbou platil sekretariát ročně 6,8 milionu eur. To znamená, že tato služba byla o 3,8 milionu eur (102 milionů korun) levnější než ta, kterou naplánovalo vedení parlamentu.

Taxi na účet poplatníků

Poměřováno ekonomikou Evropského parlamentu, několik milionů eur navíc za vlastní taxislužbu by byla titěrná částka. Jenže právě suma nejrůznějších titěrností udělala z europarlamentu nedražší ze všech parlamentů

Ročně na něj padne přes 1,7 miliardy eur, to je víc než 46 miliard korun. (Pro srovnání: Český parlament spotřebuje v korunách to, co Evropský parlament v eurech. Na letošní rok dostal 1,72 miliardy korun, z toho připadlo 1,16 miliardy sněmovně a 0,56 miliardy senátu.)

Pokud bychom na jednu misku vah postavili všech 766 europoslanců, na misku druhou navršili cihly ze žlutého kovu a jazýčky vah nechali ustálit v rovnovážné poloze, pak cena za zlato bude zhruba odpovídat ročnímu rozpočtu Evropského parlamentu.

(Tvrzení platí pro cenu zlata 900 korun za gram – průměr za poslední tři měsíce, kurz 27 korun za euro, aktuální rozpočet parlamentu a průměrnou váhu, pro puristy hmotnost, poslance /poslankyně 78 kilogramů.)

Zástupci evropského lidu pobírají měsíčně 7957 eur hrubého (214 tisíc korun). Nadto dostávají diety 304 eur (8200 korun) za každý den, kdy se účastní jednání parlamentu. Kromě toho jim parlament proplácí náklady na dopravu, kancelář, asistenty a expertizy. No a k tomu po 63 letech mají poslanci nárok na štědrý evropský důchod.

Přesto Evropský parlament peněženky poslanců úzkostlivě šetří, platí jim také dopravu taxíky. A bude to dělat rovněž v budoucnu – jedno zda bude využívat smluvní taxislužby nebo nakonec přece jen vytvoří vlastní flotilu taxíků.

Špička ledovce

Taxíky poslanců jsou ale v dopravní kapitole rozpočtu Evropského parlamentu jen pověstnou špičkou ledovce. Parlament je nezaměnitelný svým kočovným stylem. Tenhle cirk rozbil šapitó hned ve třech městech – ve Štrasburku (sídlo parlamentu), v Bruselu (tam zpravidla zasedají parlamentní výbory) a v Lucemburku (sídlo sekretariátu).

Měsíc co měsíc putují stovky poslanců, tisíce úředníků a krabice plné dokumentů do Štrasburku. Za čtyři dny se všichni sbalí a vyrazí zpátky do Bruselu, Lucemburku či do domovského státu.

Tyto manévry stojí téměř 200 milionů eur ročně, což znamená, že parlament, zvolený předloni v květnu, projezdí mezi metropolemi Vlámska a Alsaska miliardu eur (27 miliard korun).

Nový nápad na parlamentní taxislužbu by transportní náklady instituce zvýšil jen o procenta. Upozornil však na marnotratnost bruselských byrokratů, na to, jak nakládají s penězi vytaženými z kapes poplatníků.

Že se vlastně nic nestalo? Plán přece nebyl schválen. Jistě, ale nic není rozhodnuto, vedení parlamentu ho také nezamítlo. Pouze si vyžádalo, aby byl doplněn o alternativní řešení. Poslanci ho tedy za čas budou mít znovu na stole.

Zachraňme sekanou

Tajemník Evropského parlamentu Welle návrh na parlamentní taxislužbu vysvětluje nejen obavami o bezpečí poslanců, ale také starostí o důvěrné dokumenty, které poslanci mnohdy převážejí a které se mohou dostat do nepovolaných rukou.

Britský deník The Sun upozorňuje na dva roky starý případ, kdy se zloděj vloupal do služebního auta Viviane Redingové, místopředsedkyně Evropské komise. Důvěrné dokumenty komise zanechal lapka v autě bet povšimnutí. Zato si odnesl oblíbenou pochoutku Redingové – domácí cottage pie (zapékanou sekanou pod bramborovou krustou).

Dobrou chuť!