Africké bohatství polyká nejbohatší vesnička ve švýcarských Alpách

MAGAZÍN - Magazín autor: Vojtěch Ondráček

Africká Zambie má jedny z největších nalezišť mědi na světě, přesto přes 60 procent místních obyvatel žije za méně než 1,25 dolaru na den. Jak je to možné? Miliardy dolarů totiž putují několik tisíc kilometrů na sever do Švýcarských Alp. V jedné tamní malé vesničce musí řešit nevídaný problém - za co obrovské částky utratit.

Těžba mědi v Zambii. Ilustrační snímek

Těžba mědi v Zambii. Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Ivan Glasenberg je bývalý juniorský šampion JAR v chůzi a také jeden z majitelů společnosti Glencore, díky které závratně zbohatl. Hlavně v roce 2011, když společnost vstoupila na londýnskou burzu. Potěšil tehdy i většinu z 3 600 obyvatel ve vesničce Rüschlikon, která leží kousek od Curychu. Podle švýcarských zákonů totiž musel danit zisky z příjmů ve své obci.

Obec Rüschlikon, která se těší přezdívce "nejbohatší vesnice ve Švýcarsku", se ale místo radosti z peněz naopak trápí. Starosta si postěžoval, že je nezvládá utrácet, navrhl proto firmě snížit daně o sedm procent.

"Lidé ve vesnici mají z takových peněz z daní samozřejmě radost," říká číšnice Sylvia Hauserová z místního bistra. "Ale vadí jim, odkud pocházejí. (Glencore) podvádí ostatní lidi, bere věci ze země, které neplatí a prodává je s velkým ziskem," dodává.

Několik místních proto přišlo s nápadem na snížení daní pouze o pět procent a peníze z další dvou procent by se posílaly zpět do afrických oblastí, kde společnost Glencore působí. I Daniel Zbiden takové peníze odmítá. "Nechceme jeho peníze; jsou to špatné peníze ze špatných věcí, které dělá Glencore v Africe," konstatuje. Jeho spoluobčané ale byli jiného názoru a na veřejném zasedání rozhodli drtivou většinou ve prospěch starostova návrhu.

(Ne)vysychající africký penězovod

Co kritici společnosti Glencore mají na mysli, když mluví o špinavých penězích? Dánský filmař Christoffer Guldbrandsen se na to pokusil odpovědět filmem Stealing Africa-Why poverty? Zabýval se přímo měděnými doly v Zambii, aby zjistil, jakým způsobem Glencore vydělává.

I když Glencore ovládá těžební společnost v důlním komplexu Mopani ze 73 procent, do místní ekonomiky vrací jen 0,6 procenta z tržeb. "Zambii přitom patří v žebříčku rozvoje až 139. místo. Skandál je, že to není skandál," říká ředitel neziskové společnosti Andreas Missbach, který činnost Glencore dlouhodobě sleduje.

Firma navíc dlouho odmítala odpovědnost za znečištění způsobené těžbou. Silně pokulhává také co do bezpečnosti práce. "V termínech firemní odpovědnosti, klimatické politiky či produkce emisí oxidu uhličitého patří Glencore ve srovnání s ostatními firmami do temných dob minulosti," konstatuje Missbach.

Glencore nevydělává jen v Zambii. Jde o globální společnost, jejíž ekonomické zájmy sahají od Bolívie přes Kongo až právě po Zambii. Firma čerpá astronomické bohatství i ze své partnerské struktury, která ji umožňuje danit ve Švýcarsku. V zemích, kde těží suroviny, má vyjednané daňové a další výjimky.

Globální nezodpovědnost za lokální problémy

Ale i na společnost Glencore, které v žebříčku největších světových firem Fortune Global 500 patří desáté místo, mohou přijít zlé časy. Loňský propad cen mědi znamenal i výraznou ztrátu pro Glencore, nebo přesněji řečeno, pro tu část společnosti, která ovládá trh s mědí. 

glencore

Propad společnosti Glencore na trhu s mědí v loňském roce,zdroj:Bloomberg

Celosvětový pokles cen mědi na světových trzích o 18 procent způsobil firmě ztráty ve výši zhruba 30 miliard dolarů (738 miliard korun) a Glencore následně oznámil, že uzavře doly na 18 měsíců. Ovšem to, co pro globální společnost znamená dočasnou ztrátu, je pro Zambii reálnou pohromou.

Ekonomika v Kitwe v Zambii je totiž absolutně závislá na důlním komplexu Mopani. Pro Kitwe (druhé největší zambijské město) znamená dočasná uzavírka nejen ztrátu práce pro čtyři tisíce místních dělníků, ale podle odhadů zasáhne dalších 20 tisíc lidí. Země orientovaná na těžbu mědi navíc nemá žádné další průmyslové oblasti, ve kterých by se mohli propuštění dělníci uplatnit. 

Podobně se Glencore chystá zavřít doly v Kongu a celosvětovou produkci celkově ochudí o 400 tisíc tun mědi za rok. Cílem dočasného opatření je zvednout ceny mědi. I když už asi nikdy nedosáhnou rekordní úrovně z roku 2011, kdy doly v Mopani přinesly firmě čistý zisk 207 milionů dolarů (5 miliard korun).

Místní ekonomická krize odráží všechny problémy, které s sebou nese angažmá globálních korporací v afrických zemích. Navzdory nerostnému bohatství přistupují  Afričané na nerovné podmínky v podobě daňových výjimek, zadlužení se u MMF a Světové banky a minimální odpovědnosti firem za externality, které těžba způsobuje.

Zemi při prvním náznaku krize chybí kapitál, který byl ze země vyvezen a nad nímž si lámou hlavu například v malé, ale velice bohaté švýcarské vesnici...

Tagy: Švýcarsko Afrika zahraničí Zambie obchod se surovinami světová ekonomika společnosti a firmy africká ekonomika Glencore těžba mědi

Zdroje: Vlastní,Bloomberg,Guardian,thisisafrica.me