Předseda Evropské rady Charles Michel varoval před tím, aby se brzké schválení začátku přístupových jednání s Ukrajinou považovalo za hotovou věc. Některé členské státy EU podle něj mají výhrady a dávají najevo, že na rozhodnutí potřebují více času. Michel to řekl novinářům ve vlaku předtím, než dnes přijel do Kyjeva.

Klíčové součástky pro vojenské vrtulníky, které vyrábí česká firma První brněnská strojírna (PBS) Velká Bíteš, se dostaly do Ruska i po začátku invaze na Ukrajinu. Stalo se tak skrze třetí firmy v Kazachstánu a v Indii, tvrdí ukrajinský server The Kyiv Independent, který zveřejnil reportáž, jež se zakládá na zjištění ukrajinské nevládní organizace State Watch. Podle ní tak firma mohla porušit sankce zavedené proti Rusku Evropskou unií. Česká společnost pochybení odmítá. Na svých stránkách dnes uvedla, že ukrajinská analýza čerpá informace z nespolehlivého zdroje a že jde o „falešné obvinění“ a o „špinavou hru ruských služeb“.

Ukrajinská vláda odvolala z funkcí šéfa úřadu pro kybernetickou obranu a jeho zástupce, uvedl dnes vládní představitel na telegramu. Personální rozhodnutí padlo v době vyšetřování, které na úřadu provádí protikorupční prokuratura.

Ukrajinským jednotkám se podařilo v Chersonské oblasti na jihu země zatlačit ruská vojska tři až osm kilometrů dál od levého břehu řeky Dněpr. Oznámila to mluvčí jižního velení ukrajinské armády Natalja Humenjuková.

Ruské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo zástupce velvyslance v Rusku Jiřího Čisteckého, aby mu dalo najevo svůj nesouhlas s přidáním ruského podniku spravujícího nemovitosti na český sankční seznam.

Poté, co propukla válka mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás se Ukrajině tenčí zásoby dělostřelecké munice. Důsledkem bojů v Pásmu Gazy je podle něj zpomalení dodávek této klíčové munice na Ukrajinu.

Soud v Petrohradě dnes poslal na sedm let do vězení umělkyni Alexandru Skočilenkovou, která vyměnila v supermarketu několik cenovek za protiválečné vzkazy. Podle soudu se umělkyně provinila šířením nepravdivých zpráv o ruské armádě, za což v Rusku hrozí odnětí svobody v délce až 15 let. Skočilenková je ve vazbě už od loňského dubna. Její blízcí upozorňují, že má vážné zdravotní problémy, které se při jejím pobytu za mřížemi prohlubují.

Kreml zvažuje odpověď na krok České republiky, jejíž vláda ve středu schválila přidání podniku pro správu ruského majetku v zahraničí na národní sankční seznam, a rozhodla tím o zmrazení jeho majetku. Řekl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Krok Prahy označil za nezákonný. Dodal, že úřady nyní prozkoumají, jaký majetek má Česká republika v Rusku. Český ministr zahraničí Jan Lipavský naopak tvrdí, že zmrazení ruského majetku v ČR je v souladu se zákonem. Česko, které má majetek v Rusku, by si mělo uvědomit, že zmrazení ruského majetku nezůstane bez odpovědi, uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová v komentáři zveřejněném na webu ministerstva.