Pro odvážné a především populistické ambice řídit migrační toky prostřednictvím azylových center v Albánii čelí italská pravicová vláda výraznému a hlavně finančně nákladnému neúspěchu. Zařízení jsou prázdná, opouští je zaměstnanci, kteří nemají co dělat a provoz je nákladný. Všechny okolnosti vyvolávají pochybnosti o životaschopnosti tohoto projektu v hodnotě více než miliardy eur. 

Iniciativa, jejímž cílem je řídit a omezit příchod uprchlíků, od svého zahájení 11. října 2023 pokulhává. Zařízení, která měla původně pojmout až 3 000 mužů měsíčně, zůstala z velké části prázdná a k dnešnímu dni v nich bylo umístěno pouze 24 žadatelů o azyl. Nedávné stažení více než 50 policistů a několika sociálních pracovníků vyvolalo na italské politické scéně pozdvižení a otázky ohledně vládní imigrační strategie. Tím spíš, že se vláda premiérky Meloniové ve volební kampani o tuto sféru opírala.

Vzhledem k nákladům spojeným s touto operací, které se během pěti let odhadují na 1 miliardu eur, označili kritici toto selhání za "finanční katastrofu". Riccardo Magi, předseda levicové opoziční strany Più Europa, vyjádřil svou nespokojenost slovy: "Vláda uspěla ve snaze o repatriaci. Migrantů? Ne, italských pracovníků vyslaných do Albánie, kteří se o víkendu vrátí domů." 

Roli v této situaci sehráli i italští soudci, kteří rozhodli, že zadržování migrantů v Albánii před repatriací do zemí považovaných za bezpečné je nezákonné. Toto rozhodnutí vychází z předchozího rozhodnutí Evropského soudního dvora, který stanovil základní kritéria pro posuzování procesů souvisejících s azylem. V důsledku toho vedly krátké pobyty žadatelů o azyl k jejich okamžitému převozu zpět do Itálie. Právní odborníci, jako například Nicola Gratteri, vrchní státní zástupce v Neapoli, označili postup vlády za nehospodárné nasazení prostředků na vymáhání práva v cizí zemi.

I když se kolem vládního postupu v oblasti migrace vedou kontroverze, premiérka Giorgia Meloniová stojí pevně na svém a trvá na tom, že střediska "zůstanou otevřená a funkční". Důvěryhodnost její vlády však visí na vlásku, protože se potýká s nespokojeností veřejnosti jak kvůli škrtům ve financování základních služeb, tak kvůli upřednostňování imigračních strategií, které přinášejí jen malé nebo žádné výsledky.