Michel současně uvedl, že usilovně pracuje na tom, aby členské státy dosáhly jednotného postoje před prosincovým summitem EU. Politické problémy by se však neměly podceňovat, upozornil.

Šéf Evropské rady nezmínil, které země by mohly zablokovat začátek přístupových jednání s Ukrajinou, která se od loňského února brání ruské invazi. Podle něj však kromě států vyjadřujících zásadní zdrženlivost vůči rozhovorům s Ukrajinou existuje také skupina zemí, která zastává názor, že státy západního Balkánu by měly v přístupovém procesu dostat přednost, protože jim bylo členství v EU podmínečně přislíbeno již před více než 20 lety. Tyto země nejsou proti začátku jednání s Ukrajinou, chtějí ale záruky, že pokroku dosáhnou i státy západního Balkánu, dodal Michel.

Ukrajina podala přihlášku do EU několik dní po zahájení ruské invaze loni v únoru. V červnu 2022 pak unijní lídři schválili udělení kandidátského statusu. Evropská komise začátkem listopadu doporučila zahájit s Ukrajinou přístupová jednání. Země však musí ještě splnit celou řadu podmínek, které se týkají zejména boje proti korupci, ochrany menšin či vlivu oligarchů v zemi. Zároveň komise ocenila reformy, které Kyjev podniká, například v oblasti justice či boje proti úplatkářství. Souhlas se zahájením přístupových rozhovorů musejí vyjádřit členské státy, rozhodnutí má padnout na summitu 14. a 15. prosince.

Skepticky se ke vstupu Ukrajiny do EU staví především Maďarsko. Podle premiéra Viktora Orbána je země vzdálená „světelné roky“ od stavu, kdy by se mohla stát členem bloku. Zejména Rakousko a Slovinsko se řadí mezi země, které tlačí na pokrok v přístupovém procesu s balkánskými státy.

Michel nedávno vyvolal rozruch svým prohlášením, že by Ukrajina mohla být součástí EU již v roce 2030, pokud provede nezbytné reformy, bude bojovat proti korupci a splní formální požadavky. Zároveň však vyjádřil přesvědčení, že musí dojít i k vnitřním reformám EU, například ke zrychlení rozhodovacích procesů.

Dnešní návštěvou Ukrajiny chtěl Michel podle svých slov rovněž uctít památku obětí provázejících proevropskou revoluci, která na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdanu) vypukla před deseti lety a následně svrhla proruského prezidenta Viktora Janukovyče, který odmítal podepsat asociační dohodu Ukrajiny s Evropskou unií.

Protesty na kyjevském Majdanu byly prvním vítězstvím ve válce, řekl Zelenskyj

Demonstrace, které začaly před deseti lety na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdan), byly podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského prvním vítězstvím v současné válce, kterou vede Ukrajina s Ruskem. „Fakticky se jednalo o první vítězství v dnešní válce. Vítězství proti lhostejnosti. Vítězství odvahy,“ uvedl v projevu k výročí Zelenskyj.

Podle ukrajinského prezidenta lidé v Kyjevě vyšli před deseti lety do ulic, aby zamezili „pokusu ukrást nám naši evropskou budoucnost“. Dodal, že Ukrajina se snaží „krok za krokem, rok po roce“ stát se členem Evropské unie.

V listopadu Evropská komise doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Země musí ještě splnit celou řadu podmínek, komise však ocenila reformy, které Kyjev podniká, například v oblasti justice či boje proti korupci. Skepticky se ke vstupu Ukrajiny do EU staví například Maďarsko. Podle premiéra Viktora Orbána je země vzdálená „světelné roky“ od stavu, kdy by se mohla stát členem bloku.

Před deseti lety tehdejší ukrajinská vláda oznámila, že zastavuje přípravy podpisu asociační dohody Ukrajiny s Evropskou unií. To vyvolalo kritiku ze strany Západu a také masivní demonstrace prozápadních a radikálních sil. Opozice se dlouhodobě shromažďovala na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdan). V únoru 2014 poslanci nakonec sesadili Janukovyče, který své rozhodnutí nepodepsat dohodu zdůvodňoval tím, že chce větší hospodářské blížení s Ruskem. Bývalý prezident uprchl ze země a k moci se dostala prozápadní vláda.