Tajemství evropských aut: Proč stojí dvojnásobek než čínská i když mají polovinu dílů z Číny?
4. 11. 2025 – 14:49 | Zpravodajství | Jana Szkrobiszová
Polovina dílů evropských vozů pochází z čínských továren, přesto jejich cena bývá víc než dvojnásobná. Zatímco čínské automobilky prodávají srovnatelná auta za méně než polovinu, evropské značky si účtují za prestiž, tradici a logo na kapotě. Kde se bere tak obrovský rozdíl – a opravdu ještě platí, že evropské znamená lepší?
Automobilový průmysl je dnes propojen víc než kdy dřív. Evropská auta už dávno nejsou čistě evropská – od polovodičů přes displeje až po bateriové články pochází velká část komponentů z Číny a jihovýchodní Asie.
Podle analýz Z2Data a ACEA se evropské automobilky stále víc spoléhají na asijské dodavatele, zejména u elektroniky, čipů a akumulátorů. Z Číny tak proudí do Evropy nejen hotové komponenty, ale i celé technologické systémy, které se v evropských závodech už jen finálně montují.
Pak ale vyvstává otázka – jak je možné, že vůz složený z těch samých součástek stojí v Evropě víc než dvojnásobek čínského?
Z Asie do Evropy – stejný původ, jiná cenovka
Rozdíl tedy není v tom, kde součástky vznikají, ale kde se z nich skládá výsledný produkt a pod jakou značkou vyjíždí z linky.
Zatímco čínské automobilky využívají tyto díly přímo a bez zprostředkovatelů, evropské značky přidávají několik vrstev nákladů – dovozní cla, logistiku, přísnější evropské normy, náklady na vývoj, testování a marketing.
Právě ten marketing má přesvědčit zákazníky, že „německá kvalita“ je stále jistotou, a že mezi značkami jako Mercedes, BMW nebo Škoda a čínskými konkurenty BYD či XPeng je propast, kterou stojí za to zaplatit. Ve skutečnosti ale mnoho těchto značek využívá stejné dodavatele a v některých případech i továrny.
Jak upozorňuje studie Delors Centre o evropském automobilovém trhu, Evropa platí za svůj přísnější systém – za bezpečnost, ekologii i za svoji pověst.To všechno dohromady vytváří situaci, kdy auto z Evropy může stát víc než dvojnásobek čínského modelu, přestože se v jeho útrobách často skrývají díly ze stejných výrobních linek.
Kdo skutečně určuje cenu
Když se podíváte na konečnou cenu evropského vozu, zjistíte, že neplatíte jen za auto, ale za celý systém kolem něj.
Evropské automobilky se řídí nejpřísnějšími emisními limity na světě, investují miliardy eur do vývoje elektrických platforem, testování bezpečnosti a výzkumu nových technologií. Do ceny se promítají i vysoké mzdy zaměstnanců, silné odbory, daně a náklady na energii, které jsou v Evropě několikanásobně vyšší než v Asii.
Zatímco čínské značky jako BYD, MG nebo XPeng mohou své modely prodávat bez takové regulační zátěže a s nižšími náklady na výrobu, evropské značky platí za každé kilo emisí a každý nový testovací protokol. Rozdíl tak není jen v materiálu, ale hlavně v tom, kolik stojí „být evropský“.
Evropa prodává pocit jistoty
Automobilky jako Mercedes-Benz, BMW nebo Škoda nestaví svůj úspěch jen na výkonu, ale na důvěře. Kupujete-li evropské auto, kupujete pocit bezpečí, kvality a tradice, který je hluboce zakořeněný v našem vnímání.
Jenže právě tohle se začíná měnit. Čínské automobilky, které kdysi sázely na nízkou cenu, dnes dokáží nabídnout design, technologie i zpracování na úrovni prémiových značek.
Mnoho evropských řidičů si přitom už ani neuvědomuje, že jejich evropský vůz může mít čínskou baterii, korejské čipy a interiér vyráběný v Malajsii. Zákazník ale stále platí především za jméno a za image, kterou si automobilka roky budovala.
Konec jedné éry?
Evropský automobilový průmysl stojí na křižovatce. Zatímco čínské značky nabízejí elektromobily za polovinu ceny, Evropa se snaží držet krok tím, že sází na prestiž, servisní zázemí a tradici. Jenže v době, kdy zákazníci hledají dostupnost a efektivitu, může být právě cenová propast to, co rozhodne o budoucnosti trhu.
Jak varují ekonomové z Delors Centre, Evropa by se mohla stát tím, čím je dnes Švýcarsko v hodinářství – symbolem kvality, ale ne masového trhu.
