Co je zdravější: jedna dlouhá procházka, nebo několik krátkých? Vědci mají odpověď
4. 11. 2025 – 14:57 | Magazín | Žanet Ka
Všichni mluví o deseti tisících krocích denně. Ale vědci varují- nestačí je jen „nasbírat“. Podstatné je, jak dlouho jdete bez přestávky. Jedna delší procházka může snížit riziko infarktu až o polovinu, ukazuje rozsáhlá studie.
Chůze je nejpřirozenější forma pohybu, jakou máme. Nestojí nic, přesto dokáže zásadně ovlivnit naše zdraví. Dlouho se věřilo, že stačí „nasbírat“ dostatek kroků během dne. Nová studie však ukazuje, že nezáleží jen na počtu, ale i na tom, jak dlouho jdete v kuse.
Podle vědců z Austrálie a Španělska, kteří výsledky zveřejnili v prestižním časopise Annals of Internal Medicine, přinášejí delší, souvislé procházky větší zdravotní přínos než stejné množství kroků rozložené do krátkých úseků. Jinými slovy- deset minut v kuse udělá pro vaše srdce víc než deset pětiminutových pochůzek během dne.
Když tělo potřebuje rytmus, ne přerušení
Tým vedený epidemiologem Borjou del Pozo Cruzem z Evropské univerzity v Madridu analyzoval data více než 33 tisíc dospělých ve věku 40 až 79 let. Nikdo z účastníků netrpěl kardiovaskulárním onemocněním ani rakovinou. Všichni chodili méně než 8 000 kroků denně, většina dokonce méně než 5 000.
Výsledek byl jednoznačný:
- Ti, kteří chodili nepřetržitě alespoň 10 až 15 minut denně, měli během osmi let pouze 4% riziko infarktu nebo mrtvice.
- Ti, kteří chodili jen po pěti minutách, měli riziko třikrát vyšší- 13 %.
Největší přínos se projevil u nejméně aktivních lidí, kteří dříve ušli jen kolem 5 000 kroků denně. U nich se riziko srdečně-cévních onemocnění snížilo na polovinu- z 15 % na 7 %, pokud začali chodit v delších úsecích.
„Pro ty nejméně aktivní může i přechod z krátkých pochůzek na jednu nebo dvě delší procházky denně znamenat velký rozdíl,“ uvedl spoluautor studie Matthew Ahmadi.
Nejen kroky, ale i souvislost
Autoři zdůrazňují, že jejich výzkum neprokazuje příčinnou souvislost, pouze statistickou korelaci- tedy vztah mezi délkou chůze a zdravím. Přesto výsledek potvrzuje i další studie: tělo potřebuje určitý časový interval, aby využilo všechny fyziologické výhody pohybu.
Kardiolog Robert Gerszten z bostonské nemocnice Beth Israel Deaconess, který se studie neúčastnil, k tomu pro New York Times dodává: „Tělo potřebuje delší období aktivity, aby plně využilo výhod, například zlepšené regulace srdeční frekvence nebo prokrvení svalů.“
Intenzita místo počítání kroků
A jak dlouho bychom měli chodit? Podle sportovního lékaře Josefa Niebauera z univerzitní nemocnice v Salcburku nejde jen o délku, ale i o intenzitu. „Minimem je 20 minut svižné chůze denně nebo 150 minut týdně pohybu střední intenzity, například rychlá chůze nebo jízda na kole rychlostí 16 až 20 km/h,“ připomíná. To odpovídá i doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO).
Co z toho plyne?
Nemusíte měřit každý krok. Stačí si denně najít jedno klidné, ale souvislé okno pohybu, třeba ranní cestu pěšky do práce nebo podvečerní okruh po parku. Deset až patnáct minut rytmické chůze, kdy dýcháte, pozorujete, soustředíte se, přináší víc, než celý den přecházení mezi židlí a ledničkou.
Nejlepší procházka je ta, kterou opravdu uděláte.
