Minulý týden se Temer zapsal do historie. Přestože dva brazilští prezidenti po pádu diktatury v roce 1985 byli v průběhu mandátu odvoláni a jeden se dočkal série žalob po konci funkčního období, právě Temer se stal první úřadující hlavou státu obviněnou z trestného činu.

Přesněji řečeno ze tří trestných činů: nejvyšší státní zástupce Rodrigo Janot se ho rozhodl zároveň stíhat za korupci, bránění výkonu spravedlnosti a zločinné spolčení. Brazilský prezident je mimo jiné podezřelý z přijetí úplatku ve výši tří a půl milionu korun od šéfa největšího světového masokombinátu JBS.

"Nikdo nemá morbidní potěšení z toho obžalovat úřadujícího prezidenta. Přál bych si, abych mohl jednat jinak," obhajoval nejvyšší státní zástupce Janot svoje rozhodnutí. "Ale důkazní materiál je příliš rozsáhlý a natolik přesvědčivý, že by jistě obstál v jakémkoli jiném soudním procesu."

Temer stejně jako v případě předchozích nařčení a podezření reagoval rozhodným odmítnutím. Stal se prý obětí štvavé kampaně odpůrců v čele s nejvyšším státním zástupcem Janotem, kteří touží po destabilizaci Brazílie.

"Chtějí paralyzovat tuto zemi, chtějí paralyzovat její vládu. Ale já neuteču ani před bitvami, ani před válkou, která je před námi," prohlásil mimo jiné prezident v emotivním projevu před novináři.

Ještě se může zachránit

Je evidentní, že veřejnost takové interpretaci nevěří. Podle posledního průzkumu respektované společnosti Datafolha má prezident důvěru pouhých sedmi procent voličů.

Proti jeho osobě se pravidelně protestuje. Jen v pátek se konala už druhá generální stávka za poslední tři měsíce, která paralyzovala dopravu v hlavním městě Brasília i v největších městech São Paulo a Rio de Janeiro. A pro odvolání nebo alespoň Temerovu vlastní rezignaci se vyslovila nejvlivnější média včetně zástupců konglomerátů Globo s tím, že jeho setrvání v úřadu ohrožuje ekonomiku a poškozuje Brazílii v zahraničí.

Důležitější pro bezprostřední přežití Temera ve funkci než veřejné mínění je ale názor poslanců Sněmovny reprezentantů. Formální obžaloba státním zastupitelstvím znamená, že právě oni budou rozhodovat o jeho vydání. Pro následné zahájení soudního procesu jsou potřeba dvě třetiny hlasů zákonodárců a zatím není jasné, jestli se je podaří v politicky roztříštěné a obviněními stíhané dolní komoře najít.

Prezidenta dosud úplně neopustily hlavní strany tvořící jeho vládu: jeho mateřská Strana brazilského demokratického hnutí (PMDB) a hlavní pravicová Brazilská sociálně demokratická strana (PSDB).

Vedení obou z nich se samo potýká s nekontrolovatelným množstvím korupčních skandálů, v PSDB například hrozí vězení všem třem diskutovaným kandidátům na prezidenta v příštích volbách. Navíc tvrdí, že nemohou dopustit další destabilizaci pomalu se zotavujícího brazilského hospodářství a trvají na ochotě prosadit alespoň část z reformního programu. V tomto ohledu se mohou spoléhat na podporu průmyslové a ekonomické lobby, jejíž zástupci prezidentovo odvolání odmítají.

Na vlásku

Na druhou stranu je třeba říct, že v prezidentské koalici se objevují závažné trhliny. Temera postupně opustilo hned několik menších stran a skupiny odpůrců se formují i přímo ve zmiňované PSDB a PMDB. Temerovo vydání čerstvě podpořil donedávna váhající bývalý prezident za PSDB Fernando Henrique Cardoso a vedení poslaneckého klubu signalizovalo, že dá svým členům možnost volně hlasovat.

V PMDB se proti vlastnímu spolustraníkovi prezidentovi postavil předseda Senátu Renan Calheiros, který dokonce zkritizoval impeachment původní prezidentky Dilmy Rousseffové a obvinil prezidenta z toho, že je ovládán bývalým a na patnáct let do vězení odsouzeným předsedou Sněmovny reprezentantů Eduardem Cunhou. Zběhnutí tak vlivného a zkušeného politika by se mohlo ukázat jako zásadní.

"Temer ještě nikdy nebyl tak zranitelný," říká Lúcio Flávio Rodrigues de Almeida, politolog z Papežské katolické univerzity São Paulo. "Jeho už tak nízká podpora padá, stávkuje se a díky tomu je pod velkým tlakem i ze strany vlastních spojenců. Jeho přežití visí na vlásku."

Brazilská média odhadují, že Temer má v tuto chvíli ve Sněmovně jistých pouze 44 až 45 hlasů ze 171 potřebných, možnost jeho vydání tedy není bezvýznamná. Navíc jelikož státní zastupitelství obvinilo prezidenta hned ze tří trestných činů, bude Sněmovna třikrát hlasovat - a k Temerově odstranění může stačit, když se najde dvoutřetinová podpora v jediném z nich.

Pak už by bylo projednání obvinění na jedenácti soudcích Nejvyššího soudu. Pokud by ho shledali za oprávněné, prezident by byl na 180 dní odstaven a na konci procesu případně definitivně zbaven mandátu v závislosti na rozsudku.

Prezidentský úřad by dočasně převzal předseda sněmovny a obě komory Kongresu by dostaly možnost vybrat hlavu státu pro zbytek mandátu do voleb v příštím roce. To je zatím pravděpodobnější možnost než konání veřejností preferovaných předčasných voleb; jejich vyhlášení by totiž muselo být schváleno ústavním dodatkem v Senátu.