Po Raífovi Badávím míří další mladý kritik saúdskoarabského režimu na popraviště. A tentokrát ho po useknutí hlavy čeká také posmrtný trest – ukřižování. Zatímco se ale svět rozčiluje nad saúdským barbarstvím, zároveň se dál podílí na existenci krutého režimu.   

"Nikdy se nevzdal a nikdy nezradil", říkali o něm. Legionář, odbojář, bojovník proti fašismu. V knize Pavla Taussiga 'Neznámí hrdinové' je jedna z kapitol věnovaná právě jemu. A o kom je řeč? O Jaroslavu Fraňkovi, legendárním "Rozvědčíkovi" od Berounky, kterého ve svých knihách zvěčnil spisovatel Ota Pavel.

Bezpečnost nadevše, složitá byrokracie Jihoafrické republiky ale trestá běžné rodiny. Osmiletému Britovi Rileyovi Fernandezovi zakázaly aerolinky nastoupit do letadla a odletět na Vánoce za prarodiči, protože necestoval s oběma rodiči.

Oblek, který měl na sobě Mao Ce-tung 1. října 1949 při oznámení založení Čínské lidové republiky, dlouhá desetiletí plnil funkci oficiálního společenského oděvu. Neforemný upnutý oblek se zapínáním na knoflíky a těsným límečkem u krku se zároveň stal symbolem touhy po ovládnutí světa. Až pronikl do světa módy…

Portugalsko má jeden z nejliberálnějších drogových zákonů na světě. Před více než 14 roky dekriminizovalo užívání a držení malých dávek všech drog – od marihuany přes LSD až po kokain a heroin. Radikální přístup slaví úspěchy. Snížil se počet nakažených HIV i úmrtí z předávkování.

Nikde neprofitují kosmetické značky a plastičtí chirurgové tolik jako v Asii. Touha po západním vzhledu vyhání Asiatům z kapes stamiliony dolarů, krémy na vybělení kůže kupují po tunách a plastické operace očních víček dostávají dívky od rodičům k narozeninám. Bohužel musí – globalizace přinesla vzhledovou diskriminaci pro ty, kteří neodpovídají západnímu modelu krásy. 

To, že díky výpravám Kryštofa Kolumba přišly do Evropy brambory a kukuřice, ví každý školák. Už méně se ale ví, že díky jeho druhé cestě se po celém světě během necelého půlstoletí rozšířila obliba pálivých chilli papriček. A to přesto, že je při svých cestách po koloniích nerozšířili Španělé, ale Portugalci.

Slabost pro tajemno a záhady zůstává zranitelným místem lidstva i v éře vědy a techniky, v níž žijeme. Jedno z nejzáhadnějších míst planety, Ďatlovův průsmyk na severním Uralu, přitahuje davy turistů a dobrodruhů jako magnet, přestože zdravý rozum říká, že by ho lidé měli spíš obcházet obloukem. A nic na tom nezmění ani další smrt na tamním úpatí Hory mrtvých…