Hora mrtvých a mrazivá záhada vražedného průsmyku

MAGAZÍN - Magazín autor: Dalibor Olšanský

Slabost pro tajemno a záhady zůstává zranitelným místem lidstva i v éře vědy a techniky, v níž žijeme. Jedno z nejzáhadnějších míst planety, Ďatlovův průsmyk na severním Uralu, přitahuje davy turistů a dobrodruhů jako magnet, přestože zdravý rozum říká, že by ho lidé měli spíš obcházet obloukem. A nic na tom nezmění ani další smrt na tamním úpatí Hory mrtvých…

Stan, že kterého prchli do mrazu členové Ďatlovovy výpravy

Stan, že kterého prchli do mrazu členové Ďatlovovy výpravy , zdroj: Archiv

Ještě před pár lety vedl Oleg Borodin naprosto normální život. Žil v Čeljabinsku, chodil do práce, živil se jako elektrikář (nebo automechanik, informace se různí), měl manželku a syna a dařilo se mu dobře. Jenže pak z ničeho nic začal podnikat výlety do přírody. Nejdřív na jeden, dva dny. Pak odešel úplně.

Jeho žena tvrdí, že se dal k sektě, jejíž členové volají po návratu k přírodě. Oleg se manželku pokoušel naverbovat, ale neúspěšně. Když odešel od rodiny, toulal se všude možně, zavítal i do Kazachstánu, kde se narodil. K drsnému severním Uralu ho to ale zřejmě táhlo nejvíc, a tak se tam před několika lety usídlil.

O samotě a tak blízko přírodě, jak to jen jde, se cítil nejlépe, jak vypovídají turisté, kteří se s ním setkali. Od nich také dostal přezdívku 'poustevník Oleg', místní obyvatelé – Mansijové – mu prý říkávali Lidojed, zřejmě jako vtip. Oleg se živil velmi skromně, kroupami a prakticky jen rostlinnou stravou.

Poustevník Oleg Popel 'poustevníka Olega' (vpravo) chce rodina rozprášit u srubu poblíž Ďatlovova průsmyku, zdroj: KP.ru

Zhruba před rokem se rozhodl, že si daleko od civilizace postaví vlastní domek. Zatím si musel vystačit se sruby, které v horách složí jako útočiště pro turisty. V jednom takovém, právě v blízkosti Hory mrtvých, na přelomu roku našla skupina turistů jeho bezvládné tělo.

Musel to být děsivý okamžik. Mansijové nepojmenovali horu tak, jak ji pojmenovali, nadarmo. A průsmyk zase nosí jméno vůdce studentské výpravy, která více než před půl stoletím zemřela na úpatí hory za záhadných okolností.

Tragické konce Ďatlovovy výpravy zůstávají i po více než 50 letech neobjasněny. A právě záhadná smrt mladých turistů přitahuje k hoře další a další výpravy, ať už jde o zkušené horaly nebo amatéry, kteří se tam nechávají za relativně přístupné ceny vozit na sněžných skútrech.

Neodrazuje je ani děsivé tajemství, které hora ukrývá, ani čistě pragmatická stránka – v zimě tam dosahují teploty i mínus padesáti a pochod k průsmyku vyžaduje fyzickou i psychickou přípravu a zkušenosti. Zemřít po cestě k Hoře mrtvých lze během několika mála hodin, jak varují horalové a průvodci.

Oleg se tam vydal na sklonku roku v době, kdy teploty klesly pod mínus dvacet. Záchranáři později konstatovali, že byl vyhublý a zřejmě natolik vysílený, že už nedokázal absolvovat přes kilometr dlouhou výpravu za dřevem, aby si mohl zatopit. Postavil si ve srubu stan a schoulený čekal na smrt. Její příčinu ještě musí potvrdit pitva, nikdo ale příliš nepochybuje, že nejspíš umrzl.

Když se objevily první zprávy o mrtvole nalezené v Ďatlovově průsmyku, ruské noviny zaplavily senzační zprávy o hoře, která zase zabíjela. Zase se vynořily četné teorie, co se stálo výpravě studentů před půl stoletím – od mimozemšťanů a sněžného muže po testování tajných zbraní, můžete si vybrat. Před několika lety mimochodem vyšel celkem nepovedený snímek 'Záhada Hory mrtvých' z americko-britsko-ruské koprodukce, ve kterém nechybí konspirace i mutanti.

Faktem je, že smrt devíti studentů nebyla dodnes plnohodnotně vysvětlená. Jen jedno je jasné – chvíle, kdy utekli ze stanu do mrazů hluboko pod nulou, musela být silně vypjatá. Neexistuje však jediná teorie, která by nezůstala bez otazníků.

untitled (1 of 1) Mapka s těly Ďatlovovy výpravy tak, jak byla nalezena, zdroj: Archiv

Více snímků včetně fotografií pořízených přímo Ďatlovovou výpravou najdete ZDE.

Pokud skupinu zavraždili místní Mansijové, jak to, že stan byl proříznut zevnitř? V jeho okolí se navíc nenašly žádné cizí stopy. A co podivná zranění na tělech některých členů výpravy? Nebo radiace zaznamenaná na několika kusech oblečení?

Záhada Hory mrtvých (mansijsky Cholat-Sachyl, tedy přesněji Mrtvá hora, kvůli tragédii se studentskou výpravou se ale vžil překlad Hora mrtvých) dál děsí a přitahuje zároveň. Lidé zaslepení jejím magickým hávem se znovu a znovu vydávají vstříc tamním smrtonosným podmínkám, aniž by si uvědomovali, čemu kráčejí vstříc. Jako by to bylo místo, kde můžete stanout na samém okraji života, na prahu smrti, a vrátit se zpátky. Jenže smrt většinou bývá až příliš pragmatická a štěstí opravdu přeje připraveným.

A tak spíš než s nadpozemskými silami vás v Ďatlovově průsmyku čeká souboj s tím nejdrsnějším  soupeřem vůbec – s nelítostivou přírodou. Souboj, který podivný poustevník prohrál tak, jako řada dalších. Aniž by se za tím skrývala jakákoli záhada. 

Tagy: Rusko zahraničí zajímavosti a kuriozity Ďatlovův průsmyk

Zdroje: Vlastní