V polovině 14. století v Evropě řádila epidemie dýmějového moru známá jako černá smrt. Navzdory vysoké úmrtnosti, která ji provázela, však po několika letech ustoupila. Teorie o tom, proč se tak stalo, jsou různé. Seznamte se s těmi, o kterých se hovoří nejčastěji.

Byla to patrně největší sériová vražedkyně dějin. Od narození ženy, které se říkalo 'královna jedů', letos uplyne 400 let.

Důsledkem erupce vulkánu byla neúroda, všeobecná bída, sociální nepokoje a mocenské boje, které smetly Římskou republiku a vedly k diktatuře Římské říše. 

Mary Shelleyovou proslavil Frankenstein, na román by však vydal i její život. Byl turbulentní a mnohdy velmi smutný. Zároveň se však Shelleyové na ženu její doby dostalo velmi dobrého vzdělání a svým dílem vstoupila do dějin literatury. Frankeinsten se stal klasikou hororu i rané science fiction. Slavná Angličanka zemřela před 170 lety.

Zažitý módní genderový stereotyp, kdy je růžová pro holčičky a modrá pro chlapečky, není nic, co by tu platilo odjakživa. Před 107 lety vyšel článek, který potvrzuje, že to dokonce bývalo obráceně.

Dlouhé, až čtrnáctihodinové pracovní směny a vysoká úrazovost za mizerné peníze. Podmínky v amerických továrnách v polovině 19. století byly všechno, jen ne vstřícné. Marné požadavky pracovníků na osmihodinovou pracovní dobu vedly 1. května 1886 ke generální stávce, která o tři dny později skončila masakrem.

Kdyby obyčejný člověk spáchal jen setinu toho, co ministerský předseda, dávno by na něj dopadla ruka zákona. Premiér se zákonům jen vysmívá, a proto nezbývá, než jej odstranit.

Dostat kurděje uprostřed Antarktidy před sto lety znamenalo jistou smrt. Naštěstí měl norský výzkumník Roald Amundsen v posádce lékaře, který mu prozradil tajný trik Inuitů - pojídání syrového masa. Amundsen tak dobyl jižní pól i díky konzumaci syrových tučňáků a lachtanů, které posádka lovila na hudbu.