Dnes je sobota 19. června 2021., Svátek má Leoš
Počasí dnes 15°C Skoro jasno

Zbavit se ministerského předsedy viděl atentátník jako jediné řešení

Zbavit se ministerského předsedy viděl atentátník jako jediné řešení
Atentát na Otto von Bismarcka | zdroj: Profimedia

Kdyby obyčejný člověk spáchal jen setinu toho, co ministerský předseda, dávno by na něj dopadla ruka zákona. Premiér se zákonům jen vysmívá, a proto nezbývá, než jej odstranit.

Tak nějak to stojí v dopise, který po sobě před 155 lety zanechal Ferdinand Cohen-Blind - student, který spáchal neúspěšný atentát na tehdejšího pruského ministerského předsedu a pozdějšího „železného kancléře“ Otto von Bismarcka (1815-1898).

Po páté hodině odpoledne 7. května 1866 opustil 51letý Bismarck berlínský palác pruského krále Viléma I. a pěšky se vracel domů známou ulicí Unter den Linden. Tady už na něj u ruské ambasády čekal 22letý Cohen-Blind a dvakrát na něj zezadu vystřelil z revolveru. Bismarck se otočil a mladík na něj vypálil potřetí – a opět minul. Mohutný a silný Bismarck na atentátníka skočil, chytil ho pod krkem a za pravou ruku. Student rychle přehodil zbraň do levé ruky a ještě dvakrát stihl vystřelit.

Bismarck měl obrovské štěstí. Protože byl krátce po nemoci, měl na sobě obzvlášť tlustý kabát. Silná látka obě zblízka vypálené kulky zbrzdila, načež se na útočníka vrhli kolemjdoucí a vojáci, kteří tudy náhodou procházeli. Útok nakonec odneslo pouze Bismarckovo oblečení, sám ministerský předseda vyvázl jen s několika modřinami a škrábanci. Jako by se nechumelilo, pokračoval pěšky do své kanceláře ve Wilhelmstrasse.

Neúspěšný atentátník zvolil dobrovolnou smrt

Ferdinand Cohen-Blind (1844-1866) byl zadržen a vyslechnut. Přiznal se, že přijel do Berlína jen proto, aby zabil Bismarcka. Kapesním nožem schovaným ve vestě si ještě téhož večera na policejním ředitelství v nestřeženém okamžiku prořízl krční tepnu a krátce po čtvrté hodině ráno 8. května zemřel. Útočná zbraň, šestiranný bubínkový revolver Lefaucheux, je dnes vystavena v Bismarckově muzeu ve Friedrichsruhu.

„Jediným řešením současné zapeklité situace v Německu je odstranění Bismarcka,“ napsal atentátník před svým činem v dopise na vysvětlenou přítelkyni Mathildě Weberové z Tübingenu. „Kdyby se obyčejný člověk dopustil jen setiny toho, čím se provinil Bismarck, dávno už by na něj dopadla ruka zákona. Ale na vysoce postaveného Bismarcka jsou zákony krátké - a nerespektuje je.“

Ferdinand Cohen-Blind se narodil 25. března 1844 židovským rodičům Jacobu Abrahamu Cohenovi a jeho druhé ženě Friederike. Po otcově smrti byl vychováván matčiným druhým manželem Karlem Blindem, aktivistou revolučního hnutí v Heidelbergu. Po potlačení bádenského povstání v roce 1849 (kdy se Bádensko nakrátko stalo republikou) musela rodina uprchnout a domov našla v roce 1852 v Londýně. Dětství v exilu formovalo Ferdinanda do té míry, že odmítal monarchistické systémy německých států a stejně jako jeho nevlastní otec byl zastáncem demokracie.

Ferdinand byl pacifista a domníval se, že zlikvidování Bismarcka je jediná možnost, jak zabránit hrozící bratrovražedné válce mezi Pruskem a Rakouskem. Ta nakonec vypukla měsíc po nezdařeném atentátu. Vítězství Pruska vedlo ke vzniku Rakouska-Uherska a bylo zásadním krokem ke sjednocení Německa. Těžko říct, jak by to všechno bývalo dopadlo, kdyby mladík lépe střílel…

Zdroje:
Vlastní, Die Welt