Dnes je pondělí 27. září 2021., Svátek má Jonáš
Počasí dnes 20°C Dešťové přeháňky

Žena, která stvořila klasiku hororu a zažila spoustu smutku

Žena, která stvořila klasiku hororu a zažila spoustu smutku
Mary Shelleyová | zdroj: Profimedia

Mary Shelleyovou proslavil Frankenstein, na román by však vydal i její život. Byl turbulentní a mnohdy velmi smutný. Zároveň se však Shelleyové na ženu její doby dostalo velmi dobrého vzdělání a svým dílem vstoupila do dějin literatury. Frankeinsten se stal klasikou hororu i rané science fiction. Slavná Angličanka zemřela před 170 lety.

Pozoruhodnými a neotřelými osobnostmi byli i její rodiče. Mary se totiž 30. srpna 1797 narodila do rodiny filozofa, spisovatele a novináře Williama Godwina a filozofky, spisovatelky a bojovnice za ženská práva Mary Wollstonecraftové. Svou matku ale nikdy nepoznala. Mary Wollstonecraftová zemřela pouhých 11 dnů po porodu na horečku omladnic - bakteriální infekci, která ohrožovala novopečené matky ještě ve 20. století.

Godwin se staral jak o Mary, tak i o její starší polorodou sestru Frances. Tu měla Wollstonecraftová za svobodna ze vztahu s americkým obchodníkem Gilbertem Imlayem.

Maryino dětství prý bylo šťastné. Otec jí dopřál nadstandardní, byť neformální vzdělání. Měla učitele, guvernantku i přístup k bohaté knihovně. Ovlivnili ji i intelektuálové a umělci, kteří Godwina navštěvovali. Ve svých 15 letech byla Mary, slovy svého otce, odvážná, bystrá a prahla po znalostech. Podnikatel také zastával filozofii anarchismu a své názory promítal i do výchovy dětí.

Jejich život měl však i stinné stránky. Jednak se Godwin v roce 1801 znovu oženil, zřejmě ve snaze pořídit dcerkám matku. Zhruba o 12 let mladší Mary Jane Clairmontová byla vzdělaná a Godwin ji měl zřejmě velmi rád, Mary ji ale nesnášela. Možná proto, že Clairmontová údajně upřednostňovala své vlastní děti, dceru Claire a syna Charlese, před holčičkami Wollstonecraftové. Na rodinu doléhaly i dluhy. Godwinovi vedli nakladatelství, které dobře nevynášelo, a staré dluhy záplatovali novými půjčkami.

Vztah, kterému nebylo přáno

V roce 1814 se Mary poprvé setkala s láskou svého života. Básník Percy Bysshe Shelley pocházel z aristokratické rodiny, ale byl příznivcem Godwinova světonázoru. Původně měl také pomoci Godwinovi s dluhy, k čemuž ale nakonec nedošlo - zřejmě proto, že Shelleyho přístup k rodinným financím byl omezený. Godwina to naštvalo.

Zároveň začal tajný vztah Percyho a Mary. Mary v té době bylo 16 let, Percymu 21 a randili spolu prý na hřbitově. Jenže tu bylo několik závažných potíží. Jednak Godwinova nastalá averze vůči Shelleymu. Godwin se, když to prasklo, prý snažil jejich vztah zmařit. A další problém? Shelley byl ženatý muž.

A tak milenci koncem července 1814 tajně odjeli do Francie. Vzali s sebou Maryinu nevlastní sestru Claire. V Anglii naopak zůstala Fanny a také Shelleyho, podruhé těhotná, manželka Harriet.

Trio cestovalo z Calais přes Paříž do Švýcarska, kde však už zápasili s nedostatkem peněz, takže v půli září byli zpátky v Anglii. Neměli prostředky, Mary navíc během léta otěhotněla. Rodina jim odmítla pomoci. Milenci žili v Londýně, Shelleyho žena Harriet koncem roku 1814 porodila syna, dcerka Mary a Percyho však přišla v únoru 1815 na svět předčasně a nepřežila. Mary upadla do depresí, trápily ji halucinace, ale nakonec se zotavila. Finanční situaci páru také vylepšilo dědictví po Shelleyho dědečkovi.

Léto, kdy se zrodilo monstrum

V lednu 1816 Mary porodila syna Williama. Na jaře pak s Shelleym odjeli opět do Švýcarska, kde strávili deštivé léto ve vile nedaleko Ženevského jezera. Mezi jejich společníky patřil i básník George Gordon Byron. A právě ten během jednoho z nevlídných dní, kdy seděli v domě u ohně a četli si německé duchařské příběhy, ostatní vyzval, aby vymysleli a napsali své vlastní strašidelné povídky.

Mary se zpočátku nedařilo kápnout na nosný nápad, nakonec však rozvinula představu oživeného těla. Začala psát, její druh ji prý povzbuzoval a z původně zamýšlené krátké povídky se v řádech měsíců stal její první a nejslavnější román - Frankenstein. Příběh vědce Viktora Frankensteina, který stvořil bytost – monstrum, vyšel anonymně v roce 1818. Kniha kombinující romantismus a gotický román se nakonec stala jednou z klasik hororového žánru i rané science fiction a ve 20. století byla mnohokrát zfilmována.

Mary, Percy a Claire, která byla s Byronem těhotná, se do Anglie vrátili v září téhož roku a přestěhovali se do Bathu. Zkraje podzimu také dostali několik nešťastných dopisů od Maryiny sestry Fanny. V říjnu se Fanny otrávila, v prosinci pak našli utopenou Percyho ženu.

Shelley měl potíže s tím, aby mu byly svěřeny do péče děti, které měl s Harriet. Svou image chtěl vylepšit rychlým sňatkem. S Mary, která byla v té době potřetí těhotná, se vzali na sklonku roku 1816, Shelley však stejně děti nezískal. Na sklonku léta 1817 Mary porodila dceru Claru. V březnu následujícího roku, dva měsíce po vydání Frankensteina, však už Shelleyovi odjeli do Itálie. Shelleymu hrozilo vězení pro dlužníky. I tentokrát je doprovázela Claire a její dcerka.

Těžké ztráty v Itálii

Rodina zřejmě neměla ponětí, kdy se bude moci vrátit. A Percy a Mary už vůbec netušili, že se nevrátí pohromadě. V Itálii nejdříve nechali u Byrona jeho a Claiřinu dceru. Básník, žijící v Benátkách, souhlasil, že se postará o její výchovu. Později se stěhovali z místa na místo, psali, poznávali Itálii, družili se s místními.

S jejich pobytem v Neapoli je spojena tajemná aféra, kdy byl Percy Shelley zapsán jako otec holčičky Eleny Adelaide. Dodnes není jasné, kdo byla její matka - jen to, že o Mary se nejednalo. Podle jedné z teorií byla malá Elena Shelleyho nemanželské dítě se služebnou, Claire nebo nějakou jinou ženou. Další uvádí, že mohl Shelley adoptovat nalezenkyni, a podle některých domněnek mohla být matkou Claire, ovšem otcem úplně někdo jiný. Malá Elena nakonec putovala do adoptivní rodiny a zemřela v Neapoli ještě před druhým rokem života.

Také Shelleyovým v Itálii zemřely obě děti. Neštěstí uvrhla Mary znovu do depresí a pomáhalo jí prý jen psaní. Navzdory tragédiím tak bylo italské období pro oba partnery paradoxně velmi tvůrčí. Mary napsala dva romány, byť Matilda vyšla až po její smrti, a s mužem také spolupracovala na divadelních hrách.

Její psychický stav se zlepšil až poté, když v listopadu 1819 přišel na svět syn Percy Florence. Ten se jako jediný dožil nejen dospělosti, ale i stáří, zemřel v 70 letech. Na jaře 1822 se pak manželé přestěhovali nedaleko vesnice San Terenzo v Ligurii a nastala další série špatných zpráv.

Nejdříve se Shelleyovi a Claire dozvěděli, že na tyfus zemřela její a Byronova dcera Allegra. V půlce června pak Mary potratila, což ji málem zabilo. Vztah mezi manželi procházel krizí a všechno špatné pak završila Shelleyho cesta do toskánského Livorna, kde se setkal s Byronem. Domů už se nevrátil. Na zpáteční cestě se jeho loď v bouři potopila. Shelley a další dva členové posádky 8. července zahynuli. Shelleymu zbýval necelý měsíc do 30. narozenin.

Žila pro psaní a pro syna

Mary žila v Itálii ještě rok, do Anglie odjela v červenci 1823. Rozhodla se žít pro svého syna a psaní, ale bojovala s finančními potížemi. Odmítla, aby se Shelleyův otec stal opatrovníkem malého Percyho, čímž zpočátku podmiňoval pomoc své snaše a vnukovi. Nakonec jim však přece jen posílal - byť nevelký - příspěvek. V roce 1826 se také Percy stal formálně dědicem majetku Shelleyových, neboť jeho polorodý bratr Charles zemřel.

Pracovně se Mary věnovala svým vlastním věcem i dílu zesnulého manžela, pomáhala také ženám na okraji společnosti. Především se však soustředila na syna. Percy vystudoval Cambridge, zaujala ho práva a vůbec prý nepodědil umělecké ambice a zájmy svých rodičů. K matce však měl velice blízko a po studiích se k ní vrátil. Společně cestovali a po smrti Percyho dědečka, který se dožil 90 let, také dědili, což jim přineslo finanční nezávislost.

V roce 1848 se Percy, prý šťastně, oženil, a Mary se svou snachou Jane dobře vycházela. Zároveň už jí však zbývalo jen málo let života. Od sklonku 30. let trpěla spisovatelka bolestmi hlavy a i pohybovými potížemi, což jí občas znemožňovalo i psát.

Zemřela 1. února 1851, patrně kvůli nádoru na mozku. Chtěla být pohřbena se svými rodiči. Synovi a snaše se však hřbitov v St. Pancras v Londýně nelíbil, Mary tedy pohřbili při kostele svatého Petra v Bournemouth v hrabství Dorset a těla jejích rodičů nechali exhumovat a pohřbít společně s ní.

Zbývá dodat, že Mary Shelleyová napsala pravděpodobně první postapokalyptickou knihu - konkrétně novelu Poslední člověk, vydanou v roce 1826. Před třemi lety o jejím životě vznikl také film. Spisovatelku ve filmu nazvaném Mary Shelleyová si zahrála americká herečka Elle Fanningová.

Zdroje:
Vlastní