Nejdelší ponor pod vodu, nejrychlejší složení Rubikovy kostky nebo třeba nejdelší vlasy. Jsou rekordy, které jen tak nepokoříte. Guinnessova kniha je ale plná různých bizarních rekordů, pro jejichž překonání v podstatě nic extra umět nemusíte. Stačí si vybrat. Teď je ideální čas nejen na vymyšlení disciplíny, ale i na trénink.

Víte, kdo ovládá svět? Není to ani americký prezident ani nějaký jiný politik, kterého denně vídáte na obrazovkách. Skutečnost je mnohem barvitější, alespoň podle magazínu Cracked, který za hlavního hybatele světa označil jedenáctku soudců v NSA, mexického miliardáře a majitele téměř veškerého porna na světě.

Pořádné vášnivé líbání je dnes neodmyslitelné od jakéhokoli velkého milostného příběhu. A zatímco dobrý polibek dokáže leckdy odstartovat celoživotní partnerství, ten špatný může rychle zhatit veškeré šance na nový vztah.

Skoro se tomu nechce věřit, ale je to tak: Největší řeku na světě nepřetíná ani jeden jediný most.

Je elegantní, sladká, nemusí se škrábat a má ideální velikost. Baby karotka se stala koncem 80. let hitem a stále jí patří čestné místo v nejedné restauraci. Ne každý ale ví, že nejde o speciální odrůdu, ale vyfrézované kousky z mrkví, které nejsou dostatečně hezké, aby skončily v běžném prodeji. 

Vyhlídkovou plošinu na hlavním stěžni Titaniku už si dávno rozebralo moře, ikonické zábradlí na přídi ji bude následovat každou chvíli. Oceán, hlubokomořské proudy a bakterie denně „sní“ stovky kilogramů železa. Stav rozpadu legendární zaoceánské lodi se chystá zkontrolovat nová expedice.

Je tak automatickou součástí našeho života, že si bez něj návštěvu toalety umíme představit jen stěží. Toaletní papír je však vcelku novinkou. Neznamená to, že lidé předtím nepoužívali nic. Ve starověkém Řecku a Římu měli systém toalet natolik "vymakaný", že samozřejmě neopominuli ani tak důležitou skutečnost jako následnou hygienu.

Pějí se na ni ódy po celém světě, před jejím portrétem se tísní davy lidí, kteří ji chtějí vidět na vlastní oči. Když se však na pár vyhrazených minut před Monu Lisu postaví, nastává zpravidla podobné zklamání jako při pohledu na bruselského čůrajícího chlapečka. Proč je zrovna toto dílo Leonarda da Vinciho tak přeceňované?