Monopol na porno

Víte, jaké téma neuslyšíte v americké prezidentské kampani? Nikdo nemluví o tom, že by zakázal porno, pokud tedy netouží zažít nejdrtivější porážku v historii. Dokonce ani Hillary Clintonová, která jinak ráda staví na feminismu. 

Že weby věnované lechtivější zábavě patří mezi nejsledovanější webové stránky, vůbec nikoho nepřekvapí. Zato informace, že téměř všechny tyto servery mají jediného vlastníka, by leckoho překvapit mohla. 

Společnost MindGEEK vládne pornu už několik let, i tomu ilegálnímu. Patří jí proslulé domény jako YouPorn, PornHub, Xtube, Redtube nebo Extremetube, které nabízejí pirátsky stahované porno.

Jakto, že MindGEEK ještě nepotkal osud Napsteru či Pirate Bay, které také založily svoje bohatství na distribuci autorskými právy chráněného materiálu? Jednoduše. Prostě vlastní i společnosti, které tyto filmy vyrábějí. Takže jim přitékají na účet peníze z prodeje pornofilmů, a pak ještě i z jejich stahování. Dokonalá dvojí penetrace zisku.

A proč nejsou oblíbeným terčem útoků ze strany pro úřadů, nebo strážců morálky? Protože je to prostě porno. Nikdo proti němu nepůjde. Ani kandidát na prezidenta.

Mocnější než prezident 

O tom, že v americkém Pentagonu se vymýšlejí tajné operace ovlivňující běh světa, pochybuje málokdo. Není náhoda, že se pětiúhelníková budova stala jedním z cílů teroristů z 11. září. Kdo je ale osoba, která po 40 let měla řídila americkou špionáž ve světě?

Andrew Marshall je člověk, kterého téměř dokonale vystihuje jeho přezdívka 'mistr Yoda'. Nejen kvůli fyzické podobě. Podobně jako vůdce rytířů Jedi ve Hvězdných válkách využíval Marshall zcela podle svého americké špiony po celém světě.

Jeho oficiální pozicí byl post ředitele úřadu s názvem Office Of Net Assessment. Tohle oddělení v Pentagonu nemá na starosti nic menšího než bezpečnost USA před vnějšími hrozbami. V praxi to znamená monitorování situace ve světě, její předvídání a občas také doporučení nějakého vhodného místa k vybombardování.

O přísně tajných operacích rozhodoval Marshall od roku 1973. A v minulosti několikrát prokázal, že pracovat se získanými informacemi umí více než dokonale. Přesně předpověděl zhroucení sovětského režimu, nebo ekonomický boom Číny.

Marshall, který v úřadě skončil letos v lednu, si vždy chránil své soukromí. Nikdy veřejně nevystupoval a jeho zprávy jsou tajnější než složení Coca-coly.

Bývalí prezidenti Ronald Reagan a George W. Bush o něm prohlásili, že byl tím nejpovolanějším člověkem pro bezpečnost země. A tak si můžeme být více než jistí, že Marshall dělal svou práci zatraceně dobře.

Majitel celého Mexika

Znáte Slima? Carlos Slim Helú je mexická verze Warrena Buffeta, která pravidelně rok co rok soupeří s Billem Gatesem o pozici nejbohatšího člověka na světě. Jenže na rozdíl od vynálezce Windows se Slimovi daří být tajemnějším než agent CIA.

Zní to skoro jako naplnění amerického snu, jenom z Mexika. Muž, který v šedesátých letech založil svoje podnikání jednoduše na tom, že skupoval společnosti těsně před krachem, aby je s úspěchem za pár let prodal za miliónové částky.

A dnes mu patří každý úplně kousek průmyslu v Mexiku. Ať už místní telefonují, obědvají, kouří, nebo splácí hypotéku, můžou si být jistí, že platí Slimovi. Nikdo ze 122 milionů obyvatel středoamerického státu nemá před ním úkrytu. A to natolik, že se Mexiku přezdívá 'Slimandie'.

Jeho chuť bohatnout se neomezuje jen na Mexiko, ale s radostí expanduje do sousedního USA.

Jistě, mexický magnát je bez ustání obviňován z budování monopolu a užívání protiprávních praktik. Ale zaplacení soudem nařízené pokuty ve výši 40 milionů dolarů (992 milionů korun) možná ani nezaznamenal.

Člověk, který nenápadně žije ve skromném domě, nepořádá opulentní večírky, neprezentuje se v médiích jako filantropický zachránce lidstva, tak potichu ovládá celé Mexiko způsobem, o kterém se neodvážil snít v nejdivočejších představách ani sám Rockefeller.

Jedenáctka soudců řídí národní bezpečnostní agenturu

Pokud vám na příběhu Kafkova hrdiny Josefa K. přišlo nejabsurdnější, že se za celou dobu procesu, který skončil jeho popravou, nedozvěděl o tom, kdo a proč ho obžaloval a soudí, tak raději nečtěte dál. "Neviditelný soud", který se nemusí nikomu zodpovídat, totiž existuje nejen v literárním světě.

Americká národní bezpečnostní agentura (NSA) je považována za jeden z nejmocnějších orgánů na světě. Její hlavní činností je sběr informací. A ne jen tak ledajakých. Ideálním zdrojem jdou zprávy zahraničních rozvědek.

Samotné fungování NSA je sice z právního hlediska v přímém rozporu s americkou ústavou, ale po událostech z 11. září a schválení vlasteneckého zákona 'Patriot act' jim do cesty nikdo neklade už vůbec žádná omezení.

Pravomoci NSA přesahují všechny běžné zákony. Agentura může pořídit jakýkoli odposlech, třeba i náhodou, a použít ho jako pravomocný důkaz. Stejně tak může zaznamenávat rozhovory obviněných se svým právníkem a vytáhnout je u soudu. Připomíná to situaci, kdy by si policie vytvořila příkaz k domovní prohlídce až u vás doma na vašem počítači, vytiskli ho z vaší tiskárny a vy byste byli nahraní.

Jediný, kdo rozhoduje o povolení činností této mocné organizace, je Dohlížecí soud pro zahraniční zpravodajství (FISC). Tvoří ho 11 soudců, kteří mají na starost schvalování žádostí agentury o provedení nějaké činnosti.

Problémem je, že například mezi roky 1979 až 2012 z celkového počtu 34 tisíc žádostí zamítli soudci pouhopouhých 11. Sami soudci se za svá rozhodnutí vůbec nikomu nezodpovídají. Pro jistotu ani neexistují žádné záznamy o jejich činnosti.

Při srovnání s realitou tak nakonec Kafkův román působí jako ideální čtení před spaním.