Reuters připomíná, že vztahy mezi Ruskem a Německem, které bývalo největším odběratelem ruského plynu, byly zpřetrhány po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Německé ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že Berlín svého velvyslance v Moskvě Alexandera Lambsdorffa na týden povolal ke konzultacím zpět do Berlína v souvislosti s kybernetickými útoky na vládní SPD a německé firmy.

Mluvčí německého ministerstva zahraničí uvedla, že jde o obvyklý postup. "Tuto událost bere spolková vláda velmi vážně jakožto počínání (zaměřené) proti naší svobodomyslné demokracii a také proti institucím, na nichž spočívá," řekla podle DPA mluvčí.

V poslední době byly zveřejněny informace o dřívějších kybernetických útocích na SPD a německé firmy z odvětví logistiky, zbrojního průmyslu, letectví nebo informačních technologií. Německá vláda z nich obvinila ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU.

Podle německých úřadů konkrétně skupina APT28 zneužila dříve neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Podobné kybernetické útoky zasáhly i Českou republiku, Litvu, Polsko Slovensko a Švédsko.

Svého zástupce na Putinově inauguraci nebude mít ani Česká republika. O víkendu to uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský.

The Kyiv Independent píše, že inauguraci hodlají bojkotovat například také Británie a Estonsko. "Estonsko nemůže legitimizovat diplomatické vztahy s agresorským státem a rozhodli jsme se neúčastnit Putinovy inaugurační slavnosti," cituje server mluvčího estonského ministerstva zahraničí. Spojené státy se zatím nevyjádřily, ale diplomatické zdroje Reuters uvedly, že účast amerického zástupce na inauguraci je nepravděpodobná.

Naopak Francii na slavnostním uvedení do úřadu bude reprezentovat velvyslanec, sdělil agentuře Reuters francouzský diplomatický zdroj. Ten zároveň zdůraznil, že Francie vzala v potaz výsledky prezidentských voleb v Rusku z 18. března, přičemž rázně odsoudila represivní kontext, v němž se konaly. Ukrajinské ministerstvo zahraničí dnes vyzvalo partnery, aby Putina neuznávaly jako legitimního prezidenta.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes mezitím oznámilo, že právě francouzského velvyslance v Rusku si předvolalo. Důvodem jsou podle něj "stále bojovnější prohlášení francouzských úřadů", která naznačují rostoucí zapojení Paříže do konfliktu na Ukrajině.

Předvolání se podle ruského ministerstva dočkal i britský velvyslanec v Moskvě Nigel Casey. Británie dnes ovšem uvedla, že její velvyslanec předvolán nebyl, ale že se s představiteli ruské diplomacie setkal na jednání.

Moskva předtím vyjádřila silný protest proti vyjádření britského ministra zahraničí Davida Camerona, který minulý týden prohlásil, že Londýn nemá námitky, pokud Ukrajina jím dodané zbraně zacílí na ruské území, což mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil za přímou eskalaci konfliktu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron zase opakovaně hovoří o případném vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu, která se už více než dva roky brání ruské invazi, názor v rámci Severoatlantické aliance na takový krok ovšem není jednotný.

Rusko považuje vyjádření šéfa britské diplomacie za důkaz vážné eskalace, uvedlo dnes ruské ministerstvo zahraničí. Cameronovy výroky jsou údajně uznáním, že Británie je nyní de facto součástí konfliktu. Ministerstvo varovalo, že britská vojenská zařízení by se mohla stát cílem reakce na útoky na ruském území, a to jak na Ukrajině, tak i mimo ni.