Křísila mrtvé a slepým vracela zrak. Zdislava, světice s erbem lvice

MAGAZÍN - Magazín autor: Helena Kalendová

V erbu lvice. Tak zní název knihy i filmu o životě svaté paní Zdislavy, která v devadesátých letech minulého století rozšířila nevelký počet řad českých patronů. V krajině severních Čech jsou stopy jejího působení patrné dodnes. A není jich zrovna málo. 

Chrám v Jablonném v Podještědí

Chrám v Jablonném v Podještědí,zdroj: Helena Kalendová

Proč „v erbu lvice“? Zdislavin manžel Havel užíval totiž přídomku „z Lemberka“ neboli Löwenberka, jak zní původní a objasňující název hradního sídla. Mocný rozrod Markvarticů, z něhož pocházel, měl v erbu právě lva, potažmo lvici.

Pan Havel, zakladatel Löwenberka, městečka Jablonného a zároveň celého rodu pánů z Lemberka, patřil k předním velmožům u dvora krále Václava I. A jako jeden z nemnohých za ním stál věrně i v době vzpoury králevice Přemysla.

Z boje syna proti otci nakonec vítězně vyšel „starší král“, a to především díky Havlovi z Lemberka, Boreši z Rýzmburka a Ojíři z Friedberka, třem věrným šlechticům. Za své služby získal Havel rozsáhlé majetky v severních Čechách. A právě na Lemberk, budoucí rodový hrad, si z Moravy přivezl svou mladou ženu.

Zbožná matka, zbožná dcera

Zdislava byla dcerou významného moravského šlechtice Přibyslava z Křižanova, královského purkrabího hradu Veveří a brněnského kastelána.

Její matka s neobvyklým jménem Sibyla, pocházející snad z jihoitalského Sicilského království, přišla do Čech coby dvorní dáma v doprovodu královny Kunhuty. Na svou dobu vzdělaná žena z vyspělejšího kulturního prostředí byla žádoucí partií. Provdala se rovnou třikrát a stala se pramátí několika důležitých rodů. A také spoluzakladatelkou žďárského cisterciáckého kláštera, mezi jehož zdmi nalezla po smrti třetího manžela útočiště.

Ačkoliv se zpráv přímo o Zdislavě dochovalo pramálo, pověst o jejím svatém životě přetrvala staletí. Laskavě se ujímala chudých i nemocných, které prý sama ošetřovala. "Pět mrtvých Boží mocí vzkřísila, mnoha slepým zrak vrátila, chromých a malomocných mnoho uzdravila a nad jinými ubohými veliké divy činila", říká Dalimilova kronika z počátku 14. století.

Jablonné_3

Interiér chrámu v Jablonném,zdroj:Helena Kalendová

Zásluhy pana Edela

A u Dalimila chvilku zůstaneme. Má totiž jistou souvislost s Českým Dubem, méně známým místem propojeným s naší severočeskou světicí, a to přes Tomáše Edela, dlouholetého ředitele zdejšího muzea. Hned dvakrát. Edel je nejen autorem spisu o kronikáři Dalimilovi, jehož ztotožňuje s johanitským komturem Jindřichem z Varnsdorfu, ale také objevitelem českodubské johanitské komendy, založené panem Havlem a jeho ženou.

Ač původem rodák z pražské Malé Strany, věnoval PhDr. Tomáš Edel, mimořádná osobnost zdejšího kraje, polovinu života milovanému Podještědí. „Připadal nám všem trochu podivínsky, když tu běhal po zahrádkách a tvrdil, že pod nimi musí být románská stavba“, vzpomíná českodubský starosta na svého již zesnulého přítele. V r. 1991 začíná Edel s průzkumy ve sklepeních obytných domů na místě bývalého zámku. Čeká jej životní objev – ztracený klášter johanitů!

Českodubská komenda z poloviny 13. století, zbudovaná k ochraně důležité cesty z Čech do Žitavy, zanikla ve víru husitských bouří. Na jejím místě vznikl renesanční zámek a později obyčejný měšťanský dům. Všechny stopy po johanitech, křižáckých rytířích, zabývajících se špitálnickou činností a vojenskou ochranou, zmizely beze stopy. Až do roku 1991.

 „10. října 1991 jsem vstoupil do zámeckého sklepa. Když jsem k tvrdé omítce přiložil ostří majzlíku, během několika okamžiků vystoupila hluboká okenní špaleta a já nahlédl do třináctého století. Byl to takový šok. Zaplavil mě skutečný pocit zděšení, co se to tu v tom bramborovém sklepě objevilo. Otočil jsem se a uvědomil si, že všude tady pod omítkou jsou skryty raně středověké stěny a klenby a okna a portály johanitského kláštera. Tady léčila své nemocné blahoslavená Zdislava, a přes všechna ta staletí požárů, ničení a bourání to tu všechno stojí dodnes.“

Dnes je možno zpřístupněné prostory navštívit v rámci muzejní prohlídky. Zachoval se vstupní a konventní sál, románská kaple sv. Jana Křtitele i úniková chodba. Kaple po staletích opět slouží liturgickým účelům, a v kryptě pod ní odpočívá 75 johanitů. V hrobě jednoho z nich byl roce 2003 objeven vzácný bronzový kříž s osmi drahokamy a Kristem s královskou korunou.

Zámek_Lemberk_-_průjezd (1)

Průjezd na nádvoří zámku Lemberk,zdroj:wikipedia

Vzhůru na Lemberk

Avšak zpět do minulosti. Z manželství Havla a Zdislavy vzešly čtyři děti – dcera a tři synové. Jejich mladá matka zemřela ve věku pouhých třiceti let v roce 1252. Tradovaná domněnka, že příčinou úmrtí byla tuberkulóza, se při nedávném zkoumání ostatků profesorem Vlčkem nepotvrdila. Pan Havel svou ženu nepřežil o mnoho déle, ostatně ani svého panovníka. Listinné dokumenty jeho jméno zmiňují naposledy v roce 1253, tedy jen několik měsíců po smrti krále Václava I. 

Hrobka svaté šlechtičny, jejíž svatořečení papežem sv. Janem Pavlem II. proběhlo teprve v roce 1995, se nachází v „bazilice minor“ v Jablonném v Podještědí. Chrám je dnes tak jako za jejích časů spravován dominikány z přilehlého kláštera, který Zdislava spolu s manželem založila, ostatně tak jako turnovský a českodubský.

Zdejší katakomby, systém chodeb a krypt z 18. století, jsou dílem Jana Lukáše Hildebrandta, projektanta baziliky. Ve třech podlažích, z nichž přístupné je pouze nejvyšší s hrobkou, jsou pohřbeni dominikánští řeholníci, členové rodu Pachtů z Rájova i tzv. dráteníček, chlapec, který prý kdysi ve zdejších chodbách zabloudil a už nenašel cestu zpět. Dříve byly katakomby součástí prohlídek, dnes jsou z pietních důvodů přístupné pouze při mimořádných příležitostech.

V osmdesátých letech zde proběhla pod vedením příslušníků jablonské StB „Akce Kostel“, údajně na základě nových informací o ukrytí německého válečného archivu kdesi v podzemí. Přizvána byla ústecká StB, jednotky SNB a dokonce psychotronik. Zároveň byl prověřován zdejší duchovní pan Fleiberk, „podezřele často se zdržující v chrámu“. A výsledek? Kromě poškození prostoru katakomb a 22 průzkumných vrtů – zhola nic.

Městečko Jablonné může kromě hrobky sv. Zdislavy, chrámu a kláštera nabídnout ještě gotickou kapli sv. Wolfganga, evangelický kostel a „pivovarskou věž“, dnes zpřístupněnou rozhlednu, původně kostel Narození Panny Marie. A také zámeček Pachtů z Rájova. V něm kdysi Napoleon Bonaparte (ano, slavný vojevůdce se zde skutečně vyskytoval v srpnu 1813) přijal místní zastupitelstvo a vyslechl si informace od svého zvěda.

Jen kousek odtud se nachází Lemberk, bývalý pomezní hrad pana Havla. Jeho svatou ženu zde připomíná zázračná Zdislavina studánka s léčivou vodou a hradní světnička s jejím jménem. Proslulý je i renesanční „bajkový sál“ s malovaným kazetovým stropem podle Ezopových bajek. Jakožto kulisu několika pohádek využili Lemberk také filmaři, přičemž zdejší mobiliář byl kdysi zapůjčen pro Císařova pekaře a Pekařova císaře.

A svatá Zdislava? Ta se stala námětem nejrůznějších uměleckých děl. Z těch hudebních jmenujme působivé folk-rockové oratorium „Královna severních záseků“ s krásným textem i hudbou dvojice Ondřej Fibich a Jiří Smrž. Z literárních pak „Světlo ve tmách“ Jaroslava Durycha či „Blahoslavenou Zdislavu z Lemberka“ historika Zdeňka Kalisty. A samozřejmě již zmíněný snímek V erbu lvice z roku 1994 režiséra Ludvíka Rážy s Milenou Steinmasslovou v hlavní roli a Borisem Rösnerem coby panem Havlem.

Možná právě jeho název paní Zdislavu, zasazující se statečně za všechny potřebné, vystihuje více, než bychom si mysleli.

Tagy: Česko tip na vylet domácí kulturní památky hrady a zámky turistika a cestovní ruch dějiny a fakta památky a architektura české dějiny

Zdroje: Vlastní