Dnes je úterý 19. března 2024., Svátek má Josef
Počasí dnes -3°C Jasno

Tip na výlet: Tři rotundy vedle Prahy aneb neznámé pražské okolí

Tip na výlet: Tři rotundy vedle Prahy aneb neznámé pražské okolí
Holubice | zdroj: Helena Kalendová

Románských památek u nás vskutku není mnoho. Ještě tak nějaké to pražské sklepení, bazilika sv. Jiří na Hradě nebo rotunda na Vyšehradě či na posvátné hoře Říp. A kupodivu nejsou tak výjimečné, jak by se zdálo. Malý kousek za Prahou ovšem zůstávají celkem nepovšimnuty tři rotundy. Holubice, Budeč, Přední Kopanina.

Holubice

Dobře, není to tak zcela pravda. Budeč není úplně neznámá a Přední Kopanina je už vlastně součástí Prahy. Zato Holubice – to je tak trochu zjevení. Románská rotunda Narození Panny Marie stojí v nepříliš známé obci mezi Kralupy nad Vltavou a Turskem. Ano, právě tam se konala ona proslulá bitva ze Starých pověstí českých. Jsme prostě v kraji, kudy šly dějiny.

Holubice jsou prvně zmíněny roku 1204 za vlády Přemysla Otakara I., který je věnoval Pražské kapitule. Rotundu vystavěla z opukového řádkového zdiva tzv. doksanská huť. Stáří je nejisté, uvažuje se o konci 12. století či počátku století třináctého. Z té doby totiž pochází pečeť biskupa Pelhřima, nalezená spolu s ostatky v olověné skříňce zdejšího oltáře.

Úctyhodný věk a dvě krásné apsidy. Později přibyla i hranolová věž ze 14. století spolu s barokní sakristií.

V 50. letech byly objeveny zbytky gotických fresek. Panna Marie, svatý Vojtěch, Barbora, Otýlie a Kateřina, které byl zřejmě kostelík původně zasvěcen. A venku svatý Jan, ochránce před velkou vodou.

Rotunda stojí na vyvýšené terase obklopena bývalým ohrazeným hřbitovem. Otevřete vrátka a ocitnete se v jiné době. Na střeše posedávají holubi - ostatně jak jinak, když jste v Holubicích. A okolo se procházejí mourovaté kočky.

A ještě jedna zajímavost. Holubice jsou rodištěm dědečka operní pěvkyně Emmy Destinové. Rod Kittlů, z něhož pocházel a jak znělo i Emino rodné jméno, žil v Holubicích už od poloviny 18. století.

Budeč

Rotunda budečská je už podstatně známější. V místech někdejšího hradiště z doby bronzové ji mezi lety 895 a 905 vystavěl Spytihněv, syn knížete Bořivoje a sv. Ludmily. Také ovšem strýc sv. Václava. Právě ten prý docházel na Budeč do školy.

Latinská slovíčka si tu přeříkával u kněze jménem Učen. Nedaleko kostela najdeme i "lože sv. Václava", tedy kámen, na kterém měl budoucí světec odpočívat.

Tolik tradice. Ovšem zajímavé je, že archeologické vykopávky vynesly na světlo i speciální "pisátko" z raně křesťanského období, takže Václavova školní docházka možná nepatří jen do říše legend.

untitled (1 of 1) Budeč | zdroj: Helena Kalendová

Budeč patřila koncem 10. století k hlavním opěrným bodům rodu Přemyslovců. S plochou o rozloze 22ha se řadí k největším raně středověkým hradištím u nás. A druhé nej - rotunda sv. Petra a Pavla je nejstarší dodnes funkční stavbou u nás. Původní zdivo se z velké části zachovalo, hranolová věž však pochází z 12. století a nejmladší sakristie až z doby barokní.

Na hradišti stály původně kostely dva. Vedle rotundy se nacházel další chrám Narození Panny Marie. Prastarý, také z 10. století. Ten už dnes nespatříte, byl totiž zbořen. Kupodivu ne za dob socialistických, ale dosti dříve – za dob josefínských. Inu, tato doba také ráda přetvářela kostely ve skladiště a občas i v ruiny. Na Budči si už bohužel prohlédnete jen chrámové základy.

Původní pohřebiště se rozkládalo právě u tohoto kostelíka. V nedaleké poloze Na Týnici byl dokonce odkryt hromadný hrob několika desítek osob z 10. století. Snad šlo o bojovníky pobité v následných "čistkách" po násilné smrti sv. Václava.

Po zrušení starého hřbitova byl v roce 1836 zřízen hřbitov nový, hned vedle rotundy. Vzhledem k staroslavné minulosti se po určitou dobu uvažovalo o Budči coby pohřebišti významných osobností českého národa. Nakonec vyhrál Vyšehrad, který zvítězil i nad Levým Hradcem.

Na budečském hřbitově nicméně nalezneme alespoň hrob slavného pedagoga Karla Slavoje Amerlinga, zakladatele české průmyslové školy "Budeč" a velkého ctitele zdejšího místa. Se zdejším jménem jsou spojeni i malíři Julius Mařák a Antonín Slavíček či básníci Jaroslav Vrchlický a Julius Zeyer.

Roku 1962 bylo hradiště prohlášeno národní kulturní památkou. Rotundu zevnitř si můžete prohlédnout třeba při Národní svatováclavské pouti či o svátku sv. Petra a Pavla (29.6.). Prohlídky zajišťuje také Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně.

Budeč spadá pod ves Zákolany, která proslula vcelku negativně jako rodiště "dělnického prezidenta" Antonína Zápotockého. Jeho socha v obci stále stojí a před několika lety dokonce dostala nový nátěr – mládežníci, protestující proti jejímu stálému umístění, pořídili nechtěnému rodákovi červené sako a bílé boty. Barvy už dávno smyla voda, ale socha rozděluje zákolanské i nadále.

Přední Kopanina

A jsme na okraji Prahy, konkrétně v Praze 6. Ovšem městský ráz byste tady hledali stěží. Zato starobylé osídlení rozhodně ano. Kromě rotundy tu kdysi stávala i tvrz. Snad právě její zřícené zdivo bylo možno spatřit ještě v 18. století. Podle legendy tvrz vystavěla samotná sv. Ludmila, která prý v Kopanině občas sídlila.

untitled (1 of 1) Přední Kopanina | zdroj: Helena Kalendová

Nejstarší písemná zmínka o obci pochází ze 13. století, kdy v listině svatojiřské abatyše vystupuje jakýsi Budislav z Kopaniny. Různé šlechtické rody se zde střídaly až do 17. století. Tehdy Kopaninu získali jezuité a jim náležela až do zrušení řádu.

Poté to s rotundou nevypadalo nejlépe. Koncem 18. století byl její stav natolik havarijní, že se zřítila klenba.

Věž zůstala neporušená, nicméně uvažovalo se o zboření. Rotunda měla namále. Však v nedaleké Budči takhle zmizel prastarý kostelík Panny Marie.

Kopaninský naštěstí přežil a v polovině 19. století se mu dostalo rozsáhlé rekonstrukce díky profesorovi pražské polytechniky Karlu Wiesenfeldovi, který ovšem provedl i některé nepříliš šťastné zásahy - prorazil nová okna a přistavěl předsíň. Původní středověká okénka zůstala pouze dvě. Věž byla zvýšena a celkově chrám doznal dosti změn.

Přední Kopanina si svého vzácného kostelíka váží a má jej ve stříbrném provedení ve svém znaku. Ve skutečnosti je rotunda sv. Maří Magdalény zbarvená spíše dozlatova. Je totiž vystavěna z tzv. zlaté opuky, která má zvláštní nazlátlou až načervenalou barvu a těžila se ve zdejším lomu po dlouhou dobu.Nejméně od počátku 12. století, kdy byl zdejší kámen použit pro kopaninskou stavbu.

V dobách pozdějších našla využití při dostavbě chrámu sv. Víta a po roce 2000 při opravách svatojiřských věží Pražského hradu. Část lomu je zprovozněna dodnes.

Kopanina leží jen kousek od ruzyňského letiště. Přímo nad ní vede letecký koridor, kterým k nevelké radosti místních prolétají v nízké výšce letadla. Hodně a často.

Neméně často však spatříte na zdejších cestách koně a jezdce. Působí tu totiž několik chovatelů koní, kteří často vyjíždějí do okolí. Možná, že takhle se tu projížděli i jezdci za dob svaté Ludmily...

Zdroje:
Vlastní