Tip na výlet: Tři rotundy vedle Prahy aneb neznámé pražské okolí

MAGAZÍN - Magazín autor: Helena Kalendová

Románských památek u nás vskutku není mnoho. Ještě tak nějaké to pražské sklepení, bazilika sv. Jiří na Hradě nebo rotunda na Vyšehradě či na posvátné hoře Říp. A kupodivu nejsou tak výjimečné, jak by se zdálo. Malý kousek za Prahou ovšem zůstávají celkem nepovšimnuty tři rotundy. Holubice, Budeč, Přední Kopanina.

Holubice

Holubice,zdroj: Helena Kalendová

Holubice

Dobře, není to tak zcela pravda. Budeč není úplně neznámá a Přední Kopanina je už vlastně součástí Prahy. Zato Holubice – to je tak trochu zjevení. Románská rotunda Narození Panny Marie stojí v nepříliš známé obci mezi Kralupy nad Vltavou a Turskem. Ano, právě tam se konala ona proslulá bitva ze Starých pověstí českých. Jsme prostě v kraji, kudy šly dějiny.

Holubice jsou prvně zmíněny roku 1204 za vlády Přemysla Otakara I., který je věnoval Pražské kapitule. Rotundu vystavěla z opukového řádkového zdiva tzv. doksanská huť. Stáří je nejisté, uvažuje se o konci 12. století či počátku století třináctého. Z té doby totiž pochází pečeť biskupa Pelhřima, nalezená spolu s ostatky v olověné skříňce zdejšího oltáře.

Úctyhodný věk a dvě krásné apsidy. Později přibyla i hranolová věž ze 14. století spolu s barokní sakristií.

V 50. letech byly objeveny zbytky gotických fresek. Panna Marie, svatý Vojtěch, Barbora, Otýlie a Kateřina, které byl zřejmě kostelík původně zasvěcen. A venku svatý Jan, ochránce před velkou vodou.

Rotunda stojí na vyvýšené terase obklopena bývalým ohrazeným hřbitovem. Otevřete vrátka a ocitnete se v jiné době. Na střeše posedávají holubi - ostatně jak jinak, když jste v Holubicích. A okolo se procházejí mourovaté kočky.

A ještě jedna zajímavost. Holubice jsou rodištěm dědečka operní pěvkyně Emmy Destinové. Rod Kittlů, z něhož pocházel a jak znělo i Emino rodné jméno, žil v Holubicích už od poloviny 18. století.

Budeč

Rotunda budečská je už podstatně známější. V místech někdejšího hradiště z doby bronzové ji mezi lety 895 a 905 vystavěl Spytihněv, syn knížete Bořivoje a sv. Ludmily. Také ovšem strýc sv. Václava. Právě ten prý docházel na Budeč do školy.

Latinská slovíčka si tu přeříkával u kněze jménem Učen. Nedaleko kostela najdeme i "lože sv. Václava", tedy kámen, na kterém měl budoucí světec odpočívat.

Tolik tradice. Ovšem zajímavé je, že archeologické vykopávky vynesly na světlo i speciální "pisátko" z raně křesťanského období, takže Václavova školní docházka možná nepatří jen do říše legend.

untitled (1 of 1)

Budeč,zdroj:Helena Kalendová

Budeč patřila koncem 10. století k hlavním opěrným bodům rodu Přemyslovců. S plochou o rozloze 22ha se řadí k největším raně středověkým hradištím u nás. A druhé nej - rotunda sv. Petra a Pavla je nejstarší dodnes funkční stavbou u nás. Původní zdivo se z velké části zachovalo, hranolová věž však pochází z 12. století a nejmladší sakristie až z doby barokní.

Na hradišti stály původně kostely dva. Vedle rotundy se nacházel další chrám Narození Panny Marie. Prastarý, také z 10. století. Ten už dnes nespatříte, byl totiž zbořen. Kupodivu ne za dob socialistických, ale dosti dříve – za dob josefínských. Inu, tato doba také ráda přetvářela kostely ve skladiště a občas i v ruiny. Na Budči si už bohužel prohlédnete jen chrámové základy.

Původní pohřebiště se rozkládalo právě u tohoto kostelíka. V nedaleké poloze Na Týnici byl dokonce odkryt hromadný hrob několika desítek osob z 10. století. Snad šlo o bojovníky pobité v následných "čistkách" po násilné smrti sv. Václava.

Po zrušení starého hřbitova byl v roce 1836 zřízen hřbitov nový, hned vedle rotundy. Vzhledem k staroslavné minulosti se po určitou dobu uvažovalo o Budči coby pohřebišti významných osobností českého národa. Nakonec vyhrál Vyšehrad, který zvítězil i nad Levým Hradcem.

Na budečském hřbitově nicméně nalezneme alespoň hrob slavného pedagoga Karla Slavoje Amerlinga, zakladatele české průmyslové školy "Budeč" a velkého ctitele zdejšího místa. Se zdejším jménem jsou spojeni i malíři Julius Mařák a Antonín Slavíček či básníci Jaroslav Vrchlický a Julius Zeyer.

Roku 1962 bylo hradiště prohlášeno národní kulturní památkou. Rotundu zevnitř si můžete prohlédnout třeba při Národní svatováclavské pouti či o svátku sv. Petra a Pavla (29.6.). Prohlídky zajišťuje také Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně.

Budeč spadá pod ves Zákolany, která proslula vcelku negativně jako rodiště "dělnického prezidenta" Antonína Zápotockého. Jeho socha v obci stále stojí a před několika lety dokonce dostala nový nátěr – mládežníci, protestující proti jejímu stálému umístění, pořídili nechtěnému rodákovi červené sako a bílé boty. Barvy už dávno smyla voda, ale socha rozděluje zákolanské i nadále.

Přední Kopanina

A jsme na okraji Prahy, konkrétně v Praze 6. Ovšem městský ráz byste tady hledali stěží. Zato starobylé osídlení rozhodně ano. Kromě rotundy tu kdysi stávala i tvrz. Snad právě její zřícené zdivo bylo možno spatřit ještě v 18. století. Podle legendy tvrz vystavěla samotná sv. Ludmila, která prý v Kopanině občas sídlila.

untitled (1 of 1)

Přední Kopanina,zdroj:Helena Kalendová

Nejstarší písemná zmínka o obci pochází ze 13. století, kdy v listině svatojiřské abatyše vystupuje jakýsi Budislav z Kopaniny. Různé šlechtické rody se zde střídaly až do 17. století. Tehdy Kopaninu získali jezuité a jim náležela až do zrušení řádu.

Poté to s rotundou nevypadalo nejlépe. Koncem 18. století byl její stav natolik havarijní, že se zřítila klenba.

Věž zůstala neporušená, nicméně uvažovalo se o zboření. Rotunda měla namále. Však v nedaleké Budči takhle zmizel prastarý kostelík Panny Marie.

Kopaninský naštěstí přežil a v polovině 19. století se mu dostalo rozsáhlé rekonstrukce díky profesorovi pražské polytechniky Karlu Wiesenfeldovi, který ovšem provedl i některé nepříliš šťastné zásahy - prorazil nová okna a přistavěl předsíň. Původní středověká okénka zůstala pouze dvě. Věž byla zvýšena a celkově chrám doznal dosti změn.

Přední Kopanina si svého vzácného kostelíka váží a má jej ve stříbrném provedení ve svém znaku. Ve skutečnosti je rotunda sv. Maří Magdalény zbarvená spíše dozlatova. Je totiž vystavěna z tzv. zlaté opuky, která má zvláštní nazlátlou až načervenalou barvu a těžila se ve zdejším lomu po dlouhou dobu.Nejméně od počátku 12. století, kdy byl zdejší kámen použit pro kopaninskou stavbu.

V dobách pozdějších našla využití při dostavbě chrámu sv. Víta a po roce 2000 při opravách svatojiřských věží Pražského hradu. Část lomu je zprovozněna dodnes.

Kopanina leží jen kousek od ruzyňského letiště. Přímo nad ní vede letecký koridor, kterým k nevelké radosti místních prolétají v nízké výšce letadla. Hodně a často.

Neméně často však spatříte na zdejších cestách koně a jezdce. Působí tu totiž několik chovatelů koní, kteří často vyjíždějí do okolí. Možná, že takhle se tu projížděli i jezdci za dob svaté Ludmily...

Tagy: Česko tip na vylet domácí turistika a cestovní ruch dějiny a fakta

Zdroje: Vlastní