Bývalé místo těžby vápence, dnes neobvyklý skanzen nedaleko Berouna nese jméno Belgičana Ernesta Solvaye, který koncem 19. století objevil nový a jednoduchý způsob výroby sody z vápence, soli a koksu.

V českých zemích tzv. Solvayovy závody zahájily činnost již počátkem 20. století. Belgická firma pro svou továrnu v Neštěmicích nejprve odebírala vápenec od několika českých dodavatelů. Později od této praxe ustoupila pro značnou finanční náročnost a roku 1918 se pustila do těžby vlastní. Právě v Solvayových lomech.

Ještě téhož roku dorazil do Neštěmic u Ústí nad Labem první vlak naložený velmi kvalitním vápencem od Loděnic.

Lomů bylo několik a jejich spojení zajišťovala úzkorozchodná dráha. S vozíky se zpočátku manipulovalo pouze ručně, teprve roku 1930 zakoupila firma první benzolovou lokomotivu. Ve stejném roce propojila 200 metrů dlouhá dopravní štola nový tříetážový jižní lom se starším severním.

V 50. letech ovšem firma Solvay končí a začíná éra Správy silnic Praha s pobočkou Beroun. Končí i kolejová doprava, dotěžovaný materiál pro stavbu okolních silnic rozvážejí místo vozíků Tatry 111. Rok 1964 - lom je opuštěn a postupně zarůstá lesem.

Vzkříšení nastává v letech devadesátých, kdy skupina nadšenců zakládá tzv. Barboru, Společnost pro zachování důlních a průmyslových památek.

V opuštěném lomu Paraple vzniká zvláštní skanzen. Zpět k životu se probouzí úzkokolejka a po ní se rozjíždějí znovu zprovozněné staré lokomotivy s vozíky, opravují se staré objekty. Plánuje se vybudování spojky k nedaleké obci Bubovice i obnova horní stanice lanovky.

Solvayovy lomy | zdroj: Helena Kalendová

V Muzeu těžby a dopravy vápence si dnes prohlédnete hned 26 lokomotiv a 150 vozů. Můžete se projet dopravní lomovou dráhou a navštívit starou štolu. Prohlídku vám rádi zprostředkují průvodci ze společnosti Barbora. Nebo si zvláštní spojení průmyslových objektů a krásné přírody s červenými skalisky vychutnejte sami. To je možná ještě lepší.

Solvayovy lomy spadají katastrálně pod Svatého Jana pod Skalou. Tam můžete zamířit hned poté. Zde už turistů hojně přibývá, nicméně jejich počet úspěšně redukuje velký výběr zdejších výletních míst.

Svatý Jan i svatý Ivan

Především je to travertinová Jeskyně sv. Ivana, do níž se vchází barokním chrámem Narození sv. Jana Křtitele. Tady uprostřed kostelní lodi stojí schránka se světcovými ostatky. V jeskynních prostorách, jejichž prohlídku zvláště v horkých dnech skutečně oceníte, naleznete hned několik památek na poustevníkův život.

Svatoivanské lůžko, kámen s otiskem nohou či stropní otvor, kudy světec vyhnal zlé duchy. Přímo pod oknem jeskyně vyvěrá silný pramen. Léčivá voda se tu kdysi stáčela do lahví pod názvem Ivanka.

Podle legendy byl svatý Ivan šlechticem z Chorvatska a zdejší místo si vyvolil pro svůj poustevnický život už v devátém století. Pod Svatojánskou skálou se mu zjevil sv. Jan Křtitel a daroval mu kříž, kterým Ivan vypudil z kraje zlé duchy.

Na sklonku života jeho jeskyni objevil český kníže Bořivoj. Ten při lovu omylem postřelil krotkou laň, poskytující Ivanovi mléko. Pozval tedy alespoň starce na své sídlo v Tetíně, kde se poustevník seznámil i se sv. Ludmilou.

Knížecí manželé si svatého muže velmi oblíbili, a dle svého slibu dal po jeho smrti Bořivoj vystavět kapli zasvěcenou sv. Janovi, Ivanovu pomocníku. Podle něj pak získala celá lokalita jméno.

Jméno sv. Ivana pro změnu nese zvláštní tráva – kavyl Ivanův neboli "vousy sv. Ivana". Však byl také tento muž místními tradičně považován za úplně prvního českého světce.

V 11. století věnoval kníže Břetislav kapli sv. Jana klášteru na Ostrově u Davle. Právě sem, do Svatého Jana, utekli ostrovští bratři benediktini po likvidaci svého kláštera husitskými vojsky. Dnes ve zdejších budovách naleznete tzv. Svatojánskou kolej. Sídlí v ní vyšší odborná škola pedagogická.

Nepřehlédnutelná Svatojánská stěna, tyčící se 200 metrů nad své okolí, je dalším cílem mnohých, dobrou kondicí vybavených turistů. Ti po strmé cestě na krásnou vyhlídku s vrcholovým křížem minou ještě kapličku z počátku 18. století.

A občerstvení? Tak třeba hojně navštěvovaný restaurant Obecná škola, nepříliš vzdálený od jeskyně i kostela.

A ti, co se rozhodnou vydat se ještě o kousek dál, rozhodně neprohloupí návštěvou skvělého rodinného pivovaru Berounský medvěd. Ten se nachází na neobvyklém místě – ve zvláštní urbexové zóně polorozpadlých budov bývalého cukrovaru na berounském předměstí. Po prohlídce Solvayových lomů velmi vhodné...